reklama
 
 

Čeští vědci prokázali, proč Darwin viděl vývoj druhů

12. 12. 2008 10:45
Našli gen, jenž drží hranici mezi příbuznými živočichy

Praha - Charles Darwin to viděl "zvenčí". Čeští vědci nyní nahlédli "dovnitř" vzniku nových druhů, a to až po úroveň molekul a přímo do genetické podstaty. Objevili totiž, jak je geneticky zajištěna hranice mezi jednotlivými druhy živočichů.

Díky laboratorním myším našli gen, který ovlivňuje vytváření spermií takovým způsobem, že se jedinci příbuzného, jen mírně odlišného druhu spolu nemohou úspěšně křížit. Jejich výzkumnou zprávu publikoval špičkový vědecký časopis Science.

Mezek nemá potomky

Gen, označovaný jako Hst1, komplikuje křížení jedinců dvou příbuzných druhů a způsobuje, že jejich případné potomstvo je pak neplodné, takže kříženci se nemohou dál samostatně vyvíjet. Příkladem jsou kříženci koní a oslů, tedy mezci a muly, kteří se už dál nedokážou množit.

"Funkci genu jsme ověřili jen u myší, ale očekáváme, že podobně bude fungovat i u jiných obratlovců. Podle našich výzkumů předpokládáme, že na mechanismu neplodnosti kříženců se budou podílet ještě další asi čtyři geny," vysvětluje Jiří Forejt z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd v Praze, který se na výzkumu podílel spolu s kolegy Ondřejem Miholou, Zdeňkem Trachtulcem a Čestmírem Vlčkem, a také s Johnem Schimentim z americké Cornellovy univerzity.

Vývoj místo stálého smíchávání

Je to první takový prokázaný gen u savců, podobné byly zatím nalezeny jen u mušek octomilek.

Díky této bariéře se vlastně mohou oddělovat a samostatně vyvíjet nové druhy živočichů - jinak by se druhy, vzniklé náhodnou mutací, zase smíchaly a splynuly s druhem předchozím.

"Nebyl by tedy možný vývoj nových druhů v té podobě, jak jej známe dnes," dodává profesor Forejt.

Umělé druhy zatím ne

Při ověřování funkce genu Hst1 vědci dokázali zásahy do chromozomu odstranit neplodnost kříženců dvou odlišných myších druhů. Teoreticky tak otevřeli cestu k novým možnostem šlechtění domácích zvířat: vytvářením plodných kříženců současných zvířat a jejich následným křížením s jinými kříženci (což je nyní v přírodě nemožné), by mohly vzniknout druhy se zcela novými vlastnostmi. Třeba, dejme tomu, kráva, která je na pastvu nenáročná jako ovce, a přitom dává kozí mléko.

"Možné je všechno, ale tohle není cílem naší práce," komentuje Jiří Forejt. "Pro nás je podstatné, že poznáváme genetické mechanismy vzniku nových druhů. To je pro nás fascinující až dost."

autor: Josef Tuček | 12. 12. 2008 10:45

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama