Washington - Zdrženlivost v příjmu potravy je jedním z prostředků, jak prodloužit střední délku života jakéhokoliv organismu: od kvasinky po myš. Nyní to vypadá, že antidepresiva dovedou "obelhat" mozek červů tak, že reaguje, jakoby tyto organismy držely dietu.Tím se prodlužuje délku jejich života ze tří na víc než čtyři týdny. Píše to server Nature.com.
"Tyto biochemické zásahy poskytují východisko pro léčiva určená k prevenci nemocí spojených s věkem," cituje server Lindu Buckovou, molekulární bioložku z washingtonského Centra Freda Hutchinsona pro výzkum rakoviny. Její práce vyšla v časopisu Nature.
Mianserin, obchodním názvem Tolvon, je netypickým zástupcem antidepresiv, odlišným od známějších léčiv jako Prozac, Paxil a Zoloft. Pracuje tak, že v mozku blokuje reakci na produkci serotoninu, což je neurotransmiter zodpovědný za regulaci chuti k jídlu a nálady.
Modelový červ
Parazitický hlíst háďátko (Caenorhabditis elegans) se jako pokusný živočich používá již desetiletí a pomáhá vědcům zjistit, co se děje s lidským tělem když stárne. Vědci se pokoušejí najít preparát proti stárnutí.
Aby se výzkum urychlil, Linda Bucková a její kolega Michael Petrascheck testovali 88 000 chemikálií ve snaze vytvořit "červí Metuzalémy". Během pěti let výzkumu našli na sto látek, které střední délku života prodloužily. Zatím ale chyběly poznatky o tom, jak tyto látky reagují s biologickými systémy.
Petrascheck proto studoval katalogy s prozkoumanými látkami, aby našel chemikálii s podobnou strukturou a zjistil, zda nemá podobné účinky. "Byl to výstřel daleko do tmy," komentoval svou snahu.
Ale podařilo se. Narazil na několik léčiv, která se podobala chemikálii s nezapamatovatelným názvem 272N18, která o pětinu prodlužovala délku života v jednom z jeho prvních testů. Mianserin tuto délku prodloužil o třetinu.
Všechno je ve vaší mysli
Mianserin reaguje se dvěma chemikáliemi ovlivňujícími hlad: serotoninem, který signalizuje přítomnost jídla, a octopaminem, který signalizuje hladovění. Léčivo přednostně blokuje jeden z receptorů serotoninu, čím zabraňuje jeho normální funkci. "Díky tomu můžeme ovlivnit rovnováhu, kdy organizmus reaguje, jako by měl hlad," dodává Bucková.
Hlísti díky léku nepřijímali méně potravy. "Nejevili známky hladovění a byli velmi aktivní," říká Bucková. Lék přesto funguje na principu kalorického omezení. Hlístům na přísné dietě se po podání přípravku délka života neprodloužila o další třetinu, červy s chybějícím genem, který ovlivňuje stárnutí ve vztahu k příjmu potravy, přípravek ovlivnil jen z části.
Pilulka pro lidi zatím není
Objev látky, která má vliv na délku života u červů, je prvním krokem pro užití podobné látky v případě člověka," říká David Sinclair, biolog z Harvardovy univerzity v americké Cambridgi, který spolupracuje se společností vyvíjející léky proti stárnutí lidí.
Bucková ale varuje před očekáváním, že by mianserin přinesl stejný užitek lidem. Chystá se testovat látku na myších a její tým bude blíž zkoumat sto látek, na něž během svého výzkumu přišli.
