Ouagadougou - Prozatímní vůdce Burkiny Faso, podplukovník Isaac Zida, odmítl žádost Africké unie (AU), aby se v zemi po svržení prezidenta do 14 dnů ujali moci civilisté.
Zástupci občanské společnosti, politických stran, armády a tradičních kmenových vůdců se zatím shodli pouze na tom, že v zemi se až na podzim příštího roku uskuteční parlamentní a prezidentské volby.
"Nebojíme se sankcí, mnohem více nám záleží na stabilitě," citovala Zidu britská televizní stanice BBC.
Armádní představitel se na jednání se zástupci občanské společnosti i opozičních stran sice shodl na konání voleb, nicméně nebylo stanoveno, kdo zemi povede do té doby. Africká unie přitom pohrozila Burkině Faso sankcemi, jestliže předání moci nebude zajištěno co nejdříve.
Podle ghanského prezidenta Johna Dramaniho Mahamy by ale na sankce nemuselo dojít. "Jsem si jistý, že se nedostaneme do stadia, kdy bude muset mezinárodní společenství sankce vyhlásit," řekl Mahama agentuře AP.
V případě sankcí se mluví o pozastavení členství Burkiny Faso v Africké unii a o zákazu cestování pro armádní představitele. O krizi v této západoafrické zemi bude ještě v listopadu opět jednat Mírová a bezpečnostní rada AU.
Prezident Blaise Compaoré rezignoval minulý pátek pod tlakem nepokojů, které vyvolala jeho snaha zajistit si funkci na další období. V čele Burkiny Faso stál od roku 1987, kdy se k moci dostal během převratu.
BBC v této souvislosti podotkla, že odchod Compaorého nespokojenost obyvatel asi nevyřeší, protože její příčinou jsou zejména vysoké ceny, nízké platy a trvalá chudoba.
