Cenu astronomů berou planetky spjaté se středem Evropy

Věda a Příroda
4. 1. 2010 16:22
Asteroidy nesou pojmenování po osobnostech a místech ze Slovenska, Moravy a Čech
Planetky spjaté se Slovenskem, Moravou a Čechami. Po kliknutí přímo na obrázek se snímek zvětší, ale pak si jej ještě sami zvětšete ve svém prohlížeči.
Planetky spjaté se Slovenskem, Moravou a Čechami. Po kliknutí přímo na obrázek se snímek zvětší, ale pak si jej ještě sami zvětšete ve svém prohlížeči. | Foto: Tomáš Maruška a Ivan Majchrovič

Praha - Opravdu netypický obrázek ocenila v prosincovém kole soutěže fotografujících astronomů porota z České astronomické společnosti. Nezachytil tentokrát jedno zajímavé místo ve vesmíru, ale hned třicet takových objektů - planetek, jejichž pojmenování je spjato s Čechami, Moravou či Slovenskem.

Některými bude laik možná i překvapen.

Tři desítky asteroidů

Příkladem toho, že si obyvatelé České republiky i Slovenska stále rozumějí a jsou schopni spolupracovat, může být i vítězný snímek prosincového kola soutěže fotografů vesmíru.

Jeho autoři Tomáš Maruška a Ivan Majchrovič jej poslali ze Slovenska a zachytili na něm třicet drobných planetek Sluneční soustavy. Představují dvacet těles pojmenovaných po osobnostech, které přinesly naše národy světu, a deset míst, která území ve středu Evropy proslavila.

Viléma z Bílé proslavila kometa

Popsat všechny by bylo jistě nad možnosti tohoto krátkého článku, zastavme se však alespoň u jednoho tělesa. Planetka 2281 nese jméno rytíře Wilhelma von Biely (Viléma z Bílé). Ten pocházel z rytířského rodu, který se v 16. století usadil v Čechách.

Vítězný snímek za listopad.
Vítězný snímek za listopad. | Foto: Zdenek Bardon

Jako důstojník rakouské armády a zároveň amatérský hvězdář objevil z josefovské pevnosti nedaleko Jaroměře hned tři komety. Jedna z nich, krátkoperiodická kometa 3D/Biela jej proslavila.

Zároveň se velmi zasadil o propočet její dráhy ve Sluneční soustavě, což byl třetí úspěšný výpočet po kometě Halley a Encke. Tato, jinak nepříliš výrazná kometa, se začala od poloviny 19. století rozpadat, aby před svým definitivním rozplynutím připravila pozemšťanům několik výrazných meteorických dešťů: v roce 1872 (3000 meteorů za hodinu), 1885 (15 000 meteorů za hodinu) a 1892 (6000 meteorů za hodinu).

Skály v kosmických dálavách

Vysvětlovat by se jistě dalo dlouho.

"Ovšem žádná slova určitě nevyjádří pocit, který se zmocňuje při pohledu na třicet malých políček, kde na každém z nich je značkami zvýrazněn drobný bod ztrácející se mezi hvězdami. Každý představuje nejen tu menší a tu zase větší skálu valící se vesmírem, ale hlavně vzpomínku na někoho či něco, co se natrvalo usadilo v naší historii," shrnuje člen poroty astronomické soutěže Marcel Bělík z hvězdárny v Úpici.

 

 

Právě se děje

Další zprávy