Živě: Válku vyhrajeme a spustíme reformy, řekl Porošenko

Středeční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko. | Foto: Reuters

Kyjev/Moskva - Zástupci ukrajinské armády, proruských povstalců a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se ve středu sešli ve východoukrajinském Luhansku, výsledek jejich jednání ale není znám. Informovaly o tom ruské i ukrajinské agentury.

Schůzka, jejímž tématem měly být vojenské záležitosti související se sjednaným příměřím, navázala na obdobné pondělní setkání z Doněcka.

Luhanští povstalci před rokováním sdělili, že se bude jednat o "vojenských otázkách vznesených na setkání kontaktní skupiny". Kontaktní skupinu, která se schází v Minsku, tvoří představitelé ukrajinské vlády, povstalců, Ruska a OBSE. Poslední schůzka skupiny se konala na Štědrý den, další avizované setkání ale bylo odloženo.

Již v pondělí se ukrajinské velení s povstalci sešlo v Doněcku. Tématem bylo dodržování mírových dohod z Minsku, stažení těžkých zbraní od frontové linie a také další výměna zajatců, na které se obě strany nově dohodly.

Středeční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.

Rusko-ukrajinská krize online:

23:40

Ukrajina zvítězí ve válce vedené na východě země s proruskými separatisty, podporovanými Ruskem. Prohlásil to ukrajinský prezident Petro Porošenko v novoročním projevu, předneseném netradičně ve společnosti ukrajinských vojáků a dobrovolníků, účastníků bojů se separatisty.

"Rok, který končí, byl nejtěžší v posledních sedmi desetiletích, od roku 1945. Krvelačný nepřítel vztáhl ruku na naše životy, území, svobodu, nezávislost," prohlásil Porošenko ve zjevné narážce na Rusko, které po únorovém převratu v Kyjevu v březnu anektovalo do té doby ukrajinský poloostrov Krym a v dubnu podle Kyjeva podnítilo povstání proruských separatistů na východě země.

"Tuto vlasteneckou válku určitě vyhrajeme, protože je to pro nás válka spravedlivá. Na naší straně je pravda! Bůh je s námi!" zdůraznil prezident a vzdal čest padlým vojákům a zabitým civilistům. Ukrajincům kromě vítězství popřál také vytoužený mír.

Konflikt na východu země si od dubna vyžádal více než 4700 mrtvých.

"Rok 2015 nebude lehký. Ale věřím, že se do dějin zapíše jako rok startu hlubokých reforem, které otevřou naši cestu ke členství v EU. To je náš sen, který společně uskutečníme," řekl Porošenko.

Tradiční přání úspěchů v novém roce prezident vyslovil v jazyce krymských Tatarů, rusky a ukrajinsky.

Prezident Petro Porošenko během ustavující schůze ukrajinského parlamentu. | Foto: Reuters

20:20

Luhansk, jedna z hlavních bašt proruských separatistů na východě Ukrajiny, se dnes večer částečně ocitl bez elektřiny a tepla. Povstalecký starosta vyslovil podezření, že za výpadek prý může zodpovídat ukrajinská "sabotáž".

Ukrajinská armáda naopak ohlásila, že během dneška čelila v 15 případech povstaleckému ostřelování, navzdory sjednanému příměří. Nejintenzivnější potyčky se podle armádního komuniké odehrávaly u doněckého letiště, kde zasahovali i ostřelovači a střílelo se nejen z ručních zbraní, ale i z granátometů a minometů. O ztrátách se však armáda nezmínila.

"Bez elektřiny se ocitla jedna ze čtvrtí města. Nesvítí se ani v panelácích ani v domcích. Pouliční osvětlení nefunguje. V Luhansku také vypadává mobilní spojení," uvedl server newsru.com.

Bez elektřiny se podle agentury TASS ocitlo i více než 70 kotelen a desítka nemocnic, mezitím se však podařilo k síti opět připojit 55 kotelen a čtyři zdravotnická zařízení, včetně porodnice a psychiatrické kliniky.

"Děláme vše pro zajištění sociálně důležitých objektů, aby v nich nezamrzlo topení a vodovody," uvedl mluvčí krizového štábu. V Luhansku je momentálně 16 stupňů pod nulou.

18:00

Americký oscarový režisér Oliver Stone obvinil Spojené státy z podněcování ukrajinské krize. Za sesazením ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče nebo střelbou do protestujících v Kyjevě z počátku letošního roku je prý americká Ústřední zpravodajská služba (CIA).

Podle Stonea, jenž právě natáčí dokumentární film o nedávných událostech na Ukrajině a ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi, byly za střelbou z 20. února v Kyjevě s desítkami mrtvých a zraněných "zahraniční prvky" a incident "nese stopy CIA".

17:30

Návrat Krymu do Ruska je jednou z nejdůležitějších událostí ruské historie. V novoročním projevu to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Ukrajinský poloostrov Krym Rusko anektovalo navzdory protestům mezinárodního společenství letos v březnu.

