Kdo je nejstarší? Češka z Británie, či Řekyně z Česka?

Alice Herz-Sommerová, 109 let (narozena 26. listopadu 1903), klavírní virtuózka. Dáma, která dodnes každodenně cvičí tři hodiny na klavír, byla před 2. světovou válkou mezinárodně uznávanou klavíristkou, ale její kariéru ukončil nástup nacismu. Stala se známá jako "pianistka z Terezína", kam byla transportována se svým malým synkem a odehrála tam na 150 koncertů. Hudbě, své největší lásce, zůstala věrná po celý život. Každý den v 10 hodin usedá ke klavíru a tři hodiny hraje. Je životní optimistka, která se těší z každého prožitého dne a je přesvědčena, že přežila právě díky svému pozitivnímu přístupu k životu. Redaktoru britského deníku The Guardian v rozhovoru řekla: "Vždycky jsem byla optimistkou a věřím, že smích je skvělá věc. Každý večer, když jdu spát, si říkám, že jsem prožila další nádherný den a zítra si ho zopakuji." Vyrůstala v Praze v umělecky založené rodině a mezi její přátele patřil například Franz Kafka a Max Brod. Její matka pocházela z hudební moravské rodiny, od dětství se přátelila s Gustavem Mahlerem. Na klavír začala hrát v pěti letech a již jako teenager dávala hodiny a vystupovala na klavírních koncertech s bohatým repertoárem skladeb od Schumanna, Bacha, Beethovena, Suka a Smetany. V roce 1943 byla rodina jedním z posledních transportů převezena do Terezína. Tam směla paní Alice i nadále hrát, a to v rámci nacistické propagandy, která pro okolní svět představovala Terezín jako výkladní skříň své péče.  Po válce se spolu se synem vrátila do Prahy. Nikdo z jejích blízkých nepřežil, její manžel zahynul v Dachau. V roce 1949 odjela za svými sestrami do Izraele, kde vyučovala hudbu na Jeruzalemské konzervatoři a na hudební Akademii. V Izraeli, kde žila 37 let, svou pedagogickou činností významně přispěla k zachování hudebního odkazu česko-židovských hudebních skladatelů. V roce 1986 se odstěhovala za synem do Londýna. Její životní příběh se stal předlohou pro knihu Melissy Müllerové a Reinharda Piechockeho "Rajská zahrada v pekle: Život Alice Herz-Sommer".
Alice Herz-Sommerová, 109 let (narozena 26. listopadu 1903), klavírní virtuózka. Dáma, která dodnes každodenně cvičí tři hodiny na klavír, byla před 2. světovou válkou mezinárodně uznávanou klavíristkou, ale její kariéru ukončil nástup nacismu. Stala se známá jako "pianistka z Terezína", kam byla transportována se svým malým synkem a odehrála tam na 150 koncertů. Hudbě, své největší lásce, zůstala věrná po celý život. Každý den v 10 hodin usedá ke klavíru a tři hodiny hraje. Je životní optimistka, která se těší z každého prožitého dne a je přesvědčena, že přežila právě díky svému pozitivnímu přístupu k životu. Redaktoru britského deníku The Guardian v rozhovoru řekla: "Vždycky jsem byla optimistkou a věřím, že smích je skvělá věc. Každý večer, když jdu spát, si říkám, že jsem prožila další nádherný den a zítra si ho zopakuji." Vyrůstala v Praze v umělecky založené rodině a mezi její přátele patřil například Franz Kafka a Max Brod. Její matka pocházela z hudební moravské rodiny, od dětství se přátelila s Gustavem Mahlerem. Na klavír začala hrát v pěti letech a již jako teenager dávala hodiny a vystupovala na klavírních koncertech s bohatým repertoárem skladeb od Schumanna, Bacha, Beethovena, Suka a Smetany. V roce 1943 byla rodina jedním z posledních transportů převezena do Terezína. Tam směla paní Alice i nadále hrát, a to v rámci nacistické propagandy, která pro okolní svět představovala Terezín jako výkladní skříň své péče.  Po válce se spolu se synem vrátila do Prahy. Nikdo z jejích blízkých nepřežil, její manžel zahynul v Dachau. V roce 1949 odjela za svými sestrami do Izraele, kde vyučovala hudbu na Jeruzalemské konzervatoři a na hudební Akademii. V Izraeli, kde žila 37 let, svou pedagogickou činností významně přispěla k zachování hudebního odkazu česko-židovských hudebních skladatelů. V roce 1986 se odstěhovala za synem do Londýna. Její životní příběh se stal předlohou pro knihu Melissy Müllerové a Reinharda Piechockeho "Rajská zahrada v pekle: Život Alice Herz-Sommer". | Foto: Ministerstvo zahraničních věcí