


Když v roce 1945 dorazila s americkou armádou do západních Čech, byla symbolem svobody, v 50. letech byla přísně zakázaná, ve zlatých šedesátých luxusem z Tuzexu. Letos ikonický nápoj slaví 55 let od chvíle, kdy se začal oficiálně vyrábět u nás. Podívejte se, jak se z exkluzivní limonády stala přirozená součást každodenního života.
Když v květnu 1945 dorazila americká armáda do západních Čech, nepřivezla s sebou jen svobodu, ale také skleněné lahve s tmavým, perlivým nápojem. Byl to dotek úplně jiného světa. V Plzni a okolí se tehdy rozjel svérázný směnný obchod: suvenýr z USA se měnil za legendární plzeňské pivo. Netrvalo dlouho a zrodil se fenomén, který komunistický režim nenáviděl.
Letos ikonický nápoj s červeno-bílou etiketou slaví 55 let oficiální výroby u nás. Příběh značky Coca-Cola u nás totiž dokonale zrcadlí moderní dějiny obou států: od totálního zákazu přes Tuzex a podpultový prodej až po masovou, ekologicky šetrnou produkci v pražských Kyjích.
Cesta na pulty československých obchodů však byla trnitá. V padesátých letech minulého století byla imperialistická limonáda na indexu. Tehdejší generální tajemník KSČ a pozdější prezident Antonín Novotný se nechal slyšet, že Volkswagen a Coca-Cola nesmí do republiky. „Povolen byl pouze její import do Tuzexu – sítě prodejen, kde se platilo bony nebo západní tvrdou měnou,“ doplňuje historik Martin Franc z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
V šedesátých letech se sice začala objevovat v pražském Domě potravin na Václavském náměstí, ale tehdejší forma prodeje měla k dnešním postmixům s neomezeným doplňováním, jak to známe z fast foodů, daleko. Tehdy se z plechovek rozlévala do sklenic a dvě deci stály 3,90 Kčs. Pro srovnání: litr mléka v polovině 60. let stál 1,90, půllitrová lahev piva v obchodě v roce 1965 vyšla na 1,70.
Režim se už od začátku 60. let snažil veřejnosti nabídnout jiné kolové nápoje, ale neúspěšně. Začátek konce ideologického odporu přišel na konci šedesátých let. Když zpěvačka Eva Pilarová v rozhovoru pro časopis Rodina přiznala, že Coca-Cola s citronem patří k jejím nejoblíbenějším nápojům, a značka sklidila obří úspěch na potravinářské výstavě Ex-Plzeň, bylo jasné, že poptávku veřejnosti už nepůjde ignorovat.
Velký třesk přišel v roce 1971. V národním podniku Fruta Brno, konkrétně v závodě Modřice, se rozjela licenční výroba z dováženého tajného koncentrátu. Vyjednávání o licenci probíhala už dříve, a to i s jinými výrobci, ale Coca-Cola měla k tehdejšímu Československu vždycky nejblíž a nejen proto, že československý Skloexport pro ni vyráběl lahve. „Západ je tam, kde se prodává Coca-Cola,“ glosoval tehdejší realitu ekonom a sociolog Radoslav Selucký – a tak se pomyslný Západ spolu s ikonickým nápojem dostal i do československých domácností.

Až do revoluce se Coca-Cola na našich stolech přesto objevovala spíš při svátečních příležitostech, skutečný boom nastal po roce 1989. Trh zaplavily plastové lahve a z nedostatkového symbolu svobody se stala přirozená součást každodenních nákupů. V roce 1993 pak společnost otevřela moderní výrobní areál v Praze-Kyjích. Po republice se rozjely vánoční kamiony, zahrádky hospod a restaurací zaplavily slunečníky s logem Coca-Coly a Češi si ji konečně mohli vychutnat, kdykoliv na ni dostali chuť – ať už s ledem a citronem, nebo bez.
Co se za těch 55 let změnilo? Kromě ikonické chuti Coca-Coly, která zůstává stále stejná, všechno. V roce 1971 se v Brně vyrobilo přes 18 milionů litrů nápoje, v roce 2025 opustilo brány pražského závodu jen těžko uvěřitelných 415 997 728 litrů nápojů. Dnes už navíc nejde jen o černou limonádu. Do portfolia stáčecí společnosti Coca-Cola HBC Česko a Slovensko patří i další nápoje jako Fanta, Sprite, Kinley, Cappy, Fuze Tea, Powerade a další.
Změna společenského i enviromentálního klimatu s sebou přinesla i důraz na udržitelnost. V areálu kyjské továrny roce 2023 proto firma vybudovala unikátní průmyslový mokřad, který zachytává dešťovou vodu ze všech obřích střech, čistí ji a vrací zpět do přírody pro podporu lokální biodiverzity. Efektivita se projevuje i ve spotřebě: na litr hotového nápoje dnes továrny spotřebují v průměru jen 1,5 litru vody, což je historické minimum.

