Kyjev/Moskva - Ukrajinská vláda podle všeho nemůže v dohledné době počítat s pomocí Západu, alespoň pokud jde o dodávky zbraní.
Představitelé Spojených států, Francie i Německa do Kyjeva vzkázali, že upřednostňují diplomatické řešení krize.
V Donbasu mezitím pokračují intenzivní boje. Granát zasáhl nemocnici v Doněcku, zemřelo nejméně pět lidí.
Středeční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa z východoukrajinského městečka Debalceve, kde nyní civilisté prožívají peklo. Město je už téměř čtrnáct dní ostřelováno téměř ze všech stran.
"Ozbrojenci z teroristické organizace Doněcká lidová republika dnes okolo 11:00 zasadili těžkým dělostřelectvem masivní úder obytné čtvrti v Doněcku. Pod palbu se dostala městská nemocnice č. 27, mateřská škola č. 381 a také stomatologická klinika. Střepiny z granátů poškodily obytné domy a automobily," oznámila ukrajinská prokuratura.
"Podle předběžných zpráv zahynulo od čtyř do deseti lidí. V současnosti se údaje o obětech upřesňují," doplnila s tím, že ostřelování vyšetřuje jako "teroristický útok".
Rusko je pro Českou republiku vážným bezpečnostním rizikem a dokazuje to současný konflikt na Ukrajině. Vláda již proto projednává nový návrh bezpečnostní strategie země, který spor na východě reflektuje.
"Některé státy usilují o revizi stávajícího mezinárodního uspořádání a jsou připraveny k dosažení svých mocenských cílů použít metod hybridního válčení, kombinujících konvenční i nekonvenční vojenské prostředky s nevojenskými nástroji," píše se hned v prvním novém bodě v části věnované bezpečnostním hrozbám.
Francie nyní nehodlá poslat na Ukrajinu dodávky zbraní, aby tak Kyjevu pomohla v boji proti proruským separatistům.
"Myslíme, že je potřeba najít politické řešení krize," prohlásil po setkání se svým kanadským protějškem Robertem Nicholsonem francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian.
Kazetová munice je úmluvou z roku 2008 mnoha státy zakázána. Ukrajina úmluvu dosud nepodepsala. Ukrajinská armáda ale už v minulosti uvedla, že kazetovou munici nepoužívá.
Kazetová bomba - jak napovídá sám název - se de facto skládá z kazety, která v sobě obsahuje množství submunice. Při dopadu tak pokryje podstatně větší prostor než konvenční raketa.
Speciální monitorovací mise OBSE na Ukrajině (SMM) informovala, že 27. ledna došlo v Luhansku podle všeho k útoku kazetovou municí. Zástupci mise na místo dorazili o den později. Ostřelování raketami poničilo okolí ulice Izvěstkovaja, která se nachází asi 7 a půl kilometru od centra metropole samozvané Luhanské lidové republiky.
"SMM soudí, že některé škody na budovách, např. série paralelních stop po zásahu na bráně a zdi, odpovídaly poškozením typicky způsobeným střepinami z kazetové munice," píše OBSE na internetových stránkách. Pozorovatelé objevili i části raket, které obvykle nosí právě kazetovou munici. Při útoku podle informací OBSE zemřel nejméně jeden civilista.
"Ministerstvo obrany" samozvané "Doněcké lidové republiky" tvrdí, že útok na nemocnici mají na svědomí ukrajinské bezpečnostní síly. Povstalecké agentuře DAN to řekl mluvčí Eduard Barusin.
Ruská agentura TASS tvrdí, že zasažení nemocnice má na svědomí ukrajinská armáda. Městský úřad nicméně informoval pouze o zásahu nemocnice a o upřesňování obětí.
Podle ranních informací armádních mluvčích přišli během uplynulých 24 hodin o život další dva vojáci a 18 bylo zraněno.
Kameraman agentury Reuters, který zasaženou nemocnici navštívil, uvedl, že viděl těla tří obětí. Místo podle něj zasáhly dva granáty.
V doněcké nemocnici a jejím okolí zemřelo při zásahu dělostřeleckým granátem nejméně 5 lidí, informovala agenturaTass. První zprávy o 15 mrtvých se tak zatím nepotvrdily.
"Jeden člověk byl zabit v nemocnici a čtyři další na ulici," uvedlo podle agentury ministerstvo vnitra samozvané Doněcké lidové republiky. Čtyři lidé byli zraněni.
Zabíjení na Ukrajině dnes ve Vatikánu odsoudil papež František. Při pravidelné generální audienci před 7000 věřícími označil za skandální, že na Ukrajině mezi sebou bojují křesťané.
Poukázal přitom na zhoršující se situaci a rostoucí počet obětí mezi civilním obyvatelstvem. Vyzval proto mezinárodní společenství, aby učinilo více pro návrat k dialogu, který jediný vede k obnovení míru.
"Na Ukrajině proti sobě brzy budou stát dvě stotisícové armády. Jedna mizerně vyzbrojená, slabá, druhá podporovaná Moskvou. Západ je na rozcestí - dodat zbraně Kyjevu?" píše ve svém komentáři Západ buď Ukrajinu vyzbrojí, nebo ji vydá do rukou Putinovi Martin Fendrych.
