Praha - Měla to být akce s celkovým rozpočtem přes 2,5 miliardy korun, která si dala za cíl zviditelnit Česko v EU.

Nakonec ale může být všechno jinak - hrozí totiž, že český půlrok u kormidla Evropské unie proběhne mnohem skromněji, než si čeští politici představují.

Právě v době, kdy odcházejícího velvyslance při EU Jana Kohouta střídá Milena Vicenová, vůbec není jisté, co bude předsednictví znamenat.

V čem je háček? Nedávno podepsaná lisabonská smlouva, která nahradila zkrachovalou euroústavu, totiž podle optimistického scénáře vstoupí v platnost k 1. lednu 2009, tedy přesně v době, kdy by se předsednictví mělo zhostit Česko.

Čtěte více o lisabonské smlouvě

Jenže podle nových pravidel bude klasické rotující předsednictví spíše administrativní funkcí. Klasickou "vysokou" politiku EU by měl převzít volený předseda Evropské rady a vysoký představitel pro zahraničí a bezpečnost.

Topolánek, Schwarzenberg, Vondra. Právě jich by se ratifikace dotkla nejvíce - v době předsednictví by již nehráli v EU prim. | Foto: Ludvík Hradílek

Ani český premiér, ani ministr zahraničí by tak nemohli být vnímáni jako vysocí unijní politici a jejich hlas by ztratil na váze.

"Z lisabonské smlouvy vyplývá, že po jejím schválení přestane být předsednictví tváří a hlasem EU," domnívá se náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč.

Podle místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondry je ale ve hře stále příliš mnoho neznámých, a nelze tak nic najisto předpovídat. "Každopádně budeme připraveni na všechny eventuality," dodal.

Vondra by byl nejraději, aby byla role předsednictví jasně a nově definována. "Mají-li budoucí předsednictví fungovat, budou muset mít šéfové jejich exekutiv nějakou motivaci, a tedy roli," zdůraznil Vondra, jehož úřad přípravy na české šéfování EU koordinuje.

Samotné přípravy akcí na domácí půdě, které souvisejí s českým předsednictvím v roce 2009, ale rychlá ratifikace lisabonské smlouvy podle Vondrovy náměstkyně Jany Hendrichové neovlivní.

Labouristé referendum nechtějí. Aktivisté proti tomu ale protestují i v Bruselu. | Foto: Reuters

"Naplánované akce, jako jsou ministerské rady a pracovní skupiny, to neohrozí. Jednotliví ministři budou mít nadále možnost jménem předsednictví prosazovat svůj program," řekla Aktuálně.cz.

Také roční lhůta na ratifikaci lisabonské smlouvy je spíše zbožným přáním. Prozatím jediným státem sedmadvacítky, který smlouvu odsouhlasil, je Maďarsko.

Referendum o nové smlouvě ohlásilo Irsko, v Nizozemsku a zejména ve Velké Británii na lidové hlasování tlačí opozice.

Ani parlamentní cesta ale nebude jednoduchá - v mnoha státech hrozí, že o osudu smlouvy bude rozhodovat nakonec až ústavní soud.

Totéž ostatně požaduje také česká vládní ODS.

Čtěte více: ODS pošle lisabonskou smlouvu k soudu