Češi usilují o vědecký trumf přes web, aleje i vážky

Jan Červenka
24. 9. 2008 13:10
S čím přijeli studenti na mezinárodní soutěž
Jeden ze tří českých zástupců Michael Mikát.
Jeden ze tří českých zástupců Michael Mikát. | Foto: Jan Červenka

Kodaň /Od zpravodaje Aktuálně.cz v Dánsku/ - V Kodani vrcholí klání budoucích nadějí světové vědy. O hlavní cenu bojují i tři zástupci České republiky.

Exkluzivně si na Aktuálně.cz přečtěte, na co ve svých projektech přišli. A chtějí se vůbec dál vědě věnovat?

Do deseti let zmizí ovocné aleje

Na mezinárodní soutěž mladých vědců přijela do Kodaně Hana Hušková s výzkumem ovocných alejí. Michael Mikát zkoumal ekologii a etologii jednoho druhu vážek. A Jiří Maňas vyvinul systém tvorby webových stránek použitelný i pro laiky.

"Mapovala jsem ovocné aleje na Frýdlantsku, respektive na části jeho území," popisuje studentka biologie Hana Hušáková. Z gymnaziální ročníkové práce se pro ni vyvinulo téma výzkumu. "Přišla jsem na to, že ovocných alejí je dost, ale jsou staré a ve špatném stavu. A pokud nezačneme něco dělat, mohou do deseti let z krajiny zmizet. A následky nedovedeme odhadnout."

Hana Hušková
Hana Hušková | Foto: Jan Červenka

Co by však krajině mohlo hrozit? "Řekněme historický přelom. Tradice alejí se datuje od konce baroka. Navíc aleje pomáhají s orientací v krajině, mohou být domovem některých biologických druhů nebo místem pro křížení různých ovocných odrůd," říká studentka.

"Pokud bychom tedy o toto přišli, ztrácíme biodiverzitu. Každá alej má navíc svůj příběh a je nějak spjatá i s lidmi, co v oblasti žijí, vždyť tam i Adam a Eva utrhli jablko."

Jak se tedy k situaci postavit? "Nemůžu přijít a říct: vím, co je pro vás nejlepší, udělejte to a to. Lidé si sami musí rozhodnout, v čem chtějí žít. Spíš bych tedy chtěla informovat, že tento problém existuje. Většinu alejí tvoří jabloně, pokud by se jim teď dostalo správné péče, lidé získají čas na to, jak problému čelit.

Vážky proti výstavbě

Přírodě věnoval svůj projekt i hradecký student gymnázia Michael Mikát. Zkoumal šídlatky, což je druh vážky. V projektu zpracoval unikátní lokalitu na území Hradce Králové.

Zkoumal jsem migraci šídlatek především v závislosti na vegetaci a úrovni vodní hladiny. "Zjistil jsem například rozdíly v migraci mezi jednotlivými druhy, i když je pravda, že šídlatky raději nemigrují, pokud nemusí," vysvětluje badatel, jehož letos čeká maturita. Během výzkumu nachytal a speciálním lihovým fixem označil přes dva tisíce vážek, zpětně se mu jich podařilo odchytit asi polovinu.

Lokalita Na plachtě, kde výzkum probíhal, je podle Mikáta velmi významná. "Žije zde víc než sto chráněných druhů, z toho asi deset je evropsky chráněných. Co se vážek týče, ze 72 druhů, které se u nás vyskytují, jich zde můžeme najít padesát. V současnosti je však lokalita ohrožena zájmy soukromých firem, jimž je nakloněn i magistrát a zamítl jejich ochranu," posteskl si mladý vědec. "Bezprostředně sice nehrozí zastavění samotné lokality, ale jejího blízkého okolí, kde se také vyskytují evropsky chráněné druhy, například čolek velký."

Správa webu pro hlupáky

Jiří Maňas (v obleku)
Jiří Maňas (v obleku) | Foto: Jan Červenka

Praktickou vědeckou aplikaci přivezl osmnáctiletý Jiří Maňas. Vytvořil nástroj pro tvorbu a správu webových stránek, jehož název, přeložitelný jako "Systém pro správu webu určený i pro hlupáky" (Web content management system for dummies) dává celkem pregnantně najevo, o co půjde.

"Aplikace dává přednost jednoduché obsluze před vysokou funkcionalitou. Běží na ní dnes asi deset až patnáct webových stránek, takže je ověřená i praxí," vysvětluje mladý programátor. Program navíc nabízí rozšířené možnosti vyhledávání. Podle Maňase je jeho projekt jedinou on-line aplikací, která se soutěže účastní.

Cesta za inspirací

Projekty jsou originální a zpracované na vysoké úrovni. Přijeli sem soutěžící s tím, že by pomýšleli na nějakou cenu? Jaká byla vlastně jejich motivace pro účast v soutěži?

Hana Hušková přiznává, že do Dánska jela hlavně za inspirací. To potvrzuje i Michael Mikát, kterého zajímají hlavně projekty ostatních účastníků v kategorii biologie. Za zkušenostmi a inspirací se vypravil i Jiří Maňas. "Určitě je to výborné jako propagace jednotlivých projektů," dodává.

Všichni soutěžící musí své projekty představit v angličtině, v tomtéž jazyce musí být vyvedena i prezentace na stánku. Dokonalé zvládnutí jazyka by jim rovněž mohlo pomoci se ve vědě dále angažovat. Není však jisté, zda všichni v oboru zůstanou. "Já si nejsem jistá, jestli projekt, který jsem udělala, je úplně věda, spíš to vnímám trošku aktivisticky. Ještě nevím, jak budu pokračovat."

Jasno má naopak Michael Mikát, který se chystá na studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde by se rád věnoval dál vážkám, nebrání se však ani jiným oborům ani studiu v zahraničí. V oboru chce zůstat i Jiří Maňas, který se chystá na vysokou školu s počítačovým zaměřením.

 

Právě se děje

Další zprávy