Kyjev/Moskva - Ukrajinský parlament na mimořádné schůzi přijal usnesení, které označuje Rusko za agresora. Samozvané "lidové republiky" v Donbasu byly pro změnu zařazeny mezi teroristické organizace.
Lídři unijní osmadvacítky ve společném prohlášení nabádají Evropskou unii k přitvrzení sankcí vůči Rusku.
Armáda oznámila, že na východě země zničila povstaleckou letku.
Úterní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Předseda Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Ilkka Kanerva vyzval Rusko, aby v zájmu uklidnění situace na Donbasu uzavřelo své hranice s Ukrajinou. Informoval o tom portál sputniknews.com.
"Ruští představitelé opakovaně hovořili o své podpoře mírového řešení na Ukrajině," řekl Kanerva. "S ohledem na tento závazek vyzývám Rusko k uzavření hranic, aby zastavilo přísun zbraní či bojovníků, ať už to jsou či nejsou dobrovolníci, kteří mohou pronikat na východní Ukrajinu."
Kanerva výzvu učinil v souvislosti s novým propuknutím tvrdých bojů na Donbasu, kde proti sobě stojí ukrajinská armáda a proruští separatisté.
Ukrajinský parlament dnes schválil prohlášení, jímž označil Rusko kvůli podpoře separatistů na východě Ukrajiny za agresora a samozvané republiky vyhlášené proruskými rebely za teroristické organizace. Tento krok má podle agentury AP povstalcům formálně zabránit v účasti na mírových rozhovorech.
Ukrajinští poslanci jsou přesvědčeni, že schválený dokument s sebou nese důsledky vyplývající z mezinárodního práva. Podle ruské agentury TASS prohlášení mimo jiné vyzývá Organizaci spojených národů k vyloučení Ruska ze svých řad. Ukrajinský vojenský analytik Oleksij Melnyk dodal, že se Kyjev prohlášením Ruska za agresora obrátil na OSN a Parlamentní shromáždění Rady Evropy s tím, aby tyto orgány postupovaly stejným způsobem.
Jeden z velitelů doněckých povstaleckých jednotek Eduard Basurin odpoledne podle agentury Reuters oznámil, že rebelové vytlačili vládní jednotky ze dvou předměstí Doněcka - Marjinky a Pisky u doněckého letiště. Dodal, že konečným cílem povstaleckých sil je ovládnout celou Doněckou oblast.
Představitelé ukrajinské armády dopoledne hovořili o tvrdých bojích u Marjinky. Podle nich tam ale vojáci zatím odrazili všechny opakované útoky rebelů.
Nová řecká vláda levicového premiéra Alexise Tsiprase si dnes postěžovala šéfce zahraniční politiky Evropské unie Federice Mogheriniové, že nebyla konzultována ohledně unijního prohlášení odsuzujícího rostoucí krizi na Ukrajině. Atény k tomu souhlas prý nedaly. Informuje o tom agentura Reuters. Řecko má tradičně dobré vztahy s Ruskem a nikdy úplně nesouhlasilo se sankcemi proti Moskvě.
Vedoucí představitelé EU ve vzácném společném prohlášení vyjádřili znepokojení nad zhoršující se bezpečnostní a humanitární situací na východní Ukrajině. Odsoudili přitom zabíjení civilistů při "bezhlavém ostřelování" města Mariupol, které je pod kontrolou kyjevské vlády.
Prudké boje na východě Ukrajiny pokračují neztenčenou silou. Povstalci dnes hlásí další postup na dvou místech u Doněcka. Mluvčí ukrajinské armády ráno oznámili devět mrtvých a 29 zraněných vojáků během pondělí a noci na dnešek. Vzbouřenci ale podle nich v pondělí ztratili 60 bojovníků a dalších zhruba 300 utrpělo zranění. Podle posledních informací OSN, citovaných agenturou TASS, si konflikt v oblasti Donbasu už vyžádal 5187 mrtvých a 11 515 zraněných.
Mluvčí generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil Vladyslav Selezňov ráno uvedl, že nejintenzivnější střety jsou hlášeny od města Debalceve, jež se nachází severovýchodně od Doněcku. Pro povstalce má Debalceve strategický význam, protože jím prochází hlavní dopravní spojení mezi Doněckem a Luhanskem, tedy metropolemi oblastí ovládaných separatisty.
Evropská unie poskytne Ukrajině pomoc ve výši 1,8 miliardy eur (asi 50,5 miliardy Kč), shodli se ministři financí členských zemí EU. Návrh podpořila i Česká republika, řekl novinářům po jednání český ministr Andrej Babiš.
