Registr dlužníků se postavil úřadu, nikoho nevymaže

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
31. 3. 2014 7:22
Spor Úřadu pro ochranu osobních údajů a sdružení firem rozhodne o budoucnosti registru dlužníků v Česku.
Spor míří k soudu (ilustrační foto)
Spor míří k soudu (ilustrační foto) | Foto: Guardian

Praha - Sdružení Solus zatím neodstranilo ze svého registru dlužníků údaj o klientovi, který mu v říjnu loňského roku přikázal vymazat Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

Online deník Aktuálně.cz zjistil, že Solus údaj pouze zablokoval do doby, než Městský soud v Praze rozhodne o správních žalobách, které sdružení proti rozhodnutí úřadu podalo. Jedna se týká samotného rozhodnutí, druhá pak pokuty ve výši 20 tisíc korun, kterou úřad sdružení uložil.

Blokace znamená, že jméno klienta v takzvaném negativním registru zůstalo, nezobrazují se však u něj konkrétní údaje o dluhu. V registru je jen zmínka o tom, že přístup je blokovaný. Stejná informace se zobrazuje také například u lidí, kteří svůj zápis v registru reklamují. Firmy, které do registru nahlížejí, si tedy takového potenciálního klienta musí prověřovat velmi pečlivě, protože je u něj zvýšené riziko dluhu.

Zástupci sdružení tvrdí, že je taková reakce vůči rozhodnutí úřadu v pořádku. „Vycházíme ze zákona o ochraně osobních údajů, který říká, že proti rozhodnutí předsedy ÚOOÚ lze podat žalobu podle předpisů o správním soudnictví. Do doby, než bude soudem rozhodnuto, jsou údaje blokovány,“ říká mediální zástupce Solusu Miroslav Beneš. Lidé přímo ze sdružení se osobně vyjadřovat nechtěli.

„Pokud je nám známo, Solus nepožádal o přiznání odkladného účinku, tudíž jeho vysvětlení je z právního hlediska vysoce sporné,“ zdůrazňuje ale mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hana Štěpánková. Beneš namítá, že o odkladný účinek v tomto případě není třeba žádat, neboť vyplývá přímo ze zákona. Odkazuje na § 40 zákona o ochraně osobních údajů, podle něhož jsou jsou do doby, než bude soudem rozhodnuto, údaje blokovány.

Nebankovní registry nemají oporu v zákoně

Úřad pro ochranu osobních údajů rozhodl v říjnu o jedné konkrétní stížnosti klienta. Ten neúspěšně žádal sdružení Solus o výmaz z negativního nebankovního registru. Úřad pak rozhodl, že sdružení jednalo v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů.

Právě tímto zákonem se pravidla nebankovních registrů podle úřadu řídí, protože samostatný zákon o nebankovních registrech v Česku neexistuje (na rozdíl od bankovního registru). Zákon o ochraně osobních údajů přitom lidem umožňuje, aby svůj předchozí souhlas se zpracováním osobních dat kdykoliv stáhli.

„Pokud zákonodárce neupravil zvláštním zákonem činnost provozovatelů nebankovních registrů dlužníků, musí se řídit obecnou právní úpravou a jednotliví provozovatelé si nemohou pravidla určovat pouze podle jimi stanovených pravidel,“ uvedl úřad ve svém rozhodnutí.

Podle zástupců Solusu však rozhodnutí úřadu nerespektuje evropské právní normy ani doporučení Světové banky či OECD. "Sdružení Solus jej považuje za věcně nesprávné a nezákonné," vysvětluje Beneš důvody, proč se sdružení obrátilo na soud.

Úřad trvá na svém. Rozhodnutí je podle něj plně v souladu s evropskými předpisy. "Doporučení Světové banky a OECD nesměřují k tomu, aby byly v České republice provozovány dlužnické registry za podmínek a způsobem, který je v současné době praktikován, ale aby tyto registry byly provozovány v souladu s právním řádem daného státu,“ dodává Štěpánková.

