Čipy i motory. Čína dodává Rusku techniku, aby mohlo dál vést válku, tvrdí USA

Jana Václavíková Jana Václavíková
16. 4. 2024 18:57
Ačkoliv Peking vystupuje ve válce na Ukrajině jako neutrální strana, důkazy v podobě rostoucích obchodů, vzájemných setkání a ekonomické pomoci dlouhodobě ukazují, že komunistická země je na straně útočícího Ruska. Vyplývá to i z dříve utajovaných zpravodajských informací, které minulý týden zveřejnily americké úřady.
Čínský prezident Si Ťin-pching se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem na návštěvě Moskvy loni v březnu.
Čínský prezident Si Ťin-pching se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem na návštěvě Moskvy loni v březnu. | Foto: Reuters

Zpráva uvádí, že dramaticky narostly prodeje specifického čínského zboží do Ruska, konkrétně optických součástek, čipů, motorů nebo klíčových strojů určených k výrobě těžké techniky. Minulý týden o tom informoval britský deník Financial Times, známý tím, že publikuje hodnověrné informace.

Všechny vyjmenované technologie se používají při výrobě tanků, obrněných vozidel, dronů, letadel, dělostřelecké munice nebo v navigačních technologiích a radarech. Čínské firmy pomáhají Moskvě také zlepšit satelitní systém a dodávají sousední zemi i satelitní snímky. Čína podle listu Financial Times "pravděpodobně poskytuje" Rusku i nitrocelulózu, která se používá jako pohon do zbraní.

"Materiály z Číny plní kritické mezery v produkci ruské obrany. Výsledkem toho podniká Rusko nejambicióznější expanzi od sovětské éry. Postupuje rychleji, než jsme si dříve mysleli, že je možné," uvedl podle deníku nejmenovaný vysoký představitel Spojených států. Bez přispění Číny by Rusko podle něj mělo problém dál vést válku.

Podle zveřejněných informací pocházelo 90 procent všech čipů, které Rusko loni dovezlo, z Číny, stejně jako 70 procent obráběcích strojů, používaných například na výrobu střel, za které Kreml zaplatil 900 milionů dolarů (21,4 miliardy korun).

Odhalení "daleko přesahuje předchozí odhady a ukazuje koordinovaný postup čínských lídrů" v pomoci Moskvě provádět válku na Ukrajině, zhodnotil pro Financial Times bývalý analytik čínské armády pro CIA Dennis Wilder, který nyní působí na Georgetownské univerzitě.

Spojené státy se proto snaží tlačit na Čínu, aby v obchodování nepokračovala. Záležitost byla tak i jedním z témat telefonního hovoru mezi prezidentem USA Joem Bidenem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem před dvěma týdny. Nic se tím ale nezměnilo, dodal pro Financial Times jiný zdroj, který si nepřál být jmenován. 

USA proto hledají pomoc v Evropě. "Peking se stává stále více sebevědomým v přesvědčení, že podpora Moskvy neohrozí jejich ekonomické vztahy s Evropou," uvedl americký představitel s tím, že silnější evropské sankce by mohly mít výrazný dopad na postoj Číny. Podle něj státy EU zatím uvalily sankce pouze na tři čínské dodavatelské firmy, zatímco USA na sto. 

Roli by mohlo hrát Německo, které nedávno vyjádřilo stejné obavy a jehož kancléř Olaf Scholz se toto úterý v Pekingu sešel s čínským prezidentem. "Při promluvách to zdůrazníme," řekl stanici Deutsche Welle nejmenovaný německý politik před setkáním. 

Čína obvinění odmítá a uvádí, že zmíněné obchody nevybočují z běžných vztahů mezi státy. "Vyzýváme USA, aby se vyhnuly znevažování normálních vztahů mezi Čínou a Ruskem a nedělaly z Pekingu obětního beránka," prohlásil mluvčí čínské ambasády v USA Liou Pcheng-jü.

Video: Putin dorazil do Číny s jaderným kufříkem (18. 10. 2023)

Vladimir Putin byl v Pekingu v doprovodu důstojníků ruských námořních sil nesoucích jaderný kufřík. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy