Jakmile předsedkyně mandátového a imunitního výboru sněmovny Helena Válková (ANO) zahájí v úterý v půl desáté dopoledne jednání, padne rekord. Dokonce trojnásobný. Ještě nikdy v historii dolní parlamentní komory nejednal výbor o žádné trestní kauze ve třech volebních obdobích. O stanovisku k vydání Babiše i Svobody se ale bude rokovat právě potřetí.
Bývalý předseda vlády, stávající předseda hnutí ANO a poslanec Andrej Babiš je obviněný z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. Podle policie zastřel svůj holding Agrofert coby vlastníka firmy Čapí hnízdo, aby k vybudování farmy a hotelu v Olbramovicích na Benešovsku dosáhl na dotaci 50 milionů korun pro malé a střední firmy. Jinak by na ně nárok neměl.
Poslanecké imunity nabyl Babiš znovu po říjnových volbách. Spoludržitelem rekordu se stane i dozorový žalobce Jaroslav Šaroch, který kvůli Čapímu hnízdu zamíří do sněmovny také potřetí. Na jednání výboru byl v srpnu 2017, kdy sněmovna poprvé obdržela policejní žádost o Babišovo vydání, a po zvolení následující sněmovny v lednu 2018. Ani žádný státní zástupce nemusel na výbor třikrát.
Bez Babiše se výbor nevyjádří
"Pan státní zástupce přijal pozvání a dorazí," potvrdila Aktuálně.cz předsedkyně výboru Válková. Šaroch bude k dispozici poslancům, aby pomohl objasnit případné nejasnosti důležité k jejich rozhodnutí. "Před mandátový a imunitní výbor předstoupí," ujistil Aktuálně.cz také Aleš Cimbala, mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze, kde Šaroch působí.
Pozvánku obdržel rovněž Babiš. Zda se zúčastní, není jasné. Na dotazy Aktuálně.cz nereagoval. Jeho přítomnost je přitom podmínkou, aby výbor mohl přijmout usnesení. Závěr bude vodítkem pro konečné rozhodnutí sněmovny o Babišově trestní budoucnosti. "Má právo se k tomu vyjádřit a my tento obvyklý postup dodržíme," vysvětlila Válková.
Poslanci výboru měli pro detailní seznámení se s kauzou více než tři týdny trestní spis. Jeho uložení ve zvláštní místnosti provázela přísná bezpečnostní opatření. Členové výboru museli podepsat mlčenlivost, studovat spis směli jen ve zmíněné místnosti. Kurýr spis dopravil do sněmovny 7. prosince krátce po poledni. Zpátky na státní zastupitelství se vracel 30. prosince.
Doplněný spis k Čapímu hnízdu
Babiše v druhé půli loňského září navrhli kriminalisté obžalovat. Státní zástupce Šaroch však o jejich žádosti nestihl rozhodnout před říjnovými volbami, po nichž šéfa hnutí ANO znovu kryje poslanecká imunita. Policie mezitím doplnila spis. Jeho součástí se stal znalecký posudek. Týkal se převodu několika akcií firmy Čapí hnízdo, které měl získat Babišův syn Andrej.
"V letech 2008 až 2010 jsem byl ve Spojených státech a nic jsem podepisovat nemohl," řekl už dříve Babiš mladší o době, kdy se transakce odehrála. Podpis na převodu tak prý není jeho, ale je zfalšovaný. Právě expertiza písmoznalce Aleše Čulíka měla objasnit, zda je signatura pravá. Expert odevzdal posudek počátkem prosince. Jeho závěr není veřejný.
Spolu s Babišem čelí v kauze Čapí hnízdo stíhání i jeho bývalá poradkyně Jana Mayerová, s níž spolupracoval coby ministr financí vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) v předminulém volebním období. Jako expertka na dotace měla Babišovi pomoci skrýt Agrofert coby vlastníka projektu. "Na mě se stále organizují nějaké aféry, které se někdo snaží tvořit z minulosti," odmítl vinu Babiš. Na nevině trvá i Mayerová.
Nepravomocně odsouzený Svoboda
Poslanec Bohuslav Svoboda je od září 2016 nepravomocně odsouzený za porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Městský soud v Praze ho tak potrestal za jeho roli v kauze Opencard. Pochybení se měl Svoboda dopustit v letech 2010 až 2013, kdy byl pražským primátorem.
Karta Opencard měla Pražanům poskytovat několik služeb, ať už jízdné na MHD, či vstup do knihovny. Projekt ukončila v roce 2015 pražská radnice pod vedením primátorky Adriany Krnáčové (za ANO). Od následujícího roku se karta, jejímiž držiteli bylo v jednu chvíli 400 tisíc lidí, nevydává. Magistrát ji nahradil kartou Lítačka, jejíž správu má plně pod kontrolou.
Projekt Opencard rozjel před rokem 2010 bývalý primátor Prahy Pavel Bém (ODS). Měl stát 89 milionů korun, jenže cena se navýšila až na miliardu. Karta naopak poskytovala méně služeb, než Bém avizoval. Nová politická reprezentace se po svém nástupu snažila projekt zachránit. Na základě předchozích smluv ho bez soutěže zadala držiteli licence, firmě Haguess. Právě tím se však Svoboda a jeho kolegové podle soudu provinili.
"Tady skončí demokracie v této zemi. Víte dobře, že jsem sám požádal sněmovnu, aby mě vydala. Já toho nelituju, myslel jsem si, že to ukáže, že v této zemi je spravedlnost. Máme ještě pořád hodně proti čemu bojovat," reagoval na rozsudek Svoboda při odchodu ze soudní síně. Spolu s ním dostal stejný trest také jiný bývalý primátor Tomáš Hudeček (TOP 09), toho však později očistil odvolací soud.
"Jako obvykle požádám o vydání"
Jak zmínil Svoboda při hodnocení rozsudku, Poslanecká sněmovna ho napoprvé ke stíhání vydala. Byl leden 2014. Vyšetřování vedlo ke zmíněnému nepravomocnému trestu. Svoboda dostal dva a půl roku vězení podmíněně s tříletou zkušební lhůtou. Před odvolací Vrchní soud v Praze se však už jeho část kauzy nedostala. Tehdy nová Poslanecká sněmovna ho v lednu 2018 odmítla vydat ke stíhání.
Bez souhlasu stávající sněmovny nebude možné Svobodovu část kauzy Opencard pravomocně uzavřít ani v tomto volebním období. Bývalý pražský primátor Aktuálně.cz potvrdil, že se úterního jednání výboru zúčastní. "A jako obvykle budu žádat o vydání," dodal. Naposledy sněmovna jeho prosbě nevyhověla, pro postoupení kauzy k odvolacímu soudu zvedlo ruku jen 49 ze 147 přítomných poslanců.
Zda se v případě Babiše a Svobody dopracuje výbor ke stanovisku pro plénum sněmovny už v úterý, není jasné. Bude záležet na tom, zda se vedle Svobody dostaví i šéf ANO. "Ale výbor určitě do konce ledna návrh sněmovně dá, o tom jsem celkem přesvědčená," podotkla Válková. Pokud se ovšem nerozhodne právě v úterý, Válková bude muset do konce měsíce svolat výbor ještě jednou.
Jak šel čas s Čapím hnízdem
- 24. listopadu 2015 podal anonymní autor k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření, že ve věci Čapího hnízda došlo ke zločinnému spolčení
- 29. prosince 2015 pražská policie oznámila, že zahájila prověřování případu pro podezření z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU
- 10. srpna 2017 obdržela Poslanecká sněmovna žádost o vydání k trestnímu stíhání Andreje Babiše a šéfa poslanců ANO, bývalého manažeru Agrofertu, Jaroslava Faltýnka, 6. září je policii vydala
- 21. listopadu 2017 po sněmovních volbách si policie znovu řekla o vydání obou mužů ke stíhání, poslanci vyhověli 19. ledna 2018
- 3. května 2018 oznámilo Městské státní zastupitelství v Praze, že žalobce Šaroch zastavil stíhání Jaroslava Faltýnka a dalších tří lidí
- 17. dubna 2019 policie navrhla obžalovat premiéra Babiše a dalších pět lidí kvůli možnému dotačnímu podvodu a poškození finančních zájmů EU
- 30. srpna 2019 dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch rozhodl o zastavení stíhání včetně premiéra Babiše
- 13. září 2019 vedoucí Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím oznámil, že závěr svého podřízeného potvrdil
- 4. prosince 2019 nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše a dotační manažerky projektu Jany Mayerové v kauze Čapí hnízdo jako nezákonné a předčasné.
- 31. května 2021 hlavní vyšetřovatel případu Pavel Nevtípil navrhl státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi, aby Andreje Babiše a Janu Mayerovou obžaloval
- v červenci 2021 premiér Andrej Babiš podal návrh na zastavení trestního stíhání
- 31. srpna 2021 Jaroslav Šaroch vrátil policistům spis ke kauze k došetření
- 20. září 2021 kriminalisté odevzdali žalobci doplněný spis s návrhem na podání obžaloby
- 9. listopadu 2021 žalobce Šaroch požádal o opětovné vydání Andreje Babiše ke stíhání po jeho znovuzvolení poslancem
- 30. listopadu 2021 uplynula lhůta pro dodání finálního posudku, jenž zadal žalobce v průběhu října, znalec ho dodal 6. prosince
- 3. března 2022 vydala Poslanecká sněmovna Andreje Babiše k trestnímu stíhání
- 21. března 2022 dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch obžaloval Andreje Babiše z pomoci k dotačnímu podvodu a Janu Nagyovou (dříve Mayerovou) z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie
- 12. září 2022 začalo u Městského soudu v Praze hlavní líčení
- 9. ledna 2023 senát soudce Jana Šotta zprostil Andreje Babiše a Janu Nagyovou obžaloby
- 5. dubna 2023 soudce Šott dokončil odůvodnění rozsudku.
