"Výrobní náklady se za poslední období výrazně zvýšily a rizika sankcí vzrostla. A proto jsou jak AvtoVAZ, tak naši dodavatelé komponent nuceni používat složité logistické a finanční řetězce. To vše vytváří předpoklady pro revizi cen," nedávno prohlásil prezident AvtoVAZ Maxim Sokolov na sjezdu Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů.
Podle Sokolova automobilka garantuje současné ceny svých aut jen do května, poté má dojít k jejich plošnému zdražení o inflaci, která byla v Rusku za posledních dvanáct měsíců zhruba osmiprocentní.
Ve hře jsou podle Sokolova ještě "individuální opatření" neboli finanční injekce od státu, která by umožnila zvýšit ceny pod inflační úroveň. Že by však Lada současné ceny udržela, není myslitelné, neboť její celkový dluh vůči věřitelům se meziročně zvýšil ze 100 na 120 miliard rublů (asi 30 miliard korun).
Výše státních subvencí však není jediná Sokolovova starost. Na stránkách automobilky se objevil pozoruhodný text volající po ochraně ruského trhu před čínskou rozpínavostí. "Zahraniční výrobci automobilů zavádějí v Rusku rozsáhlý program expanze cen," cituje tisková zpráva Sokolova, přičemž hned z dalšího odstavce je zřejmé, koho tím myslí.
"Od poloviny loňského roku zaujímají čínské značky v kvantitativním vyjádření více než polovinu trhu s osobními automobily v Rusku a v prosinci loňského roku dosáhly rekordních šedesáti procent. V peněžním vyjádření je situace ještě dramatičtější," poznamenal Sokolov.
AvtoVAZ sice podle něj pokrývá více než třetinu ruského trhu, pokud jde o prodaná auta, přepočteno na peníze však jeho podíl činí jen něco málo přes devět procent. "To znamená, že zbývajících 90 procent prostředků jednoduše skončí v zahraničí, kde se vytváří přidaná hodnota, kde pracují inženýři, dělníci a dodavatelé komponent."
Pokud bude současný trend pokračovat, budou podle šéfa AvtoVAZ tuzemské automobilky nuceny snížit výrobu až o 50 procent z důvodu přechodu z dvousměnného na jednosměnný provoz. To bude důsledkem snížené poptávky po ruských autech, která nebudou cenově konkurenceschopná.
"V takové situaci budou ruské společnosti nuceny vyrábět pouze zastaralé produkty nízké technické úrovně, nebudou schopny financovat výzkum a vývoj a rozvoj svých kapacit a nebudou schopny vytvářet nová vysoce odborná pracovní místa. To vše negativně ovlivní dosažení technologické suverenity a průmyslového růstu," píše ve zprávě AvtoVAZ.
Jak si nenahněvat Čínu
Klíčem k záchraně ruského trhu je podle Sokolova takzvaný recyklační poplatek, který je ve skutečnosti jen jinou formou dodatečného zdanění aut vyráběných mimo Ruskou federaci. Agentura RIA Novosti uvedla, že AvtoVAZ navrhl zvýšení tohoto poplatku ještě letos ze současných 300 tisíc na půl milionu rublů, přičemž do roku 2029 by měl postupně vystoupat až na jeden milion rublů (asi 250 tisíc korun).
Rusové si zároveň velmi dobře uvědomují, že tak razantní znevýhodnění čínských aut by Čína mohla Rusku oplatit zdražením importu ruské ropy a zemního plynu. "Možná potřebujeme prodávat svůj plyn a ropu, ale zároveň musíme zachovat protekcionalistická opatření na odpovídající úrovni," řekl ruskému deníku Gazeta sinolog a vedoucí Centra pro studium zemí Dálného východu v Petrohradě Kirill Kotkov.
Kotkov zároveň varuje před tím, jak Číňané v zahraničí postupují: "Čínské společnosti, ať přijdou kamkoli, nejprve zničí trh, úplně zničí místního výrobce a poté zvýší ceny svých průmyslových produktů. Čína proto těží ze situace, ve které se nyní Rusko nachází," konstatuje Kirill Kotkov.
BMW stojí v Moskvě dvojnásobek
Zatímco čínským automobilkám hrozí v Rusku jen zvýšení absurdního recyklačního poplatku, auta z ostatních, vesměs "nepřátelských" zemí, kromě něj čelí ještě clu ve výši 48 procent. To se navíc vypočítává z maloobchodní ceny auta, ke které si šedí dovozci připočítávají náklady na dopravu, osazení vozu ruským systémem pro nouzové přivolání pomoci a vlastní marži.
Tabulkové ceny aut, které vydalo ruské ministerstvo průmyslu a obchodu a podle kterých se mají řídit celníci při vyměření cla, jsou tak podle deníku Gazeta vyšší až o 40 procent oproti skutečné nákupní ceně. Ceny, které se "vesměs týkají evropských vozů", jsou prý ve skutečnosti tak vysoké, že už se auta ani nevyplatí dovážet, protože je není komu prodat.
Jak to teď v Rusku chodí, dokládá Gazeta na příkladu z praxe: Cena BMW X5 koupeného v Německu za 100 tisíc eur (2,5 milionu korun) se dodáním do Moskvy zvýší na 17 milionů rublů (4,25 milionu korun). A to v ceně ještě není započítán recyklační poplatek, který se pro tento typ vozu pohybuje v přepočtu od 200 tisíc do 375 tisíc korun, ani DPH ve výši 18 procent.
Ruský automobilový trh čeká podle Gazety bouře a oslovení odborníci se vesměs shodují, že zamýšlené zvýšení recyklačního poplatku jako ochrana před čínskými importéry by mohlo být oním posledním hřebíčkem do rakve obchodu s novými vozy. "Nemůžete měnit pravidla hry každých pár měsíců, u nás takhle nikdo fungovat nebude. Nárůst ‚šrotovného‘ samozřejmě povede ke zvýšení nákladů. To by ale také mohlo vést k odchodu řady automobilových značek a modelů prezentovaných na ruském trhu," řekl Gazetě zakladatel projektu Avtomarketer Oleg Moseev.
Automobilový portál Avtovzgljad shrnul situaci v Rusku ironicky: "Samozřejmě že drtivá většina ruské populace je v tomto bodě naprosto lhostejná, ale za vším nutno vidět zájem o blaho občana. Bez ohledu na to, jak je vaše peněženka plná, musíte ji co nejvíce odlehčit," uzavírá svůj komentář Avtovzgljad.
