Záplavy a vydatné deště na jihu Brazílie si vyžádaly už 147 obětí. S odkazem na civilní obranu o tom informovala agentura Reuters. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva kvůli tomu posunul návštěvu Chile původně plánovanou na tento týden, chce se soustředit na reakci vlády na ničivé povodně, oznámilo ministerstvo zahraničí.
Záplavy sužují jih Brazílie od předminulého týdne, své domovy muselo kvůli nim opustit na 400 tisíc lidí. Záplavy, které zasáhly především stát Rio Grande do Sul, podle prvních odhadů zničily na 85 tisíc domů a bytů. Ve státě, který má asi 11 milionů obyvatel, záplavy v nějaké míře způsobily újmu zhruba dvěma milionům lidí. Od víkendu v severních a centrálních oblastech státu vydatně pršelo a hladina vody ještě stoupala.
Rozsáhlé jsou hospodářské škody, hlavně v zemědělství. Škody ale hlásí i průmyslové podniky. "Nemůžeme říci, že to nejhorší už je za námi," uvedl minulý týden v pátek na sociálních sítích guvernér státu Rio Grande do Sul Eduardo Leite. Den předtím odhadl, že na obnovu státu bude potřeba 19 miliard brazilských realů (asi 85 miliard korun).
Rozsah zkázy lze nejlépe přirovnat k hurikánu Katrina, který zasáhl oblast kolem amerického města New Orleans v roce 2005. Podle agentury AP to řekl hlavní ekonom společnosti MB Associates Sergio Vale.
Počasí v Jižní Americe ovlivňuje klimatický jev El Niño, který se vyskytuje přirozeně a pravidelně otepluje povrchové vody v rovníkovém Pacifiku. V Brazílii El Niño v minulosti způsoboval sucha na severu a intenzivní srážky na jihu. V letošním roce byly jeho účinky obzvláště silné.
Vědci tvrdí, že k extrémnímu počasí dochází stále častěji v důsledku změny klimatu způsobené spalováním fosilních paliv, a v jeho důsledku vznikajících skleníkových plynů, které zahřívají planetu. V drtivé většině se shodují, že svět musí drasticky omezit spalování uhlí, ropy a zemního plynu, aby omezil globální oteplování.
