Projekt Česká hlava vznikl v roce 2002 jako soukromá iniciativa na podporu české vědecké a technické inteligence financovaná z prostředků českých firem.
Od loňska se k němu připojila i vláda, která uděluje jeho hlavní cenu spojenou s finanční odměnou milión korun.
Letos toto nejvyšší ocenění získal profesor Jaroslav Kurzweil, nejuznávanější český matematik, který v květnu oslavil osmdesátiny.
Stále působí v Matematickém ústavu Akademie věd, kde byl v letech 1990-1996 ředitelem. Ve světě je ceněn jako spolutvůrce takzvaného Henstock-Kuzweilova integrálu, což je výpočetní postup matematické analýzy.
Infobox
LAUREÁTI CEN ČESKÁ HLAVA 2006
- Národní cena vlády:
Jaroslav Kurzweil
Matematický ústav Akademie věd, za celoživotní práci
- Cena Invence:
Oldřich Jirsák
prorektor Technické univerzity v Liberci, za vývoj nanovláken
- Cena Patria:
Jiří Čížek
Univerzita ve Waterloo, Kanada, za přínos kvantové mechanice
- Cena Industrie:
Společnost Linet
v Želevčicích-Slaném, za výrobu univerzálních nemocničních lůžek
- Cena Gaudeamus:
Petr Kubíček
Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně, za rekonstrukci malého sportovního letounu M-2 Skaut
- Cena Doctorandus:
Štěpán Obdržálek
Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze, za řešení počítačového rozpoznávání objektů v obrázcích
- Cena Naděje:
Ivana Petrová
absolventka Gymnázia v Říčanech, za výzkum stárnutí savčích vajíček
- Cena Media:
Vladimír Kořen
Česká televize, za televizní projekt České hlavy
Profesor Kurzweil na tiskové konferenci před předáním ceny připustil, že matematika bývá ve školách obávaným předmětem, kterému spousta žáků nerozumí. "Je to škoda; ve školách by se žákům měli víc věnovat individuálně. Potřebovali bychom asi víc dobrých učitelů. Když šetříme na školách, šetříme na nesprávném místě," řekl na otázku Aktuálně.cz.
Buňky rostou na nanokonstrukci
Další ocenění, tentokrát za vývoj nanovláken, (tedy vláken, jejichž velikost se měří v milióntinách milimetru), získal Oldřich Jirsák, prorektor Technické univerzity v Liberci.
Jemu a jeho týmu se podařilo vytvořit zařízení, které místo dosavadní laboratorní výroby umožňuje průmyslovou výrobu tenounkých vláken.
"Nyní zkoumáme využití nanovláken v medicíně," řekl profesor Jirsák. "Společně s vědci z Akademie věd zkoušíme vytvářet malinké konstrukce, na kterých porostou zvířecí buňky. Doufáme, že časem takto budeme pěstovat orgány pro transplantaci přímo z buněk pacienta."
Další využití jejich nanovláken by se mělo najít třeba v rouškách, které nepropustí žádnou baktérii.
Cenu určenou Čechovi, který se úspěšně prosadil v zahraničí, získal Jiří Čížek, profesor kanadské univerzity ve Waterloo. Československo opustil v roce 1968. V Kanadě se zabýval kvantovou chemií, v roce 1998 byl nominován na Nobelovu cenu.
Jiří Čížek nechtěl ze své pozice komentovat celkový stav české vědy, pro Aktuálně.cz však uvedl, že přinejmenším české špičky v matematice, fyzice či chemii jsou na světové úrovni. Podle jeho názoru je zavádění výsledků základního výzkumu do komerční praxe obtížné jak v Česku, tak v Kanadě. "Ale v Kanadě se to postupně mění. Třeba naše univerzita nebo někteří profesoři jsou vlastníky firem, které v praxi využívají výsledků výzkumu," konstatoval.
Postel s minimální námahou
Ocenění za technologickou inovaci obdržela firma Linet z Želevčic u Slaného za výrobu elektricky polohovatelného nemocničního lůžka. Firma vyrábí i další nemocniční vybavení a vyváží je do sedmdesáti zemí světa.
"Práce sestry v nemocnici je namáhavá, sestrám hrozí úrazy častěji než horníkům," řekl technický ředitel Linetu Vladimír Jurka. "Polohovatelné lůžko jim usnadňuje péči o pacienta." Firma nyní uvádí na trh postel s bočním náklonem, která má dále snížit riziko vzniku proleženin u dlouhodobých pacientů.
Ceny Česká hlava směřují také ke studentům. Jednu získal Štěpán Obdržálek z ČVUT v Praze za výzkum počítačového rozpoznávání objektů na obrázcích v reálném čase. Spolupracuje s automobilkou Toyota při vývoji auta, které samo rozpozná překážky v cestě, a je autorem japonského patentu v této oblasti.
Petr Kubíček z VUT v Brně byl zase iniciátorem rekonstrukce sportovního letadla M2 Skaut. To byl poválečný stroj z letecké továrny v Chocni. Vyrobit se však podařilo jen prototyp. Petr Kubíček s dalšími studenty přepracoval původní plány podle současných poznatků a doufá, že letoun bude sloužit jako výcvikový stroj.
Pomoc při neplodnosti
Jedinou ženou mezi oceněnými je Ivana Petrová. Během studií na gymnáziu v Říčanech zkoumala, jak se dá zabránit určitému typu samozničení samičího vajíčka prasat, zvaného fragmentace. "Zrání a další vývoj vajíčka prasete jsou velmi podobné vývoji vajíčka lidského," uvádí Ivana Petrová.
Fragmentace je také jednou z příčin lidské neplodnosti. Ivana dojížděla do nedalekého Výzkumného ústavu živočišné výroby a také na Českou zemědělskou univerzitu, kde vývoj prasečích vajíček sledovala ve zkumavce. Pomáhala vyvinout způsob, který by měl sebezničení vajíčka zabránit.
Je hlavní autorkou dvou vědeckých prací publikovaných v angličtině, další je v tisku. To by byl dobrý výsledek i pro získání doktorátu. Ale když se hlásila na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, kde nyní studuje, musela složit přijímací zkoušky jako každý jiný.
Ocenění Česká hlava převezmou letošní laureáti dnes večer při zábavním večeru, jehož záznam bude Česká televize vysílat na svém prvním programu v sobotu ve 21.15.
