40 % lidí neumí spát. Co dělat, než bude pozdě

Zuzana Hronová ČTK Zuzana Hronová, ČTK
12. 3. 2013 13:24
Při nespavosti stoupá riziko infarktu, mrtvice, cukrovky, poruch imunity a deprese
Foto: Thinkstock

Praha - Nespavost a další poruchy spánku postihují přes 40 procent lidí, ve starším věku až polovinu. Nedostatek spánku přitom může mít zásadní zdravotní důsledky - časté probouzecí reakce vyplavují stresové hormony a urychlují změny na cévách.

Stoupá riziko infarktu, mrtvice, cukrovky, poruch imunity a deprese, řekla novinářům profesorka Soňa Nevšímalová z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN).

"Fyziologický spánek je nezbytný nejen pro obnovu duševních a fyzických sil, pro vytváření paměťových stop, a tedy poznávání a myšlení, ale i pro řadu metabolických pochodů v těle," upozornila.

Větší rozšíření spánkových poruch mezi seniory vedlo podle profesorky Světovou asociaci spánkové medicíny k tomu, že letošní Světový den spánku 15. března vyhlásila pod sloganem Zdravý spánek - kvalitní stáří.

Léčení nespavosti: Prášky, nohy k jihu, počítání oveček

Nespavost je třeba léčit, než způsobí v životě člověka velké škody. Léčba probíhá na několika úrovních, které popisuje například specializovaný web www.nespavost.net.

Je zapotřebí  upravit a dodržovat režim během dne i usínání a dbát na správnou spánkovou hygienu. Pomoci mohou i léky, mezi ně patří nejčastěji hypnotika a melatoninové přípravky.

Přistoupit lze i na různé terapie vedoucí k odstranění špatných návyků - k akupunktuře či lázeňské a fyzikální léčbě.

Slovníček pojmů

onespavost (insomnie): jedná se o závažné onemocnění, neléčená výrazně snižuje kvalitu života a může být spouštěčem psychických poruch
ozvýšená spavost (hypersomnie): je vzácnější a projevuje se nutkavou potřebou spánku během dne, až po neschopnost udržet bdělost i v nebezpečných situacích.
odalší poruchy spánku: především syndrom spánkové apnoe (vynechávání dechu při spánku), syndrom neklidných nohou, noční děs a noční můry, náměsíčnost a další

Pro zdravější spánek slouží i doplňky stravy, bylinné čaje, a v neposlední řadě tzv. babské rady.

Web věnovaný nespavosti například radí ukládat se ke spánku mezi 21.-22. hodinou, čistí, uvolnění, v čistém pohodlném prádle s froté ponožkami na nohou.

Pomoci má i vypití ohřátého mléka s medem či kakao, místnost, v níž jdeme spát, má být vyvětraná, čistá a středně vlhká. 

Dojde i na bizarnější rady, jako že má dát člověk pozor na citlivost na magnetické pole či že hlava by měla směřovat k severu a nohy k jihu.

Vsadit můžeme i na rituály k lepšímu navození spánku - počítání oveček, říkání abecedy, krátkou četbu knihy.

A ještě poslední rada: "Ležíte-li v posteli a snažíte-li se usnout déle než 30 minut, vstaňte a běžte třeba žehlit nebo dělat něco, co vás jinak nebaví.. Po nějakém čase se dostaví ospalost," píše se na webu Nespavost.net.

Lidi trápí i narkolepsie, tedy náhlé usínání

Na výzkum seniorů s poruchou spánku se zaměřuje profesor Karel Šonka ze spánkové laboratoře neurologické kliniky. Zkoumá narkolepsii, což je chronické neurologické onemocnění. Evropský den narkolepsie je 13. března.

Nemoc se projevuje náhlým a nekontrolovatelným usínáním i při běžných činnostech během dne, třeba i při řízení automobilu. Příčinou je nejčastěji náhlé vymizení malé, ale důležité skupiny takzvaných hypocretinových nervových buněk v jedné části mozku.

V Česku se stal jakýmsi
V Česku se stal jakýmsi | Foto: Petr Vyoral
 

"Vymizení těchto buněk vede k nestabilitě systému udržujícího bdělost a spánek, ke změnám potravního chování a zřejmě i k dalším změnám řízení na centrální úrovni," uvedl.

Dosavadní studie větších skupin nemocných podle profesora potvrdily, že narkolepsii často provázejí poruchy jako spánková apnoe, kdy se dýchání během spánku na chvilku zastaví, či syndrom neklidných nohou, který provázejí bolesti a nutkavé pohyby končetin. Potíž zřejmě souvisí s nízkou hladinou dopaminu, který přenáší mozkové signály.

"Nemocní s narkolepsií trpí také často nadváhou nebo mírnou obezitou a mají častěji zhoršenou náladu," podotkl profesor.

Výzkum na společných pracovištích VFN a první lékařské fakulty se zaměřuje u seniorů s narkolepsií na výskyt přidružených chorob, na možnost ovlivnit nadměrnou hmotnost a tělesnou kondici u narkolepsie. Součástí výzkumu jsou také sny u narkolepsie a pohybová aktivita ve spánku.

 

Právě se děje

Další zprávy