The Coca-Cola Company je největším výrobcem nápojů na světě, který nabízí více než 500 značek perlivých i neperlivých nápojů svým spotřebitelům ve více než 200 zemích.
Coca-Cola neustále vyvíjí a vylepšuje své portfolio, například snížením množství cukru v nápojích nebo představováním inovativních výrobků na trhu. Usiluje i o snížení dopadu na životní prostředí, a to obnovou vody používané ve výrobě a podporou recyklace. Společně se stáčecími společnostmi zaměstnává více než 700 000 lidí a pomáhá přinášet ekonomické příležitosti místním komunitám po celém světě.
Spolu s 55. narozeninami Coca-Cola přináší také novou kampaň, jejíž tváří ale nejsou celebrity nebo influenceři. Naopak se rozhodla dát prostor svým zaměstnancům, kteří příběh oblíbené limonády tvoří doslova svýma rukama. Jmenuje se jednoduše „Made by“ a i běžnému spotřebiteli představí bezpočet profesí, kterých je potřeba, aby se lahev dostala až na jeho stůl, od operátorů výroby přes řidiče logistiky až po lidi z kanceláří.

V Česku a na Slovensku jich firma zaměstnává bezmála tisíc, přičemž každý desátý ve společnosti pracuje déle než čtvrt století. Atmosféru kampaně podtrhuje také speciální videoklip, v němž se v duetu potkávají hudební legendy Václav Neckář a Emma Drobná.
„Coca-Cola byla vždy mnohem víc než jen nápoj. Už 55 let je součástí vzpomínek, malých každodenních momentů i důležitých životních okamžiků lidí v Česku a na Slovensku. Proto jsme chtěli letošní výročí oslavit prostřednictvím lidí, kteří tyto momenty pomáhají vytvářet každý den – našich zaměstnanců a partnerů,“ vysvětluje Dimo Dimov, generální ředitel Coca-Cola HBC Česko a Slovensko.

Příběh, který začal výměnou americké lahve za český ležák, tak po padesáti pěti letech pokračuje jako stabilní součást české ekonomiky a kultury.
Článek vznikl ve spolupráci s Coca-Cola Česká republika.












Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů směřuje podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) ke snížení schodku v návrhu rozpočtu pro příští rok a k dalším úsporám v následném závěrečném účtu. Koalice má podle něho předběžnou dohodu na některých opatřeních ve zdravotnictví a ve školství. Poslanec SPD Jan Hrnčíř předtím novinářům řekl, že jednání jsou konstruktivní a budou pokračovat.



Česká justice se vrací k jedné z největších privatizačních bolestí konce 90. let. Ani téměř po třiceti letech pachuť kolem prodeje Mostecké uhelné společnosti nezmizela. Dříve odsouzený uhlobaron Antonio Koláček teď prý chce přijít s důkazy, které pohled na privatizaci změní. A jej osvobodí.



Na území národního parku Šumava uniká do půdy plyn jedovatý plyn fosgen, sdělil iROZHLASU poslanec Filip Turek (za Motoristy). Původně tvrdil, že jde o yperit. Potvrdil informaci Českého rozhlasu, že látky unikají v oblasti Dobré Vody u Prášil na Klatovsku. O úniku toxických látek, které jsou pozůstatky po československé armádě, informoval ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).



V současnosti nepanují podmínky pro věcný dialog s USA o strategické stabilitě, uvedlo v pondělí podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tvrdí, že rozmístění amerických raketových systémů v Evropě včetně Norska by mohlo zničit všechny zbývající podmínky pro takové jednání.



Nový severokorejský ministr obrany Kim Song-ki v pondělí ostře odsoudil dvě vojenská cvičení Spojených států se spojenci a pohrozil případnou reakcí. Napsala to agentura Jonhap s odkazem na Kimovo prohlášení, které je první od jeho jmenování do funkce 29. srpna. KLDR označuje cvičení spojenců ve své blízkosti za agresivní a provokativní jednání a považuje je za nácvik invaze.