Nová půjčka má podobu střednědobých úvěrů, musí ji ale ještě potvrdit Evropský parlament. Jejím cílem je pomoci Ukrajině překonat kritické problémy, se kterými se stále potýká, například se slabou platební bilancí a fiskální situací.
Boje na východě Ukrajiny si doposud vyžádaly 60 mrtvých dětí, informoval Porošenkův komisař pro práva dětí Mykola Kuleba.
"Letos bylo zabito již deset dětí," citoval ho server Ukrinform. Celkový počet obětí podle odhadů OSN překročil 5000.
Mluvčí ukrajinské armády tvrdí, že v pondělí bylo v bojích zabito 60 povstalců a zraněno dalších zhruba 300. Armáda ztratila devět mužů.
Deník Ukrajinska pravda v reakci na tvrzení armády o zničení letky připomněl dřívější informaci ministerstva obrany, které uvedlo, že vojáci v pondělí zničili čtyři tanky, devět obrněných vozidel, 16 raketometů, 18 vozidel, letoun L-39, dva An-2, jeden Jak-52, dva Jak-50 a čtyři vrtulníky Mi-24.
Kalašnikov se za bezmála 70 let od svého vzniku stal nejrozšířenější zbraní na planetě. V různých variantách ho vyrábí přes 20 společností z celého světa. Koncern oznámil, že loni podle odhadů dodal zákazníkům 140 000 zbraní, dvojnásobek oproti roku 2013.
Pro zajímavost - loňské uvalení embarga na dovoz ruských zbraní kvůli krizi na Ukrajině vyvolalo ve Spojených státech nákupní horečku.
Ruský koncern Kalašnikov se chce kvůli sankcím Západu zaměřit na trhy v Asii a v Africe, napsala agentura TASS.
Jako nejatraktivnější se podle ní jeví obchodní příležitosti v Indii a Egyptě. "Proaktivní jednání" údajně probíhají i v zemích Latinské Ameriky.
Ukrajinská armáda podle svého mluvčího Andrije Lysenka zničila povstalcům na východě země zhruba tucet vojenských letadel a vrtulníků. "Letadla jsme nesestřelili. Byla zničena, když byla na zemi," upřesnil mluvčí podle televize Ukraine Today. "Vše, co jsme identifikovali, bylo neutralizováno."
Separatisté ze samozvané "Luhanské lidové republiky" začátkem ledna oznámili vznik svého letectva s tím, že mají k dispozici několik vojenských proudových letounů.
Ukrajinským parlamentem prošlo na mimořádné schůzi usnesení, které označuje Rusko za agresora. Pro zvedlo ruku 271 z 289 přítomných poslanců.
Ti rovněž označili samozvané "lidové republiky" v Donbasu za teroristické organizace.
Ukrajina chce ve velkém tisknout peníze. Jejich množství v oběhu by se mělo během letošního roku zvýšit o 27 %, napsal server Kyiv Post.
Připomíná, že loni dosáhla inflace 25 procent a krok, jejž plánuje centrální banka, je dalším rizikem pro ukrajinskou hřivnu. Pro letošek Národní banka Ukrajiny očekává inflaci přesahující 17 procent.
Japonské ministerstvo zahraničí apelovalo na Rusko, aby "využilo svůj vliv na ozbrojené separatistické skupiny" a zasadilo se o uklidnění situace na východě Ukrajiny.
Přípravu dokumentu koordinoval stálý předseda Evropské rady Donald Tusk. Svůj pohled na vývoj přiblížil už v neděli, když na Twitteru poznamenal, že nastal čas přikročit k politice založené na chladných faktech a bez iluzí.
"Opět se ukazuje, že snaha o uklidnění jen pobízí agresora k větším násilným činům."
Ministři zahraničí Evropské unie se ve čtvrtek budou zabývat tím, zda kvůli zhoršující se situaci na východě Ukrajiny nepřitvrdit protiruské sankce.
Ke zhodnocení situace a k diskusi o restriktivních opatřeních, která by měla zajistit rychlé a úplné prosazení loňských dohod z Minsku, je ve společném prohlášení vyzvali lídři zemí unijní osmadvacítky.
Půl roku poté, co začaly platit protiruské sankce, hledá česká vláda cestu, jak podpořit české firmy na ruském trhu. A zatímco se evropští lídři dohadují, jakým způsobem k Rusku přistupovat, ministerstvo průmyslu Jana Mládka přišlo s plánem, jak vylepšit česko-ruské ekonomické vztahy, napsaly Hospodářské noviny.
Materiál, který má deník k dispozici, mimo jiné navrhuje vyslání dalších diplomatů do Moskvy, posílení spolupráce s ruskými regiony nebo založení nové kanceláře CzechTrade v Kazani. Dokument zmiňuje i lepší práci s médii a vyzdvihování i pozitivních témat o Rusku.
