Akademie věd má nového předsedu: chemika Jiřího Drahoše

Josef Tuček
16. 12. 2008 13:05
Končícímu šéfovi vědců přišel poděkovat prezident Klaus
Jiří Drahoš byl v prvním kole zvolen novým předsedou Akademie věd
Jiří Drahoš byl v prvním kole zvolen novým předsedou Akademie věd | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Nejvýznamnější výzkumná instituce v zemi, Akademie věd, si zvolila nového předsedu: fyzikálního chemika Jiřího Drahoše.

V březnu vystřídá dosavadního šéfa Akademie, genetika Václava Pačese, který už v létě oznámil, že nebude podruhé kandidovat, aby se mohl věnovat vědecké práci.

Nový předseda vyhrál v hlasování Akademického sněmu nad druhým kandidátem, jímž byla lékařka a neurobioložka Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny.

Profesor Drahoš (narozen 1949) je současným místopředsedou Akademie věd a dříve byl ředitelem Ústavu chemických procesů. Jeho hlavním odborným zájmem jsou chemické reaktory, je spoluautorem deseti zahraničních a devíti domácích patentů.

Žádná změna kursu

Eva Syková a Jiří Drahoš, dva kandidáti na předsedu Akademie věd pro roky 2009-2013
Eva Syková a Jiří Drahoš, dva kandidáti na předsedu Akademie věd pro roky 2009-2013 | Foto: Ondřej Besperát

Ani jeden z kandidátů nesliboval žádnou revoluci, ale spíše pokračování v dosavadní činnosti výzkumné instituce. Ve svých programových prohlášeních oba kandidáti například shodně uvedli, že budou podporovat špičkové vědecké ústavy a prosazovat těsnou spolupráci se zahraničními laboratořemi.

Jiří Drahoš konstatoval, že Akademie věd stále nedosahuje úrovně vědeckých ústavů ve vyspělejších zemích Evropy. Musí se však snažit se k ní dále přibližovat, zejména snahou získat kvalitní mladé vědce.

Klaus: Vstupte do debat o klimatu

Na jednání sněmu na chvíli přišel ještě před volbou i prezident republiky Václav Klaus. Rozloučil se s končícím předsedou Václavem Pačesem a ocenil mimo jiné, že šéf Akademie vedl v uplynulých měsících nezávislou energetickou komisi, která připravila návrh budoucnosti české energetiky.

Prezident také vyzval akademiky, aby více vstupovali do debat o globálním oteplování a vnášeli do nich vědecký přístup. Jak známo, Václav Klaus je skeptický vůči teoriím, že lidská činnost může výrazněji ovlivňovat podnebí na Zemi.

Premiér Mirek Topolánek se jednání sněmu neúčastní. Poslal však delegátům dopis, v němž ujistil, že dotace do základního výzkumu nebudou kráceny. Posteskl si, že Akademie věd není dostatečně vstřícná ke změnám vědní politiky, které uskutečňuje vláda.

Tajné hlasování potvrdí vláda a prezident

Kandidát na předsedu AV ČR Jiří Drahoš (vlevo) a prezident Václav Klaus na zasedání Akademického sněmu
Kandidát na předsedu AV ČR Jiří Drahoš (vlevo) a prezident Václav Klaus na zasedání Akademického sněmu | Foto: Ondřej Besperát

V tajném hlasování rozhodl Akademický sněm, jehož členy jsou ředitelé akademických ústavů a zástupci jejich vědeckých pracovníků (celkem 189 členů), a dále pak zástupci státních orgánů, představitelé vysokých škol, zástupci průmyslu, obchodních kruhů a bank a významní domácí i zahraniční vědci (celkem 69 členů). Z přítomných delegátů jich 188 hlasovalo pro Jiřího Drahoše, 27 pro Evu Sykovou a  13 se zdrželo.

Zvoleného kandidáta však musí ještě schválit vláda a jmenovat prezident republiky. Neočekává se však, že by s novou osobou předsedy nesouhlasili.

Je to posun oproti minulosti: až dosud byl předseda Akademie věd zvolen Akademickým sněmem a státní orgány do toho nemohly mluvit. Nový zákon určující pravidla pro vědecké výzkumné instituce však v tomto případě akademickým hodnostářům na samostatnosti jejich volby ubral.

Půl stovky pracovišť

Akademie věd je soustavou 54 výzkumných pracovišť. Má téměř 7000 zaměstnanců, z toho více než polovina jsou badatelé s vysokoškolským vzděláním. Na bádání ročně využijí asi pět a půl miliardy korun.

Zabývají se především základním výzkumem v širokém spektru přírodních, technických, humanitních a sociálních věd. Spolupracují však také s průmyslem a při výuce s vysokými školami.


 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Generál Řehka na Vítkově symbolicky převzal velení armády

Nastupující náčelník generálního štábu Karel Řehka ve čtvrtek na pražském Vítkově symbolicky převzal funkci od svého předchůdce Aleše Opaty. Při oslavách Dne ozbrojených sil mu dosavadní šéf armády předal bojový prapor generálního štábu. Oficiálně se funkce Řehka ujme od pátku. Funkci ve čtvrtek podobným způsobem převzal i nový náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn.

Sedmačtyřicetiletý Řehka, kterého prezident Miloš Zeman minulý týden jmenoval do hodnosti generálmajora, přichází do čela armády z pozice ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Vrací se do ní po dvou letech, kvůli vedení NÚKIB odešel do civilu. Dříve působil u speciálních sil v Prostějově, kterým i velel. Vyslán byl na několik zahraničních misí na Balkáně a v Afghánistánu a působil i ve velitelských strukturách v NATO. Absolvoval několik zahraničních kurzů včetně prestižního Rangers v USA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy