Cenou za bezpečnost má být nahota a záření. Chceme to?

Josef Tuček
30. 1. 2010 16:36
Jaké výhody a nevýhody mají nové letištní detektory
Obrázek získaný pomocí pasivního snímání milimetrových vln vyzařovaných lidským tělem.
Obrázek získaný pomocí pasivního snímání milimetrových vln vyzařovaných lidským tělem. | Foto: ThruVision

Analýza - Jaké mají být budoucí bezpečnostní detektory na letištích? Nelíbilo se, že umějí zobrazit kontrolovanou osobu nahou. Nyní se naplno přidaly úvahy o možných zdravotních rizicích.

Po neúspěšném pokusu nigerijského sebevražedného atentátníka odpálit o Vánocích v letadle z Amsterdamu do Detroitu výbušninu schovanou na těle se opět zvýšila snaha o kontrolu cestujících. V Česku se však v minulých dnech dostal jeden typ přístroje pod kritiku předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové. Ta mu zazlívá, že zvyšuje celkovou dávku ozáření, které je člověk vystaven.

Zasaďme tuto informaci do souvislostí. Jaké možnosti pro technickou kontrolu pasažérů vlastně existují a jaká jsou jejich úskalí?

Rentgen na zavazadla, rám pro lidi

Zavazadla dnes na letištích rutinně procházejí rentgenovým přístrojem, který zobrazí tvary věcí uvnitř a umožní rozpoznat i jejich materiál. Pro lidi se však takovéto rentgenové ozařování nehodí.

Proto pasažéři procházejí bezpečnostním rámem, který funguje na principu elektromagnetické indukce. Zjistí, když s sebou člověk nese něco kovového. Nenajde však nebezpečné předměty z keramických materiálů, plastů nebo skla. A neprokáže ani výbušniny.

A obrázek pasažéra kontrolovaného pomocí paprsků personálního rentgenu. Napohled to vyjde nastejno.
A obrázek pasažéra kontrolovaného pomocí paprsků personálního rentgenu. Napohled to vyjde nastejno. | Foto: PCS

Tím současné technické možnosti kontroly v Česku končí. Pak už mohou jen nastoupit bezpečnostní pracovníci schopní vytipovat podezřelé cestující a ručně je prohmatat.

"Nos" na výbušniny

Ve světě se však přinejmenším do zkušebního provozu dostávají i další typy kontrolních přístrojů.

Jeden analyzuje výpary. Vypadá jako hlubší bezpečnostní rám. Pasažér se v něm na několik vteřin zastaví, zařízení jej ofoukne vzduchem, který s sebou strhne nepatrné částečky z oděvu i z rukou a zanese je do analytického centra. Tam se za použití metody hmotnostní spektroskopie automaticky určí, zda odebraný vzduch neobsahuje chemické sloučeniny odpovídající výbušninám nebo narkotikům.

Tento přístroj sice dokáže odhalit některé výbušniny, ale nedokáže najít zbraně z kovu nebo nekovových materiálů. A kontrola v něm je pomalá.

Nakouknutí pod šaty

Další dva typy nových skenerů dokážou nahlédnout pod šaty. Zobrazí ukryté zbraně nebo výbušniny. A také tvary těla cestujícího. Odhalí velikost tělních partií či třeba pooperační umělé vyvedení slepého střeva ven z těla. Prostě věci, které ne každý chce, aby se o něm věděly.

První z těchto přístrojů je založen na slabém rentgenovém záření, proto se mu někdy říká personální rentgen. O jeho zavedení se uvažuje i v Česku.

Přístroj vysílá nízké dávky rentgenových paprsků, které proniknou textilem, ale odrážejí se od svalové tkáně. Na černobílém monitoru pak zobrazí poněkud rozmazané tvary nahého těla (bez vlasů, vousů a obočí) a předměty pod oděvem.

Milimetrové vlny a paprsky T

Druhý typ využívá milimetrové vlny, tedy elektromagnetické záření s vlnovou délkou měřitelnou v milimetrech. Takové záření slabě vysílá i lidské tělo, takže některé přístroje je jenom snímají a zjišťují, zda mezi tělem a přijímačem neprocházely nějakým jiným předmětem kromě textilií. Najdou však předměty až od velikosti zhruba desetkrát deset centimetrů.

Detektor kovů na letišti nenajde výbušninu ani nebezpečné předměty z keramických materiálů.
Detektor kovů na letišti nenajde výbušninu ani nebezpečné předměty z keramických materiálů. | Foto: Wikimedia Commons

Aktivní varianta tohoto přístroje sama vysílá záření, které prochází oděvem a odráží se od těla. Její specifickou verzí jsou pak skenery, které vysílají submilimetrové vlny. Těm se často říká paprsky T, protože jejich kmitočet je měřitelný v terahertzech, neboli bilionech kmitů za sekundu.

Ochrana soukromí

To, že přístroje díky záření odraženému od lidské pokožky dokážou matně zobrazit povrch těla, se nelíbí některým lidem, organizacím pro ochranu práva na soukromí, ani americké Sněmovně reprezentantů. Ta v létě odsouhlasila, že "svlékací" skener nesmí být používán automaticky. Cestující se může rozhodnout nechat se prohmatat ručně.

Proto konstruktéři přidali další technické vychytávky: "Choulostivé" tělní partie ukázané na obrazovce umějí některé tyto přístroje automaticky rozostřit. Tím ovšem současně snižují spolehlivost – například zmiňovaný atentátník v letadle do Detroitu měl výbušninu schovanou v rozkroku.

Obsluha musí sedět v jiné místnosti, takže neví, kdo je skenován. Snímky se nemohou archivovat. Nedají se tudíž zneužít, ale ani neumožňují zpětnou kontrolu.

Vrcholným číslem je pak prototyp přístroje na paprsky T, který tělo nezobrazuje, pouze automaticky vyhodnotí odražené záření a určí, zda odpovídá tomu, že člověk nic podezřelého neskrývá.

A co zdraví?

Princip fungování přístroje založeného na terahertzovém záření (paprscích T). Přístroj vysílá záření, které prochází oděvem a odráží se od těla. Najde keramický nůž a výbušninu ukryté v botě, které by při běžném pohledu nebyly vidět. A objeví i výbušninu ukrytou pod svetrem a čtyřmi košilemi.
Princip fungování přístroje založeného na terahertzovém záření (paprscích T). Přístroj vysílá záření, které prochází oděvem a odráží se od těla. Najde keramický nůž a výbušninu ukryté v botě, které by při běžném pohledu nebyly vidět. A objeví i výbušninu ukrytou pod svetrem a čtyřmi košilemi. | Foto: TeraView

Personální rentgeny i detektory využívající milimetrové vlny se už objevují na zahraničních letištích. I na evropských. V Česku však předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová říká, že její úřad nepovolí případnou žádost o zavedení personálního rentgenu. Kontrolovaného člověka totiž slabě ozáří.

Nepředstavuje to nijak vysoké hodnoty:  Úřad pro jadernou bezpečnost uvádí, že průchod tímto detektorem vystaví kontrolovanou osobu dávce ionizujícího záření 0,1 až 10 mikrosievertů (μSv). Výrobci zveřejňují atesty, podle nichž je to ve skutečnosti až třistakrát míň, jeden průchod detektorem odpovídá dávce pouze 0,035 μSv.

Srovnejme: Hodina letu v letadle přitom vystaví cestujícího dávce kosmického záření od 2,4 do 9,7 μSv za každou hodinu letu, říkají údaje shromážděné americkou odbornou Společností pro fyziku a zdraví. V České republice je přitom roční limit efektivní dávky ze zdrojů mimo přirozené pozadí, kterou mohou běžní lidé obdržet, 1 milisievert, tedy 1000 μSv.

Neboli: Při kontrole personálním rentgenem je osoba vystavena mnohonásobně menšímu ozáření, než při letu letadlem, kde ho dobrovolně akceptuje.

V čem je větší riziko?

"Není možné vyloučit negativní účinek záření na zdraví člověka ani u velmi malých dávek," argumentuje Úřad pro jadernou bezpečnost. A soudí, že čím méně je člověk vystaven ozáření, tím lépe.

Uspořádání pracoviště by mělo znemožnit kontakt obsluhy detektoru s kontrolovanou osobou, takže by bezpečnostní pracovník teoreticky neměl vědět, koho vidí.
Uspořádání pracoviště by mělo znemožnit kontakt obsluhy detektoru s kontrolovanou osobou, takže by bezpečnostní pracovník teoreticky neměl vědět, koho vidí. | Foto: PCS

Jeho předsedkyně Dana Drábová však v rozhovoru pro Radiožurnál uvedla, že pokud česká vláda usoudí, že riziko terorismu při nezavedení tohoto detektoru je vyšší než riziko z ozáření, může svůj názor změnit.

Známé versus neznámé

Z toho nyní vyplývá, že lepší pozici při případném výběru bude mít detektor založený na milimetrových vlnách. Ty mají méně energie než rentgenové záření a nedokážou přetrhat chemické vazby a působit na atomy a molekuly v živých tkáních. Říkají současné znalosti.

Na druhou stranu však toto záření stále není dostatečně prozkoumáno, takže může představovat rizika zatím neznámá. Před pár dny se v odborném časopise Physics Letters A objevila zpráva vědců z americké národní laboratoře v Los Alamos a z Harvardovy univerzity, která naznačuje, že toto záření může slabě narušit genetickou informaci v DNA...

Nové skenery nakonec budou

Problém prostě spočívá v tom, že jedno riziko – terorismus – se svět musí snažit vytlouct jiným rizikem – použitím kontrolních detektorů s potenciálními vedlejšími účinky.

V dnešním světě je riziko terorismu zřejmě vyšší než riziko bezpečnostních opatření. A je vyšší než cena detektorů (nejlepší typy stojí až deset milionů korun) i než cena času ztraceného čekáním na kontrolu.

Umar Farouk Abdulmutallab: propašoval do letadla trhavinu ukrytou v rozkroku. Kvůlli němu se znovu roztočily debaty o tom, jak zdokonalit letištní detektory.
Umar Farouk Abdulmutallab: propašoval do letadla trhavinu ukrytou v rozkroku. Kvůlli němu se znovu roztočily debaty o tom, jak zdokonalit letištní detektory. | Foto: Reuters

Světová a nakonec i česká letiště tedy pravděpodobně budou zavádět nové skenery - ať už založené na principu rentgenového nebo milimetrového záření.

Teroristé zatím vedou

A nezbývá než přiznat, že žádné z nově zaváděných zařízení nevyřeší všechny problémy. Nezobrazí totiž výbušninu spolknutou nebo zastrčenou do konečníku či do vagíny.

Tu by našel lékařský rentgen, k jehož rutinnímu používání by samozřejmě nikdo nedal souhlas. Zjistila by to i technika zvaná zobrazování magnetickou rezonancí. Ta se používá v nemocnicích, jenže vyžaduje, aby byl prohlížený člověk vsunut do tunelu uvnitř přístroje. To je na letišti úplně nepředstavitelné.

Sebevražední teroristé nad technikou zatím pořád vedou. A vynálezci mají stále nad čím bádat.

 

Právě se děje

před 50 minutami

Allertová skončila v Taškentu v prvním kole

Tenistka Denisa Allertová se rozloučila s turnajem WTA v Taškentu v prvním kole. Nestačila na vítězku tamního podniku z roku 2008 Rumunku Soranu Cirsteaovou a osmé nasazené soupeřce podlehla 1:6, 4:6.

Šestadvacetiletá Allertová, 254. hráčka žebříčku, v prvním setu za stavu 0:5 odvrátila "kanára". Druhou sadu začala brejkem na 2:0, poté však podání neudržela a v devátém gamu znovu. Po návratu do elitních turnajů z okruhu ITF prohrála potřetí v řadě první zápas.

V Taškentu dnes nastoupí ještě úspěšná kvalifikantka Tereza Martincová, v úterý pak Kristýna Plíšková, nasazená jako pětka.

Další zprávy