"Anexi Krymu Ruskou federací, vojenské operace proruských ozbrojenců na jihu a východě Ukrajiny a jejich podporu ze strany Moskvy včetně dodávek zbraní Česká republika považuje za zásadní hrozbu pro mír a stabilitu v Evropě," napsal premiér Bohuslav Sobotka iniciativě Pražský Majdan.
Iniciativa Pražský #Maidan má vyjádření Sobotky k Ukrajině (obr). @Fbeyeee @MichaelRomancov @michal_zak @kudlacekjan pic.twitter.com/DIvSkYYs4K
— Vláďa Foltán (@VladaFoltan) January 27, 2015Sobotní raketový útok na Mariupol byl podniknut z území kontrolovaného proruskými separatisty. Po jednání komise NATO-Ukrajina to v Bruselu prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.
Zároveň obvinil Moskvu z podpory povstalců. "Rusko v uplynulých týdnech dodalo (separatistům) stovky moderních zbrojních jednotek, včetně raketových systémů, těžkého dělostřelectva, tanků, obrněných vozidel a elektronických systémů," tvrdí.
Zatímco Spojené státy mají v Praze celkem 70 lidí, "vyslaných diplomatických a administrativních pracovníků zahraničních diplomatických misí evidovaných Diplomatickým protokolem MZV ČR", a Čína jen 28, Ruská federace se pohybuje o řád výše, napsal server Hlidacipes.org.
Ruský velvyslanec v Česku Sergej Borisovič Kiselev má na ambasádě v Praze k ruce suverénně nejvyšší počet diplomatických a administrativních pracovníků ze všech zahraničních ambasád. V České republice je to vedle velvyslance navíc 141 lidí. V oficiální diplomatické listině jich je zapsáno zhruba jen osmdesát.
Z Moskevské oblasti vyjel na východ Ukrajiny už 12. humanitární konvoj. Jak informovalo ruské ministerstvo pro mimořádné situace, do Donbasu by měl dorazit v sobotu.
Nejintenzivnější střety jsou podle Selezňova hlášeny od strategického města Debalcevo, jež se nachází severovýchodně od Doněcku, který mají v rukou rebelové.
Za posledních 24 hodin padlo na východní Ukrajině v bojích s proruskými separatisty devět ukrajinských vojáků a 29 jich utrpělo zranění.
Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinského armádního mluvčího Vladyslava Selezňova.
Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's v pondělí snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o jeden stupeň na známku BB+. Znamená to, že Rusko přišlo o investiční rating, takže řada finančních institucí teď bude nucena ruské papíry prodat.
Podle listu Financial Times se Rusko stalo první zemí ze skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), jejíž rating už není v investičním pásmu. Výhled ruského ratingu je navíc negativní, což signalizuje, že S&P by mohla v budoucnu přikročit k jeho dalšímu zhoršení.
Rusko se pokusilo povstalce z odpovědnosti za krvavý incident očistit. Stálý ruský zástupce ve vídeňském sídle OBSE Andrej Kelin prohlásil, že závěry pozorovatelů na místě útoku byly "uspěchané".
Terčem sobotního raketového útoku na Mariupol, ať ho provedl kdokoli, byli záměrně civilisté, což lze označit za válečný zločin.
"Mariupol leží mimo aktuální bojovou zónu. Lze z toho vyvodit, že pachatel, který rakety odpálil, záměrně mířil na civilní obyvatelstvo. To lze považovat za porušení mezinárodního humanitárního práva," prohlásil na mimořádné schůzi Rady bezpečnosti OSN náměstek generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti Jeffrey Feltman.
Uvedl, že podle evropských pozorovatelů byly rakety vypáleny z povstaleckého území. Při útoku zemřely tři desítky lidí, trojnásobek byl zraněn.
Nejprve krátké shrnutí pondělních událostí:
Ukrajinská armáda nechrání zájmy Ukrajiny, ale je legií v cizích službách, je přesvědčen ruský prezident Vladimir Putin.
Proruští separatisté informovali o ofenzivě u města Horlivka. Podle jejich vůdce Alexandra Zacharčenka má povstalecká operace v okolních vesnicích za cíl ochránit civilisty před ostřelováním.
Moskva mezitím obvinila Kyjev, že se pokouší zhatit mírový proces. To jen pár desítek hodin poté, co Rusko v Radě bezpečnosti OSN zablokovalo přijetí prohlášení, jež odsuzovalo sobotní útok na Mariupol a zintenzivnění bojů v Donbasu.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás i dnes sledujeme dění kolem krize na východě Ukrajiny.
