Aktuálně+ | Co po nás zbude? Speciál Planeta v nouzi ukazuje dopady klimatických změn

Aktuálně+ Aktuálně+
10. 11. 2022 11:00
Fakta jasně ukazují, že se planeta kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Čeká nás úmorné vedro ve městech, prázdné studny nebo uschlé lesy. Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky? Aktuálně přináší další díl velkého speciálu věnovaného změně klimatu.
Foto: Aktuálně.cz

Země se v posledních desetiletích otepluje rychlostí, která nemá obdoby. Za uplynulých 140 let se na planetě zvýšila teplota průměrně o jeden stupeň. V některých oblastech se však otepluje i dvakrát rychleji. Tyto změny dopadají i na Česko, které je v přepočtu na osobu jedním z největších znečišťovatelů ovzduší v Evropě.

Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, jednoho z nejúčinnějších skleníkových plynů, nezvratně roste. Dnes dosahuje takových hodnot, které na planetě nebyly za celou existenci lidstva. Podívejte se, jak se Země zahřívala od 19. století až do současnosti, v první části interaktivní grafiky speciálu Planeta v nouzi.

Tání ledů změní mapu světa

Druhá část speciálu se věnuje přímým dopadům masivního vypouštění oxidu uhličitého a s ním spojenému tání ledovců. Například rakouský ledovec Jamtalferner, který leží jen 350 kilometrů od našich hranic, se podle vědců do dvaceti let úplně rozpustí. To si potvrzuje i glacioložka Andrea Fischerová, která se věnuje jeho sledování už po dvě dekády. "Jde o předzvěst budoucnosti, která Alpy v následujících letech čeká," varuje. 

Více než 90 procent nadbytečného tepla v atmosféře vstřebává oceán. Kvůli tomu nebezpečně rychle taje led i v Arktidě, čímž dochází ke zvyšování hladiny moří. Kromě úhynu ryb a silnějších bouří, souvisejících se stále teplejšími oceány, také hrozí, že voda zatopí milionová pobřežní města po celém světě.

Do 30 let vyženou přírodní podmínky miliony lidí

Kvůli změně klimatu se na mnoha místech světa zhoršují podmínky k životu. Jedním z nich je například stát Kiribati, který se rozprostírá na několika korálových ostrovech uprostřed Tichého oceánu.

Tamní obyvatelé v posledních letech pozorují, jak jejich země mizí pod vodou. Pár neobydlených ostrovů se už potopilo a kvůli stoupající hladině moře panují obavy, že do konce století zmizí celé souostroví. "Jsem stejný jako lidé, kteří utíkají před válkou. Ti, co mají strach, že zemřou, jsou stejní jako já," říká o sobě Ioane Teitiota, první člověk na světě, který se může oficiálně nazývat klimatickým uprchlíkem.

Ačkoli oteplování dopadá především na rozvojový svět, migrace, kterou vyvolává, zasáhne celou planetu. Do roku 2050 by podle Světové banky mohlo extrémní počasí a zhoršující se přírodní podmínky vyhnat z domovů přes 216 milionů lidí. 

V boji proti globálnímu oteplování může pomoci každý z nás. Malé i větší změny v chování mohou prokazatelně snížit emise skleníkových plynů a zpomalit oteplování planety. Jak na to? I to se dozvíte v textech, rozhovorech i videích projektu Aktuálně.cz Planeta v nouzi. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Izrael provedl letecké útoky na Pásmo Gazy

 Izraelská armáda oznámila, že dnes krátce po půlnoci provedla letecké údery na podzemní výrobny raket v Pásmu Gazy. Radikální Palestinci odtud nedlouho předtím vyslali na Izrael pět střel, z nichž ani jedna nezasáhla cíl. Informovala o tom agentura AP. Napětí v regionu vzrostlo po čtvrteční izraelské razii na okupovaném Západním břehu Jordánu, která si vyžádala devět mrtvých.

Z pěti raket vypálených v noci na dnešek na Izrael z Pásma Gazy byly podle armády tři sestřeleny, jedna skončila v otevřeném prostranství a další dopadla ještě uvnitř Pásma Gazy. Dále armáda uvedla, že cílem následných leteckých úderů byly podzemní výrobny raket a výcvikové prostory, které využívá palestinské radikální hnutí Hamás. Ani na jedné straně nebyly dosud hlášeny žádné oběti.

Jak palestinské raketové útoky, tak izraelské letecké údery byly podle AP provedeny v omezeném rozsahu, situace by tudíž nemusela přerůst v plnohodnotnou válku. Od roku 2007, kdy Hamás převzal moc v Pásmu Gazy od konkurenčních palestinských sil, vedl s Izraelem čtyři války a několik menších potyček.

Při čtvrteční razii izraelské armády v Džanínu na Západním břehu Jordánu zahynulo nejméně devět Palestinců a dalších 20 utrpělo zranění. Šlo o jeden z nejkrvavějších zásahů izraelské armády na Západním břehu v posledních letech. Palestinci po razii přerušili bezpečnostní koordinaci s Izraelem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

USA v Somálsku zabily člena vedení Islámského státu

Američtí vojáci zlikvidovali v odlehlé části severního Somálska významného člena Islámského státu (IS) a deset dalších představitelů této teroristické organizace. Podle agentur to dnes uvedli nejmenovaní američtí představitelé.

Činitelé novinářům sdělili, že mezi mrtvými je Bilál Súdání, kterého Spojené státy označují za šéfa Islámského státu v Somálsku. Armádní operaci, která se uskutečnila tento týden po několikaměsíčním plánování, podle nich odsouhlasil prezident Joe Biden.

Súdání byl v hledáčku amerických zpravodajských služeb několik let. Hrál klíčovou roli při financování operací IS v Africe a také odnože této organizace v Afghánistánu, řekl agentuře AP jeden z amerických činitelů. Americké ministerstvo financí v roce 2012 zaregistrovalo Súdáního původně jako člena jiné somálské teroristické organizace Šabáb.

"Vzhledem k odlehlé poloze operace odhadujeme, že nebyli zraněni ani zabiti žádní civilisté," uvedlo africké velitelství americké armády v prohlášení.

Američtí představitelé poskytli jen málo podrobností o průběhu operace či okolnostech Súdáního smrti. Jeden z činitelů uvedl, že americké síly měly původně v úmyslu Súdáního zajmout, což se však při akci "ukázalo jako neproveditelné".

Operace přichází několik dní poté, co africké velitelství oznámilo, že provedlo "úder kolektivní sebeobrany" severovýchodně od hlavního města Mogadiša, kde příslušníci somálské armády čelili prudkému útoku více než 100 bojovníků Šabábu. Podle amerických odhadů bylo při této operaci zabito zhruba 30 členů této organizace napojené na teroristickou síť Al Káida.

Současná ofenzíva somálských sil proti Šabábu je označována za největší za více než deset let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy