Houston - Astronauti raketoplánu Atlantis úspěšně plní další plánovaný úkol své jedenáctidenní mise. V noci na úterý při výstupu do volného kosmického prostoru připevnili ke konstrukci Mezinárodní vesmírné stanice ISS evropskou laboratoř. Ve středu při dalším výstupu do vesmíru pak astronauti dokončí poslední úpravy stanice.
Laboratoř představuje průlom v evropském úsilí o kosmický výzkum.
Evropané v posádce
Raketoplán odstartoval z floridského mysu Canaveral ve čtvrtek 7. února po dvou měsících odkladů. Příčinou byly nefunkční senzory, které měří množství kapalného vodíku v nádrži.
Vodík společně s kyslíkem slouží jako palivo pro raketové motory kosmického plavidla. Pokud by palivo vyhořelo dřív, než letoun vystoupí na oběžnou dráhu, senzory to oznámí a řídicí systém vypne motory, které by se jinak mohly roztrhnout.
Před připojením k Mezinárodní vesmírné stanici v sobotu velitel raketoplánu Stephen Frick se strojem při přiblížení manévroval tak, aby posádka stanice ISS mohla fotografovat tepelný štít letounu, zejména pak trhlinu v plášti jednoho z motorů. Snímky poslané do řídicího střediska v texaském Houstonu vyhodnocují experti kosmické agentury NASA. Musí posoudit, jestli kosmické plavidlo bude moci bezpečně vstoupit do zemské atmosféry při návratu.
V sedmičlenné posádce raketoplánu jsou dva astronauti z Evropské kosmické agentury ESA: Němec Hans Schlegel a Francouz Léopold Eyharts. Eyharts na kosmické stanici zůstane a zahájí první experimenty v kosmické laboratoři.
Místo něj se z vesmíru vrátí astronaut Daniel Tani, který si čekáním na raketoplán Atlantis prodloužil pobyt v kosmické stanici z plánovaných dvou měsíců na dvojnásobek.
Deset pracovních sestav
O laboratoři více čtěte:
Evropskou laboratoř Columbus dopravil raketoplán k Mezinárodní vesmírné stanici ve svém nákladním prostoru. Laboratoř tvoří třináct tun těžký válec o průměru 4,5 metru a délce 6,8 metru. Uvnitř něj je vybavení, které budou astronauti používat podle předpokladů alespoň po dobu příštích deseti let.
Laboratoř obsahuje deset pracovních sestav pro uskutečňování různých experimentů, každá o velikosti asi telefonní budky.
Pět experimentálních sestav bude sloužit pro experimenty naplánované Evropskou kosmickou agenturou. Zbývajících pět sad bude k dispozici Američanům za to, že jejich raketoplán laboratoř do vesmíru dopraví.
Zdraví ve vesmíru
V laboratoři Columbus mohou současně pracovat až tři astronauti. Její přístroje umožní například zkoumat možnosti růstu polovodičových krystalů ve stavu beztíže (či přesněji mikrogravitace). Jiné přístroje budou měřit zdravotní stav astronautů, aby se dal lépe poznat vliv dlouhodobého pobytu ve vesmíru na lidské zdraví. Tyto údaje jsou potřebné i pro posuzování dalších dlouhodobých letů do vesmíru.
Francouzský astronaut Léopold Eyharts nyní zahájí experimenty se sledováním růstu rostlin v beztíži. Má se tak určit, jaké si případně může s sebou vzít posádka, která za čtvrt století poletí na Mars.
V zájmu využití místa jsou některé přístroje umístěny i na "stropě" laboratoře. To ovšem při jejich obsluze nemusí vadit, protože ve stavu beztíže není pro lidi důležitá prostorová orientace.
Jiné, zvenčí upevněné přístroje, budou sledovat dění v zemské atmosféře.
Při příštím letu má raketoplán vynést na kosmickou stanici ještě japonskou laboratoř pojmenovanou Kibo.
Čtěte také:
| USA odtajnily plány, na Měsíci vznikne město | |
| Jak lidé dobudou Mars. NASA zveřejnila detaily | |
| Pět míst, kam mají létat evropští astronauti |
