Když člověk onemocní či se zraní, zpravidla neváhá a obrátí se na lékaře či zajde do lékárny. Jen stěží by se hledal člověk, který by o svém zdravotním stavu pochyboval, nebo se za něj dokonce styděl. To samé ovšem nelze říct o duševních onemocněních, přestože jejich vliv na život člověka může být stejně závažný.
Podle Národního ústavu duševního zdraví je stigma týkající se psychiky v Česku výrazně horší než například ve Velké Británii, ale i v dalších zemích západní Evropy. Negativní vliv na duševní zdraví velké části populace navíc prohloubily důsledky pandemie nemoci covid-19, energetické krize či války v Evropě. Nicméně významné následky na mentalitu člověka mohou mít i sociální sítě, jak popisuje redaktorka Clara Zanga.
"Začaly jsme uvažovat o plastikách." Instagramové filtry škodí, mění sebepojetí žen
Například studie z roku 2019 o dopadech sociálních sítí na vnímání vlastního vzhledu ukázala, že jejich časté používání je pro ženy mnohem silnějším faktorem k rozhodnutí podstoupit plastickou operaci než samotná nespokojenost se svým obličejem a tělem.
Vyhlazená symetrická tvář bez pórů a vrásek, velké oči, plné rty a úzký nos. Obličejové filtry na sociální síti Instagram tyto rysy za pomocí umělé inteligence zvládnou vykouzlit každému. Používání umělých úprav však může vést až k tělesné dysmorfii, tedy duševnímu onemocnění, které vyvolává úzkosti způsobené obavami z posměchu a nepříjemných reakcí lidí na reálný vzhled člověka schovaného za "virtuální maskou".
Děti jsou závislé na technologiích. Ve školách se budou učit, jak s nimi zacházet
Nadměrné používání sociálních sítí a technologií dopadá i na psychiku dětí, které si v době pandemie na virtuální svět zvykly i kvůli školní online výuce. Nadměrné a nesprávné užívání internetu však podle psychologů vede k úzkostem, sociálním fobiím či závislostem. S používáním digitálních technologií roste i kyberšikana. Děti si totiž na sociálních sítích dovolí říct mnohem víc než během osobního kontaktu.
Tomuto tématu se redakce Aktuálně.cz věnuje dlouhodobě a opakovaně. Text níže například popisuje snahu státu o celoevropskou strategii, která má připravit žáky a jejich učitele na výzvy moderní doby.
Cítíme se v ohrožení jako nikdy předtím. Pandemická nespavost je smutným trendem
Jednou z nejčastějších rad psychologů k tomu, jak si udržet mentální zdraví, je dbát na pravidelný spánek. V Česku se však podle průzkumu z roku 2020 cítí po probuzení alespoň občas unaveně až 70 procent lidí. V roce 2014 na nedostatek spánku u populace upozornil i výzkum americké Národní nadace pro spánek.
Pandemie koronaviru, která v roce 2020 začala sužovat celý svět, a sledování válečné situace ve světě zařadily nespavost mezi nejčastější problémy lidstva. Proč se nám nedaří spát a co v našich tělech a životech mohou probdělé noci způsobovat? To mapuje velký speciál o zdraví na Aktuálně.cz.
Tady si konečně nepřijdeme jako ti divní. Na Znojemsku pořádají tábor pro nadané děti
Lehké to nemají ani nadané děti, které se neodlišují pouze vyšším IQ, ale také svým myšlením. Zajímají je náročnější témata a mají výborné školní výsledky. Kvůli své mentální vyzrálosti však bývají často vyčleňované z kolektivu. Bývalá místopředsedkyně Mensy Dana Havlová proto pro takové děti pořádá na Znojemsku tábory, kde si každé z nich může najít přátele mezi svými vrstevníky.
Jak takový tábor vypadá a čemu musí nadané děti čelit během studia, přibližuje článek redaktorek Magdaleny Synkové a Michaely Endrštové, který vznikl v rámci speciálního projektu Chytré Česko.
ADHD netrpí jen zlobivé dětí, říká studentka. Že má poruchu, zjistila až v dospělosti
Porucha pozornosti s hyperaktivitou se podle světového průměru vyskytuje u deseti procent dětí a pěti procent dospělých. Část společnosti se přitom stále domnívá, že jde o výmysl rodičů, kteří svoje potomky neumí vychovat. Třiadvacetiletá studentka psychologie Alena Spálenská proto na instagramovém účtu Můj ADHD mozek sdílí vlastní zkušenosti s nemocí i zjištění odborníků, které mýtus nabourávají. Co obnáší život s poruchou pozornosti, popisuje v rozhovoru s redaktorem Tomášem Macou.
Řezáním si ulevují od bolesti. Sebepoškozování u dětí přibývá, varují psychologové
Pálí se zapalovačem, řežou žiletkou nebo si nehty drásají kůži. Podle odborníků v letošním roce přibylo mladistvých, kteří se ve snaze ulevit si od duševní bolesti uchylují k sebepoškozování. Dospívající k němu často vedou nezpracované emoce, může ale jít o projev vážnější duševní nemoci.
Kolik je v Česku lidí, kteří zmíněným problémem trpí, není možné říct - přesné statistiky k dispozici nejsou. Organizace Nevypusť duši věnující se prevenci v oblasti duševního zdraví odhaduje, že se v průběhu života sebepoškozovalo zhruba 10 procent lidí.
Antidepresiva a sebevraždy. O tom, co prožívají ženy po čtyřicítce, by se mělo mluvit
Složitým životním etapám se člověk nevyhne ani v dospělosti. Menopauze, která u žen nastává většinou po padesátém roce, předchází málo známé období - takzvaná perimenopauza. Jedná se o etapu, která může trvat několik let, a i tuto dobu mohou provázet mimo jiné výkyvy v psychické pohodě.
V posledních fázích tohoto období se zrychluje úbytek estrogenu a právě v této etapě hormonálních změn ženy nejčastěji pociťují příznaky. Málo se mluví o tom, že více než polovina žen trpí velmi špatnou náladou, až depresivními stavy. Čtyři z deseti žen se pak potýkají s náhlými změnami nálad a výbuchy vzteku nebo neschopností vstát z postele. Třetina bojuje s pocity méněcennosti, a jedna desetina dokonce se sebevražednými myšlenkami.
Nejsi sám: Projekt Aktuálně.cz o sebevraždách mužů v Česku
O život se každý rok v Česku připraví zhruba 1500 lidí. Ačkoliv se počet sebevražd stejně jako jinde v Evropě v poslední době snižuje, stále větší procento mezi nimi zaujímají muži. Zabíjejí se čtyřikrát častěji než ženy.
Psychologické a sociologické studie uvádějí, že na velkém počtu sebevražd se podílí i zaběhnuté vnímání společenské role mužů. Ty bere veřejnost jako fyzicky a duševně silnější než ženy. Mentální potíže proto muži často vnímají jako slabost a mnohem méně se svěřují přátelům i odborníkům nebo se málokdy snaží jejich dopady řešit.
Čtyřdílný projekt Nejsi sám deníku Aktuálně.cz byl v roce 2020 oceněn novinářskou cenou za solutions journalism (žurnalistiku zaměřenou na řešení problému). Jak lze tomuto nebezpečnému fenoménu v Česku předcházet, mapovali novináři Simona Fendrychová, Nikita Poljakov, David Gaberle a Jiří Kropáček.