Podle ruské agentury TASS leží zasažená nemocnice ve čtvrti Tekstilščik. Střely podle ní poškodily i elektrické vedení a celá oblast je bez proudu.
Při zásahu nemocnice granátem údajně zemřelo nejméně 15 lidí.
BREAKING NEWS: At least 15 killed in Donetsk hospital shelling. pic.twitter.com/WYAzMZlK4N
— Breaking News (@NewsOnTheMin) 4. Únor 2015Jeden z granátů ve středu v poledne údajně zasáhl i nemocnici v Doněcku. Podle agentury Reuters o tom informovali představitelé města.
"Granát zasáhl nemocnici, jsou tam mrtví a ranění," cituje agentura z prohlášení umístěného na internetové stránky.
Podle Kyjeva vzbouřenci od úterý provedli osm desítek dělostřeleckých a raketometných útoků na pozice armády a na vesnice pod její kontrolou.
Mluvčí doněckého "ministerstva obrany" Eduard Barusin oznámil, že při ostřelování armádním dělostřelectvem zemřeli v Doněcké oblasti čtyři civilisté.
"Patnáct dalších bylo zraněno," řekl povstalecké tiskové agentuře DAN.
Deset Ukrajinců přišlo o život u ruského Belgorodu. Autobus, jímž cestovali, se ve středu srazil s nákladním vozem značky KAMAZ.
Podle agentury TASS minibus vjel do protisměru. Dalších šest lidí bylo zraněno, informovalo ruské ministerstvo vnitra.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko loni na konci srpna pohrozil Vladimiru Putinovi, že zveřejní informace ze stovek osobních dokumentů, které patřily zadrženým nebo zabitým ruským vojákům. Chtěl ho tak donutit k uzavření příměří, napsal britský deník Financial Times v rozsáhlé investigativní reportáži nazvané Bitva o Ukrajinu.
Podle autorů reportáže, kteří hovořili s mnoha politiky a diplomaty řady zemí, Porošenko zavolal Putinovi a řekl mu, že údaje zveřejní na internetu a vláda v Kyjevě se spojí s rodinami dotyčných ruských vojáků.
Financial Times rovněž uvádějí, že Porošenko byl připraven změnit části asociační dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou podle požadavků Moskvy, ale tehdejší předseda Evropské komise José Barroso to odmítl. Později byla platnost dohody odložena.
Situace v Donbasu se v posledních týdnech zhoršuje. Obyvatelé města Debalceve a dalších východoukrajinských měst jsou pod palbou a mají dvě možnosti, jak přežít.
Schovat se do sklepů, nebo utéci. Přičemž ani jedno přežití nezaručuje. Masivní ostřelování raketami Grad si vyžádalo oběti už i v krytech. A ve městě Popasna dopadla v pondělí raketa blízko místa, kde se lidé shromažďovali k nástupu do evakuačních autobusů.
Podle svědků útočí separatisté tanky a dělostřelectvem ze čtyř směrů. Do bezpečí se lze dostat na sever jen po silnici E 40.
Tymčuk upozorňuje, že povstalci připravují rozsáhlou ofenzivu u Vuhlehirsku, který leží nedaleko obléhaného Debalceva.
Napsal, že nepřátelské velení "obnovuje bojovou schopnost svých taktických skupin, které nedávno utrpěly ztráty". Podle něj v oblasti operuje 18 tanků, 23 bojových vozidel pěchoty a k takzvanému "debalcevskému kotli" dorazilo i 55 nákladních aut.
V Doněcké oblasti momentálně válčí přes 3000 proruských bojovníků a jejich počet neustále roste. Do oblasti podle vojenského analytika Dmytra Tymčuka stále míří další vojenská technika z Ruska.
Boje o město Debalceve neutichají. Podle velení "protiteroristické operace" se separatisté v noci pokusili prorazit pozice ukrajinské armády. Bitva podle prohlášení trvala zhruba čtyři hodiny.
"Ukrajinské ozbrojené síly na útoky nepřátelského dělostřelectva odpověděly palbou a zničily velkou část nepřátelské síly." Z prohlášení vyplývá, že během jednoho dne se vládním silám podařilo "eliminovat 18 teroristů, 55 bojovníků bylo zraněno".
O možnosti dodávek zbraní se hovoří v souvislosti s tím, že ukrajinské síly v posledních týdnech pod tlakem proruských separatistů zaznamenaly řadu vojenských neúspěchů. USA i NATO obviňují Rusko, že rebely vyzbrojuje. Moskva tato nařčení opakovaně odmítá a žádá důkazy.
Podle Earnesta není realistické předpokládat, že USA by mohly Ukrajině poskytnout pomoc v takovém rozsahu, aby se ukrajinské ozbrojené síly mohly vojensky vyrovnat Rusku. Pro podporu diplomatického řešení se vyslovila také německá kancléřka Angela Merkelová.
Spojené státy ukrajinské armádě zbraně neposkytnou, nadále usilují o diplomatické řešení tamní krize. Podle agentury DPA to v úterý prohlásil mluvčí Bílého domu Josh Earnest.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás i dnes sledujeme dění kolem krize na východě Ukrajiny.
