Praha - Proč se klonování savců daří jen někdy, a to tak, že ze stovek pokusů bývá jen jeden úspěšný? Částečnou odpověď nabízí česko-japonsko-italský tým v pátečním vydání prestižního odborného časopisu Science.
Vědci zde popsali podstatnou skutečnost, kterou ověřili při pokusech s myšími a prasečími samičími vajíčky. Vajíčko se totiž po oplození rozvíjí jen tehdy, když v něm je jadérko. To je malinká součást buněčného jádra, v níž vznikají bílkoviny potřebné pro vývoj organismu.
Když výzkumníci při pokusech jadérko ze samičího vajíčka vyndali, zárodek vzniklý umělým oplozením nebo klonováním se nedokázal správně vyvíjet. A nic nepomohlo, ani když vědci ve vajíčku jeho vlastní jadérko nahradili jadérkem z jiné buňky.
Bez jadérka to nejde
Badatelé soudí, že to je částečné vysvětlení i pro velké procento neúspěšných pokusů při klonování.
Při něm vědci odsávají genetický materiál (tedy DNA uspořádanou v chromozómech) z jádra samičího vajíčka, a pak na jeho místo vnesou genetický materiál z jádra buňky jiného jedince-dárce. Vzniká zárodek, který má dědičné vlastnosti dárce.
Nové poznání ukazuje, že pokud při klonování výzkumníci odsají z vajíčka i jadérko, nemůže se pak zárodek, který vzniká, správně vyvíjet.
Poznatek i pro lidi
Poznatek by mohl nalézt uplatnění také na klinikách pro umělé oplození. I tam se některým lidským zárodkům vzniklým ve zkumavce daří lépe a jiným hůře.
Jednou z příčin může být nefunkční jadérko v matčině vajíčku.
Nejdřív odmítnutí...
Členy výzkumného týmu, který nový poznatek získal, jsou i Josef Fulka ml. z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi a jeho dcera Helena Fulková, jež nyní pracuje na univerzitě v anglickém Warwicku.
"Toho, jak je jadérko důležité pro správný vývoj zárodku, jsem si všiml už koncem devadesátých let, když jsem pracoval v Británii," říká Josef Fulka. "Tehdy to nechtěl žádný vědecký časopis publikovat. Tak jsem se k tomu vrátil až později, když jsem dceru učil mikroskopické laboratorní techniky. Zkoušeli jsme je právě na manipulaci s jadérkem."
...pak úspěch
Přidali se i další vědci, například Sugako Ogušiová z výzkumného ústavu v japonském Kóbe. "Josef měl v roce 2001 na univerzitě v Kóbe zajímavou přednášku a hledal studenta, který by s ním chtěl spolupracovat. Tak jsem se přihlásila," uvedla pro Aktuálně.cz. Tehdy byla posluchačkou doktorského studia. Na výzkumu pracovala v laboratořích v Kóbe i Uhříněvsi.
Nyní jejich poznatky publikuje časopis Science, což je vysoké uznání, které se dostane jen málu vědců.
Záchrana živočišných druhů?
Josef Fulka je jediným českým vědcem, který dokázal úspěšně klonovat zvířata a přivést je na svět. Neklonuje však jen doma, ale také v Ústavu zootechniky v Olmedu na italské Sardinii, s nímž spolupracuje. Na svém kontě má několik klonovaných ovcí.
V roce 2001 s kolegy z Itálie naklonoval muflona z buňky už mrtvého zvířete s využitím ovčího vajíčka. Tímto způsobem by se teoreticky daly zachránit vymírající živočišné druhy.
