Ač beznohý, předběhl zdravé. Na olympiádu ho nepustili

Josef Tuček
28. 12. 2008 11:02
Oscar Pistorius nabízí naději i dalším handicapovaným

Praha - Beznohý sprintér, který běhá líp než většina lidí s oběma nohama, se v roce 2008 málem dostal na olympiádu. Je to jednoznačný úspěch techniky, jež vrací handicapované do života a nutí sportovní komisaře přemýšlet způsobem, který by se ještě nedávno mohl zdát nesmyslný: Nemá člověk na protézách nefér výhodu proti zdravým?

Lidstvo zřejmě postupně vstupuje do nové éry, kdy tělesné postižení přestává trvale svazovat, ale naopak může člověku pomoci k dosažení lepších výkonů, než by zvládl jako zdravý.

Nejdřív zákaz, pak svolení

Osudové osmičky

  • Osm medailí si z letních olympijských her v Pekingu neodvezl jen fenomenální plavec Michael Phelps, ale i jeho kolega, australský plavec Matthew Cowdrey.
  • Australan, účastník paralympijských her, dokázal vybojovat pět zlatých a tři stříbrné medaile. Muž, který je po amputaci levé ruky, vítězil zejména na krátkých tratích (50m a 100m).

Dvaadvacetiletý Jihoafričan Oscar Pistorius v průběhu roku 2008 nejdříve dostal od mezinárodní atletické asociace IAAF zákaz soutěžit se zdravými s tím, že nesmí ani na letní olympijské hry do Pekingu. Poté však mezinárodní sportovní arbitráž CAS v Lausanne rozhodnutí zvrátila a start Pistoriovi povolila.

Už se mu však nepodařilo dostatečně se připravit a na olympiádu se kvalifikovat. Jel tedy až na paralympiádu, z níž si odvezl tři zlaté medaile - ze všech disciplín, v nichž soutěžil (běh na 100, 200 a 400 metrů).

Odraz za půl milionu

Pistorius běhá na speciálních protézách, pojmenovaných Cheetah (gepard, protože jejich tvar připomíná zadní nohu kočkovitých šelem). Vyrábí je islandská firma Össur z uhlíkových vláken impregnovaných pryskyřicí a stlačených do konečného tvaru pod tlakem a v horku autoklávu. Jednotlivá protéza stojí 15 000 až 30 000 dolarů (tedy kolem půl milionu korun).

Sportovní komisaři se dlouho přeli, jestli odraz na pružné protéze dává sportovci možnosti, jaké zdravý běžec nemá. Podle některých propočtů je Pistorius schopen běhat na svých protézách stejnou rychlostí jako sprintéři bez postižení, avšak s vynaložením o 25 procent méně energie, protože pružná protéza vrací při odrazu od země téměř třikrát víc energie, než jinak noze dodají šlachy v kotníku.

Další odborníci však docházeli k závěrům, že z jiných důvodů protéza energii zase ubírá, takže si sportovec musí vypomáhat větší prací svalů kolem boků.

I když sportovní arbitráž nakonec rozhodla, že přínos protéz není takový, aby byl běžec diskvalifikován, nevyloučila, že s dalším pokrokem vědy a testovacích možností se může její názor změnit.


Jako stříhání nůžkami

Při narození 22. listopadu 1986 Pistoriovi v obou nohou chyběla lýtková kost. Aby vůbec mohl chodit na protézách, lékaři mu obě nohy amputovali pod kolenem, když mu bylo jedenáct měsíců.

Běh za pomoci techniky.
Běh za pomoci techniky. | Foto: Reuters

Jím používané protézy Cheetah fungují podobně jako pružina: "ukládají" energii, když noha došlapuje na podlahu, a vracejí běžci velkou část z ní při odrazu. Něco podobného dělají šlachy v kotníku.

Tyto protézy jsou určeny ke sprintování. Při prvním nasazení je obtížné je ovládat, popsal reportér časopisu Wired, který si protézy nasazené na pevné motocyklové boty vyzkoušel. Když si však na ně člověk zvykne, dokáže z nich dostat to nejlepší. Při rozběhu je pohyb na nich malou chvilku ještě pomalý a poněkud nešikovný. Pak se však závodník dostane do rytmu, a zatímco jiní atleti umdlévají, sportovec na protézách Cheetah nabírá rychlost. Provází jej při tom zvuk, který připomíná stříhání nůžkami.

Firma Össur vyrábí vyměnitelné protézy určené i k dalším účelům, například pro dálkový běh, nebo pro běžné chození. Handicapovaní lidé se i díky Pistoriovi upínají k vývoji nových technologií, které zmírní jejich zdravotní potíže. Nakonec snad i za snáze dostupnou cenu.

 

Právě se děje

Další zprávy