Čím hrozí padající družice? Antonín Vítek to ví

Josef Tuček
29. 1. 2008 22:50
Znalec kosmonautiky získal cenu za popularizaci vědy
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Americká špionážní družice, kterou se nepodařilo podřídit pozemní kontrole, se blíží k Zemi. Někdy v únoru nebo březnu vnikne do atmosféry. Zčásti tam shoří, ale některé její části dopadnou až na zemský povrch.

Čtěte původní článek:
Splašený satelit plný dat se řítí k Zemi. Neví se kam

Nikdo neví, kam trosky spadnou. A přesto se čeští novináři mohou obrátit na odborníka, který díky stálému sledování údajů a rozsáhlým znalostem dokáže vyhodnotit fakta. A to i v případě špionážního satelitu, o němž jeho majitelé prozrazují informací spíš míň než víc.

Nejvýše tři tuny

"První údaje, které přinesla tisková agentura Associated Press, byly chybné," říká Antonín Vítek, přední znalec kosmonautiky, který působí na Akademii věd v Praze, v jejíž rozsáhlé knihovně zaváděl počítače.

"Uvádělo se v nich, že satelit váží devět tun. To není možné. V prosinci 2006 jej vynesla do vesmíru raketa Delta II. A ta unese náklad jen o něco těžší než tři tuny. Tolik tedy může ten satelit nejvýš vážit. Včetně pohonných látek," zdůrazňuje.

Čínština není překážkou

Antonín Vítek na svých webových stránkách (podívejte se ZDE)  mapuje umělá kosmická tělesa i astronauty. Využívá k tomu nejrůznější dostupné odborné informace v mnoha jazycích včetně čínštiny a japonštiny.

"U asijských jazyků využívám pro pochopení obsahu textu počítačové překladače. Ale taková základní slova, jako je třeba 'družice', samozřejmě znám," vysvětluje.

Družice padají stále

Současný padající špionážní satelit nevidí Antonín Vítek jako něco zcela výjimečného.

Znalec kosmonautiky Antonín Vítek.
Znalec kosmonautiky Antonín Vítek. | Foto: Josef Tuček

"Nepříjemný je pro americký úřad NRO, který má špionážní družice na starosti, určitě fakt, že s tímhle satelitem se od jeho vypuštění nikdy nepodařilo navázat kontakt. To představuje ztrátu stovek milionů dolarů, spousty času, a taky je to pro ně nepříjemné s ohledem na poškození prestiže," vypočítává.

Ovšem na Zemi stále dopadají kousky vysloužilých družic.

"Obvykle se navádějí tak, aby zanikly nad jižní částí Tichého oceánu," uvádí. "Většina satelitu se třením o vzduch v atmosféře rozpálí a vypaří. Jenom některé kompaktní části, které nestačily shořet, mohou dopadnout na Zemi. V oblasti jižního Pacifiku je minimální lodní a letecké doprava, takže riziko, že se někomu něco stane, je nepatrné."

Rozptyl na tisíce kilometrů

U americké špionážní družice však není jasné, kde přesně zanikne.

"Víme jenom, že to bude mezi 68. stupněm severní a 68. stupněm jižní šířky," konstatuje Antonín Vítek. Tedy teoreticky to může být i nad Evropu.

"Určitě nedopadne vcelku. Kousky, které neshoří v atmosféře, se mohou rozptýlit na ploše dlouhé pět tisíc kilometrů a široké dvě stě kilometrů."

Některé částečky mohou být nepostřehnutelné, jiné možná až dvacet kilogramů těžké.

Družice měla palivo, pravděpodobně jedovatý hydrazin nebo jeho sloučeniny. "Toho může být jen pár set kilogramů, které se zcela bezpečně rozptýlí v atmosféře," shrnuje Antonín Vítek.

A padající družici přirovnává k posledním stupňům raket, které také padají na Zemi. "Ročně máme nějakých šedesát startů. Stejně tolik zbytků raketových stupňů spadne na Zemi. A vidíte, tím se nikdo neznepokojuje," dodává.

Medaile za informace

Další ocenění

Medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy o popularizaci vědy převzali také:

  • Biolog Jan Krekule
  • Miroslav Bobek, ředitel stanice Leonardo Českého rozhlasu

 Seznámit se s nimi můžete na stránkách organizátorů zde.

Antonín Vítek se o své znalosti kosmonautiky ochotně dělí s novináři, včetně těch z Aktuálně.cz. Jako v tomto případě, kdy komentoval padající špionážní družici.

Je také autorem spousty článků v denících a časopisech určených pro běžné čtenáře. Často jej můžete vidět jako hosta na televizní obrazovce, slyšet v rozhlase. Podílel se na vzniku řady českých encyklopedií.

Těžko se tedy divit, že v úterý převzal z rukou předsedy Akademie věd Medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy o popularizaci vědy. Zasloužil si ji.

 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 43 minutami

Policisté na hranicích se Slovenskem zadrželi 240 migrantů a tři převaděče

Policisté od sobotního rána prověřili za 24 hodin na hranicích se Slovenskem 18 781 lidí, zadrželi 240 migrantů a tři převaděče. Vstup odepřeli 31 lidem, zpět na Slovensko vrátili 30 lidí. Policie to v neděli uvedla na Twitteru. Kontroly začaly o půlnoci ze středy na čtvrtek kvůli vysokému počtu uprchlíků, hlavně Syřanů, kteří přes Česko přecházejí do Německa a Rakouska.

V sobotu ráno havaroval na kraji Břeclavi převaděč s dodávkou, v níž převážel 29 utečenců ze Sýrie. Předtím se pokoušel ujet policii. Při nehodě se zranilo 21 lidí, bylo mezi nimi i pět dětí. Převaděč, který nehodu způsobil, vyvázl za volantem bez zranění.

Od zahájení kontrol do pátečního rána policie prověřila 23 521 lidí, zadržela 364 migrantů a 23 převaděčů, vstup odepřela 176 lidem, převážně ze Sýrie. Téměř tři desítky bývalých hraničních přechodů se Slovenskem i tzv. zelenou státní hranici budou stovky policistů hlídat minimálně deset dnů.

O dočasném zavedení kontrol rozhodla vláda v pondělí. Od začátku letošního roku zajistili policisté na území republiky téměř 12 tisíc migrantů, což výrazně překračuje čísla z roku 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize. Zadrželi také 125 převaděčů, zatímco v minulých letech šlo řádově o jednotky či nižší desítky případů ročně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy