Český vědec našel příčinu vzniku agresivní rakoviny

Jakub Novák
18. 12. 2011 8:34
Objev spolu s kolegy publikoval v časopise Nature
BCL6 je tu červeně - nepotkava se s mutovanym FBXO11 (zeleně). Modré pozadí představuje nukleovou kyselinu DNA.
BCL6 je tu červeně - nepotkava se s mutovanym FBXO11 (zeleně). Modré pozadí představuje nukleovou kyselinu DNA. | Foto: Lukáš Čermák / Michele Pagano Laboratory, NY University School of Medicine

New York - Vědci objevili jednu z příčin vzniku poměrně agresivní rakoviny, postihující zejména dospělé.

Může za něj difuzní velkobuněčný B lymfom (nádor vznikající z jednoho druhu bílých krvinek, takzvaných lymfocytů), který u dospělých představuje nejčastější formu tohoto typu rakovin.

Více než třetina pacientů, u nichž byla diagnostikovaná jeho agresivní forma, umírá během tří let.

Za jeho vznikem stojí zvýšené množství bílkoviny zvané BCL6 v těle, což vede k tomu, že se buňka vzepře přirozenému cyklu a místo smrti se nekontrolovatelně dělí. Dochází tak k rozvoji lymfomu.

Za normálních okolností je BCL6 a jeho množství buňkou pečlivě regulováno; problém nastává, když se této kontrole vymkne.

Důvody, proč k tomu dochází, jsou přitom známy jen v asi polovině případů. Popsání mechanismů, které tuto bílkovinu kontrolují, by mohlo umožnit vyvinout účinnější a šetrnější možnosti léčby, než je v současnosti využívaná chemoterapie a ozařování.

Práce českého vědce Lukáše Čermáka a jeho kolegů z New York University School of Medicine, publikovaná v prestižním časopise Nature, jeden z těchto přirozených kontrolních mechanismů popisuje.

Doktor Čermák a jeho kolegové zjistili, že asi v pětině případů zmiňovaných lymfomů je tento mechanismus zmutován a neaktivní.

Problematickým se ukázal gen FBXO11, ovlivňující stabilitu BCL6 v buňce.

Pokud je FBXO11 funkční, tak za normálních okolností "věší" na BCL6 jakési "přívěsky." Těmi jsou molekuly ubikvitinu, které jsou pro buňku signálem k tomu, aby takto označenou bílkovinu rozložil a zbavil se jí.

Všeho moc škodí

Lukáš Čermák
Lukáš Čermák | Foto: Michele Pagano Laboratory / New York University School of Medicine

Každá bílkovina tak má určenu svoji "životnost". Narušení tohoto procesu potom logicky vede k jejich hromadění - a to je i případ mutace v FBXO11, která způsobí, že BCL6 je v buňce stabilní a přítomen ve větším množství než obvykle.

Tento vztah vědci potvrdili jak v tkáňových kulturách, tak na myším modelu tohoto onemocnění. Lidské lymfomy s "opraveným" FBXO11 se po vložení do myší nerozvíjely a postupně byly úplně odstraněny.

Díky tomu, že je teď tento mechanismus (a jeho hlavní hráči) znám a popsán, otevírá se nová, poměrně široká cesta k vývoji léčiv proti tomuto agresivnímu typu rakoviny.

"A to je přesně to, na co se v současnosti soustředíme. Pakliže budeme schopni FBXO11 pomoci v jeho práci, bude to samozřejmě terapeuticky využitelné," dodává k tomu Lukáš Čermák.

 

Právě se děje

Další zprávy