Dolní Rožínka (Žďársko) - Po ukončení těžby v uranovém dole Rožná zamýšlí státní podnik Diamo otevřít další těžební ložisko uranu u Brzkova na Jihlavsku.
Přípravné práce by tam trvaly šest až sedm let, těžba by pak měla zaměstnávat stovky horníků asi 16 let.
Záměru vyjádřil podporu při pondělní návštěvě dolu Rožná premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Uvedl, že vláda by o tom, zda se u Brzkova bude těžba připravovat, měla rozhodnout do několika měsíců.
Starostové okolních obcí řekli, že o aktuálním záměru Diama nemají informace. Před několika lety ale odmítli australské těžaře, kteří měli o Brzkov zájem.
Edvard Sequens z ekologického hnutí Calla upozornil na to, že platná surovinová politika počítá s ukončením těžby uranu v ČR.
Podle premiéra se oblast v okolí Bystřice nad Perštejnem musí připravovat na blížící se termín uzavření uranového dolu v Rožné. Těžební závod Geam s 950 pracovníky patří mezi největší zaměstnavatele v regionu.
"Já vidím těžbu v Brzkově jako reálnou alternativu vytvoření pracovních míst," uvedl Sobotka. Pro těžbu je podle něj třeba najít technologie, které co nejméně zatíží přírodu.
K projednávání záměru se ještě budou vyjadřovat dotčené obce i kraj. "Pokud se neobjeví nějaké zásadní negativní argumenty, pak se domnívám, že by vláda měla podpořit zachování zaměstnanosti v regionu a možnost pokračování těžby," doplnil Sobotka.
Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. Uranová ruda se tam těží přes půl století. Těžba by měla vydržet ještě čtyři až pět let.
"Mezitím zkusíme připravit těžbu na ložisku Brzkov," uvedl ředitel Diama Tomáš Rychtařík. U Brzkova se zatím zásoby uranu odhadují kolem 3000 tun. Závod Geam, který spadá pod Diamo, zaměstnává 950 lidí, z nich asi 800 na dole a v sousední chemické úpravně uranových rud.
U Polné a u obcí Jamné a Brzkov byly podle dostupných údajů uranové rudy vyhledávány v letech 1976 až 1990. Brzkovský místostarosta Aleš Bořil uvedl, že o záměru na zahájení těžby u Brzkova do pondělka nevěděl. "Ale určitě se obyvatelé k tomu staví záporně," uvedl. Bojí se prý, že utrpí příroda. Ve vsi bydlí 280 lidí.
Uranový důl u Brzkova by zasahoval i do katastru města Přibyslav. "Pro mě je to úplně nová zpráva," řekl starosta Jan Štefáček. Připomněl, že před několika lety samospráva odmítla plány na vytěžení brzkovského ložiska, s nimiž přišla australská firma Uran Limited.
Australany obce odmítly
Australany tehdy přes příslib finančních příspěvků odmítly i další obce v okolí. O tom, jak se místní lidé postaví k možné těžbě prováděné státním podnikem, nechtěl Štefáček spekulovat.
Na chemické úpravně s navazujícím odkalištěm u Rožné by se zpracovávala uranová ruda vytěžená u Brzkova, převážely by ji vlaky. Kvůli tomu se zvažuje stavba nové několik kilometrů dlouhé železniční vlečky k Brzkovu.
"Vybudovat odkaliště je obrovský problém a nedovedu si to v lokalitě Brzkov moc představit," podotkl Rychtařík. Diamo nyní k brzkovskému ložisku zpracovává první dokumentaci studie proveditelnosti. Pak bude vláda rozhodovat o případném povolení průzkumu u Brzkova.
Uvažovat o těžbě uranu na Jihlavsku podle Sequense z hnutí Calla znamená plánovat utopení miliard korun ze státního rozpočtu na znovuvybudování těžebních kapacit v místě zaplavené a uzavřené průzkumné šachty a nezbytnou rekonstrukci odkaliště v Rožné.
Tyto peníze státní podnik Diamo nemá. Sequens připomněl, že sanace za následky škod po minulé těžbě uranu přijdou státní rozpočet ještě na nejméně 30 miliard korun.
Před zahájením těžby uranu u Brzkova by pracovníky dolu mohla ještě v Rožné zaměstnávat ražba obřího zásobníku zemního plynu. Průzkumné práce pro tuto stavbu soukromé investorské společnosti GSCeP potrvají asi do jara příštího roku. Zásobník by pak měl být vybudován do roku 2018.
Podle dříve zveřejněných plánů by v sousedství uranového dolu mohl vzniknout zásobník s kapacitou 180 milionů metrů krychlových plynu. Průzkum kvůli tomu v Rožné začal v létě 2010. Investor tehdy uvedl, že by ražba rozsáhlého systému chodeb pro ukládání stlačeného plynu měla stát kolem pěti miliard korun.
