reklama
 
 

Český vědec zkoumal, z čeho žije Sargasové moře

4. 3. 2009 23:35
Michal Koblížek jezdí z Třeboně na světové oceány

Třeboň - Základnu má sice v Třeboni, ale místo rybníků jej zajímají oceány. V nich se plavil, aby zjistil, proč se v nich daří nebo nedaří jednobuněčným řasám a sinicím, zvaným fytoplankton, které vytvářejí potravu pro všechny ostatní organismy v moři.

Nyní se Michal Koblížek, vědec z třeboňského oddělení Mikrobiologického ústavu Akademie věd, dočkal odměny: ve čtvrtek vychází v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů na světě, britské Nature, odborný článek, jehož je spoluautorem. Publikace v Nature se považuje za významný vědecký výsledek. Časopis zveřejňuje jen takové odborné poznatky, které jeho recenzenti považují za nejpodstatnější pro vývoj světové vědy.

Mořská nemoc? Co to je?

Třikrát byl Michal Koblížek v Sargasovém moři, rozsáhlé oblasti v západní části Atlantského oceánu. Pojmenování získalo podle chaluh rodu Sargassum, které se v něm vyskytují.

Naposledy se tu plavil loni v dubnu na 54 metrů dlouhé výzkumné lodi Oceanus patřící oceánografickému ústavu v americkém městě Woods Hole v americkém státě Massachusetts.

"Byl tu jeden kolega, který trpěl mořskou nemocí skoro celou plavbu. Obzvlášť průjezd Golfským proudem byl docela divoký. Ale mně naštěstí pobyt na moři nevadí. A když jsou velké vlny, tak se mi plavba víc líbí," vypráví Koblížek.

Z moře badatelé odebírali řasy a sinice, aby pak mohli určit, co ovlivňuje jejich růst. Po doplňkových analýzách na pevnině pak americko-francouzsko-český tým může nyní zveřejnit své překvapivé závěry.

Adaptace na drastický nedostatek

"Mořští biologové jsou rozděleni na dva hlavní tábory. Jedna skupina považuje za hlavní živinu, která určuje množství života v oceánech, dusík, druhá skupina předpokládá, že hlavním limitujícím prvkem v oceánu je fosfor," popisuje český biolog.

"My jsme zjistili, že každý má kus pravdy. Naše výsledky ukazují, že různé oblasti oceánu jsou limitovány různými živinami. A také to, že život se dokáže přizpůsobit nejrůznějším podmínkám. Fytoplankton se třeba umí až nečekaným způsobem adaptovat na skutečně drastický nedostatek živin," říká Michal Koblížek.

Výzkumníci se zaměřili na dvě oblasti světového oceánu velmi chudé na živiny: Sargasové moře a oblast jižního Tichého oceánu mezi Velikonočním ostrovem a pobřežím Chile. Ve vylovených řasách a sinicích zkoumali membrány a zjišťovali obsah molekul zvaných fosfolipidy - olejnatých sloučenin obsahujících fosfor.

Když vědci probrali výsledky, ke svému překvapení zjistili, že mikroorganismy odebrané v těchto dvou oblastech vykazují zcela odlišné složení. Zatímco vzorky z jižního Tichomoří obsahovaly poměrně běžné formy fosfolipidů, fytoplankton odebraný v Sargasovém moři vykazoval značné množství neobvyklých forem lipidů neobsahujících fosfor.

Náhražka jako za války

Vedoucí týmu, Američan Benjamin Van Mooy, v tiskové zprávě oceánografického ústavu ve Woods Hole popsal: "Mikroorganismy vytvářely membrány, které neobsahovaly vlastně žádné živiny, žádný fosfor, žádný dusík. Místo nich využily molekuly obsahující síru."

Český biolog Koblížek přirovnává: "Bylo to, jako když se za války vyrábějí náhražky. Ta trocha živin, která byla v oceánu k dispozici, se použila na výstavbu DNA, která je pro fytoplankton důležitější. A v ostatním si musely mikroorganismy poradit jinak."

Byly na to tři miliardy let

Vědci budou zkoumat, jak se nedostatek živin projevil ve stavbě těchto mořských mikroorganismů. "Pod mikroskopem je od fytoplanktonu z jiných, na živiny bohatších oblastí, vůbec nerozpoznáte," konstatuje. Koblížek.

Hlavní přínos jejich práce nyní vidí v tom, že přinesla další příklad, jak se organismy dokážou evolučně přizpůsobit svému prostředí, v tomto případě velmi obtížným podmínkám volného oceánu. "Měly na to ostatně dost času," poznamenává. "Třeba sinice na Zemi žijí už tři miliardy let."

autor: Josef Tuček | 4. 3. 2009 23:35

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama