Čeští vědci mají mikroskop, který vidí do jádra buněk

jet
21. 3. 2008 19:00
Americký výrobce jej vyrobil v Brně
Nový přístroj, který vědcům umožní získat více informací o struktuře živé hmoty a dění v ní.
Nový přístroj, který vědcům umožní získat více informací o struktuře živé hmoty a dění v ní. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Je to nejvíc peněz, kolik kdy Akademie věd zaplatila za jediný přístroj: 35 milionů korun. Tolik stojí nový elektronový mikroskop, nejdokonalejší v České republice, jehož provoz v pátek odpoledne slavnostně zahájil Ústav molekulární genetiky Akademie věd v Praze.

Elektronové mikroskopy používají paprsek elektronů, který umožňuje zobrazovat nepatrné detaily, jaké by optický mikroskop nikdy nemohl vidět.

Dovoz z Brna

Přístroj Tecnai T20 vyrobila v Brně česká odbočka americké firmy FEI.

"Mikroskop dokáže proniknout dovnitř lidských tkání a buněk," pochvaluje si profesor Pavel Hozák, jeden z vědců, kteří budou nové zařízení využívat.

Pohled do nitra živé hmoty. V tomto případě díky novému mikroskopu vidíme rekonstruované váčky, které v buňce vyrábějí energii.
Pohled do nitra živé hmoty. V tomto případě díky novému mikroskopu vidíme rekonstruované váčky, které v buňce vyrábějí energii. | Foto: Ústav molekulární genetiky

"Můžeme díky němu sestavit prostorové rekonstrukce útvarů uvnitř buněk. A podle toho, jak se mění energie elektronů po srážce se zkoumaným vzorkem, dokážeme určit, z jakých chemických prvků se vzorek skládá," dodává.

Nepřetržitý provoz

Přístroj umožní najít poškození DNA v jádru buněk, zkoumat mechanismus vzniku nádorového bujení, poznávat, jak do buněk vniká virus a ovládne je natolik, že se v nich začne množit, anebo také pozorovat činnost buněk imunitního systému. Mikroskop dokáže pracovat s hluoce zmrazenými, ale nevysušenými vzorky, které jsou z hlediska buněčné stavby dobře zachované.  

Ústav pro nové zařízení připravil sklepní prostory upravené tak, aby dovnitř nepropouštěly půdní otřesy a aby nemohlo docházet k elektromagnetickému rušení  činnosti přístroje. Mikroskop bude využíván v nepřetržitém provozu.

Čtěte také: Pozoruhodné objevy současné vědy

 

Právě se děje

Další zprávy