Praha - Mezi čtyřiadvaceti mladými vědci oceněnými za svou práci v české Akademii věd, se letos objevily dvě vědkyně pocházející z Ukrajiny. Dokládají, že česká věda přitahuje talenty ze zahraničí.

Tatyana Ostapchuk (tuto variantu přepisu svého jména do latinky používá) pracuje ve Fyzikálním ústavu, zatímco Viktoria Poterya v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského.

Jak říkají, obě si Prahu vybraly, protože slyšely, že tu mohou dělat dobrou vědu, a roli hrál i fakt, že to z ní neměly tak daleko domů jako z jiných zemí. Ovšem Viktoria Poterya se sem vrátila i po pobytu na univerzitě v americké Georgii. A Tatyana Ostapchuk zase přijela do Prahy po stáži v Německu: "Podmínky se samozřejmě liší laboratoř od laboratoře, ale v ústavu tady máme skvělé přístroje, jaké bych nenašla na Ukrajině ano v mnoha evropských zemích," říká.

Tatyana Ostapchuk zkoumá materiály vhodné pro elektronické přístroje. Viktoria Poterya se mimo jiné zabývá iontovou chemií. Obě mluví zcela plynnou češtinou, což u zahraničních vědců pobývajících na Akademii věd rozhodně nebývá obvyklé - často zůstávají u angličtiny, která je mezinárodním dorozumívacím jazykem vědy.

Nefér vůči matkám

Tatyana Ostapchuk s pomocí babičky vychovává dvouletého syna. A otevřeně říká, že kritéria hodnocení, díky nimž získala ocenění Akademie věd, ženám s dětmi nepřejí. Cenu mohou získat jen vědci do pětatřiceti let, kteří pracují na plný úvazek v některém akademickém ústavu. "Žena, která pečuje o dítě, stráví nějakou dobu na mateřské dovolené, kdy se nemůže věnovat vědecké práci, a navíc některé z nich pracují na zkrácený úvazek - pak ovšem právo na ocenění ztrácejí, a to není správné," soudí.

V některých zahraničních ústavech například berou ohled na čas strávený na rodičovské dovolené. Tedy například jsou-li ocenění pro mladé vědce limitovány věkem 35 let a dotyčný vědec strávil třeba dva roky na rodičovské dovolené, může o grant žádat ještě ve věku 37 let.

I tak však ze čtyřiadvaceti mladých vědců, kteří letos získali Prémii Otto Wichterleho, jak se ocenění nazývá, bylo letos sedm žen - více než v minulých ročnících. Cenu předal předseda Akademie věd Jiří Drahoš společně s vdovou po vynikajícím chemikovi Lindou Wichterlovou.