Praha - Podíl České republiky na výzkumu vesmíru se zvýší, ale na nového českého astronauta si zřejmě ještě pár let počkáme.
Vyplynulo to z odpovědí českého premiéra Mirka Topolánka a generálního ředitele Evropské vesmírné agentury ESA Jeana-Jacquesa Dordaina poté, co v úterý odpoledne podepsali smlouvu o přistoupení České republiky k ESA. Dohodu před tím, než začne platit, musí ještě schválit český parlament.
Úspěch vědců
Skutečnost, že ESA přijala Česko jako první z postkomunistických zemí, je oceněním práce českých vědců, kteří s kosmickou agenturou už léta úspěšně spolupracují.
Největší účastí České republiky ve vesmíru v nynějších letech je dodávka mikroakcelerometrů, přístrojů pro měření velmi malých zrychlení, které pro tři kosmické družice připravuje Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze-Letňanech.
| O české účasti v kosmických programech čtěte: Česko znovu ve vesmíru. Vysílá do kosmu tři přístroje |
Jean-Jacques Dordain konstatoval, že další členské státy z východní části Evropy se budou připojovat v blízké budoucnosti.
Kosmické zakázky pro domácí firmy
Česká republika bude po vstupu platit do rozpočtu vesmírné agentury ročně 5,4 milionu eur. Většina této sumy pak bude použita na nákup přístrojů a služeb od českých firem a výzkumných ústavů. Roční rozpočet ESA na základní programy činí 500 milionů eur.
Současně se tak země dostane blíže k vývoji špičkových kosmických technologií a také k jejich využití na Zemi.
Mirek Topolánek zdůraznil, že republika má stále zájem o to, aby na jejím území stálo ústředí evropského navigačního systému Galileo. Rozhodnout by se o tom mělo do roku 2010.
Nový Remek zatím nebude
Ředitel Dordain při podpisu dohody ocenil, že Česko už Evropě dalo "prvního evropského astronauta Vladimíra Remka".
Právě nyní probíhá výběr nových kosmonautů pro ESA, do nějž se mohli hlásit občané členských států. První fáze, přijetí přihlášek s odpovídajícím zdravotním certifikátem, už skončila. (Přihlásilo se 8 413 žadatelů, ESA nakonec přijme čtyři z nich.)
Přestože generální ředitel ESA připustil, že by se možná ještě mohl nějaký Čech přihlásit, není jisté, že by to mohl stihnout. "Nepřipadá mi to jako priorita," poznamenal Mirek Topolánek.
Další kolo doplňování evropského kosmického sboru se dá čekat zhruba za pět let.
Na cizích lodích
Evropští kosmonauti se do vesmíru vydávají na amerických a ruských kosmických lodích; ESA nemá vlastní kosmické plavidlo schopné přepravovat lidi. Má však automatickou kosmickou loď Jules Verne, která letos na jaře dopravila zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Další taková zařízení připravuje.
Ve vzdálenějších plánech má ESA postavení stálé robotické základny na Měsíci v příštím desetiletí a o desetiletí později i postavení měsíční základny obývané lidmi.
O evropské kosmonautice čtěte:
- Automat Jules Verne se spojil s vesmírnou stanicí
- Astronauti připojili evropskou kosmickou laboratoř
- Příští český astronaut bude nejdříve za pět let
- Kam by chtěli létat evropští astronauti