Ozvali se delikventi

Sdružení Solus nechce upřesnit, kolik dalších lidí po něm na základě loňského rozhodnutí ÚOOÚ chtělo vymazat z registru. Na přímý dotaz online deníku Aktuálně.cz zástupci sdružení uvedli, že "posílili klientský servis, aby lidé nečekali na informace nepřiměřeně dlouho". Nepřímo tím potvrzují, že zájem o výmaz se po loňském rozhodnutí úřadu zvýšil. Se žadateli naložil Solus stejně jako s klientem, jehož případ úřad v říjnu rozhodl - dočasně tedy jejich údaje v registru zablokoval.

Zvýšený zájem, byť prý nikterak dramatický, o informace a výmaz z registrů evidují i banky. „Zvýšený zájem klientů byl pouze jednorázový. Není překvapením, že především od klientů s delikventní platební historií,“ říká například Tomáš Kofroň, mluvčí Raiffeisenbank.

„Zájem některých našich klientů o výmaz evidujeme, ale není příliš výrazný. Jedná se především o klienty, kteří měli v minulosti problém se splácením. Pro většinu klientů, kteří naopak chtějí úvěr řádně splácet, je vedení v registru výhodné, protože si budují takzvanou pozitivní úvěrovou historii,“ vysvětluje Tereza Fořtová z České spořitelny.

Podle úřadu ale výmaz z registru požaduje jiný typ klientů. Dostává stížnosti od fyzických osob ohledně zpracování osobních údajů v dlužnických registrech, aniž by cokoliv dlužily. Například proto, že prokazatelně byla jejich identita zneužita k trestné činnosti nebo jejich dluh vznikl před vznikem činnosti nebankovních registrů a je již dávno promlčen nebo nedosahuje ani 150 korun.

Dají banky úvěr bez souhlasu?

Z ankety online deníku Aktuálně.cz mezi bankami vyplývá, že klienti se i nadále nebrání dávat souhlas se zařazením do úvěrového registru při podpisu smlouvy o úvěru.

Jak by se banky zachovaly, pokud by zájemce o úvěr tento souhlas neudělil?

Nejpřísnější je GE Money Bank. „Udělení souhlasu je nezbytnou podmínkou pro to, abychom s klientem vstoupili do úvěrového vztahu založeného na maximální informovanosti obou stran,“ říká její mluvčí Pavel Zúbek.

Smůlu by měli i zájemci o služby virtuálního operátora společnosti ČEZ (i je členem Solusu). „Protože jsou naše služby takzvaně post-paidové, musíme kontrolovat, s kým uzavíráme smlouvu,“ zdůvodňuje to mluvčí Jan Pavlů.

Podle dalších bank je souhlas se zařazením do registru jen jedním z vyhodnocovaných kritérií, které při schvalování úvěru berou v potaz. „Na rozdíl od bankovního registru, kde je souhlas automaticky podle zákona, je souhlas se zařazením do nebankovních registrů dobrovolný. Není tedy možné úvěr zamítnout pouze na základě neposkytnutí souhlasu. Při posouzení bonity klienta zkoumáme mnoho charakteristik a faktorů, pohled na klienta je tady komplexnější, než pouze informace z registrů,“ říká Tereza Fořtová z České spořitelny.

V ohrožení je i NRKI

Na Úřad pro ochranu osobních údajů míří i stížnosti na další nebankovní registr nazvaný NRKI, v němž jsou evidovány úvěry od nebankovních poskytovatelů úvěrů. Ani on nemá podle úřadu oporu v zákoně, a musí se tedy řídit obecnými pravidly, která určuje zákon o ochraně osobních údajů. „Těmito stížnostmi se budeme zabývat,“ říká mluvčí úřadu Hana Štěpánková.

Rozhodující přitom může být právě to, jak dopadne žaloba Solusu u soudu. Pokud by soudci potvrdili rozhodnutí úřadu, mohly by úvěrové registry spolehlivě fungovat, jen pokud by měly výslovnou oporu v zákoně - a tu nyní nemají.

Zástupci Solusu přitom nemají o přípravě takového zákona konkrétnější informace.

 

Právě se děje

Další zprávy