"Láska k vlasti je jedním z nejsilnějších a nejvíce povznášejících citů," uvedl prezident. Ruský patriotismus se prý plně projevil v "bratrské podpoře obyvatel Krymu a Sevastopolu, kteří se rázně rozhodli vrátit se domů". "Tato událost zůstane navždy jedním z nejdůležitějších milníků historie naší vlasti," dodal Putin.

Foto: Reuters

16:00

Spotřebitelské ceny v Rusku v letošním roce stouply o 11,4 procenta, tedy nejprudším tempem od ruské finanční krize v roce 2008. Za růstem cen stál především slabší kurz domácí měny. Vyplývá to podle serveru BBC z předběžných údajů, které dnes zveřejnil ruský statistický úřad,

Ceny potravin se zvýšily dokonce o 15,4 procenta. Moskva v srpnu zakázala veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z Evropské unie, Spojených států a několika dalších západních zemí. Reagovala tak na západní sankce uvalené na Rusko kvůli jeho postupu vůči Ukrajině.

14:00

Ukrajina si zajistila lednové dodávky ruského plynu. Ruský plynárenský gigant Gazprom oznámil, že obdržel od ukrajinské firmy Naftogaz 150 milionů dolarů (3,4 miliardy Kč) za lednové dodávky. Ukrajina podle nové dohody s Ruskem musí platit za plyn předem.

Rusko kvůli sporům o cenu a o výši ukrajinského dluhu za dosavadní dodávky přerušilo v polovině června vývoz plynu na Ukrajinu. Obě země se na obnovení dodávek dohodly koncem října. Podmínkou však bylo, že Ukrajinci splatí dluhy ve výši 3,1 miliardy USD a napříště budou za plyn platit předem. Dodávky plynu pak Rusko obnovilo začátkem prosince.

13:08

Kreml dnes na svém webu zveřejnil část seznamu s Putinovými přáními světovým státníkům, v neúplném výčtu chybí například ukrajinský prezident Petro Porošenko či česká hlava státu Miloš Zeman. V uvedeném seznamu nechybí například německá kancléřka Angela Merkelová, britský premiér David Cameron či francouzský prezident François Hollande, ale také maďarský premiér Viktor Orbán, který kritizuje západní sankce vůči Rusku.

Foto: Ludvík Hradilek

13:00

"Ve svém přání americkému prezidentovi Baracku Obamovi ruská hlava státu upozornila, že v nadcházejícím roce si obě země připomenou 70. výročí vítězství, za které v protihitlerovské koalici bojovaly bok po boku," uvedl tiskový odbor Kremlu. "Ruský prezident připomněl odpovědnost Ruska a Spojených států za péči o světový mír a stabilitu a jejich mimořádnou roli v tom, že čelí světovým výzvám a hrozbám." V textu zveřejněném na kremelském webu Putin rovněž uvedl, že "úspěšné rozvíjení bilaterálních vztahů je možné jen na základě vzájemné rovnosti a respektu".

12:45

Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem je možné rozvíjet jen na principu vzájemné rovnosti. V novoročním vzkazu adresovaném americkému prezidentovi Baracku Obamovi to uvedl jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Zároveň připomněl, že Rusko a Spojené státy jsou zodpovědné za světový mír.

Foto: Reuters

12:30

Zástupci ukrajinské armády, proruských povstalců a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se dnes sešli ve východoukrajinském Luhansku, výsledek jejich jednání ale není znám. Informovaly o tom ruské i ukrajinské agentury. Dnešní schůzka, jejímž tématem měly být vojenské záležitosti související se sjednaným příměřím, navázala na obdobné pondělní setkání z Doněcka.

12:00

Rusko se také potýká s velkými protestními akcemi na podporu vůdce ruské opozice Alexeje Navalného. Policie zadržela již stovky lidí a pokračuje v zatýkání.

Více čtěte zde

Podporovatelé opozičního lídra a protikorupčního blogera Alexeje Navalného na demonstraci nedaleko Kremlu. | Foto: Reuters

11:45

V úterý ruská vláda oznámila, že premiér Dmitrij Medveděv podepsal nařízení o navýšení kapitálu druhé největší banky v zemi VTB o 100 miliard rublů. Dalších 150 miliard rublů má VTB dostat příští rok.

Foto: Vojtěch Marek

11:30

Na ruský bankovní sektor negativně doléhají západní sankce, které velkým bankám omezily přístup na mezinárodní finanční trhy, takže se jim prudce zvýšily náklady na vlastní financování. Situaci bank podkopává i směřování ekonomiky do recese a také prudký propad kurzu rublu.

Dolní komora ruského parlamentu přijala už minulý týden v pátek návrh zákona o státní podpoře bankovního sektoru. Významné banky, které budou ohroženy západními sankcemi proti Rusku a nynějšími otřesy na domácích finančních trzích, mohou podle zákona od státu dostat celkem až bilion rublů.

11:00

Ruská vláda koupila prioritní akcie státní banky Gazprombank v hodnotě 39,95 miliardy rublů (15,8 miliardy Kč). Nákup akcií je součástí snahy vlády podpořit domácí bankovní systém zasažený západními sankcemi uvalenými na Rusko v souvislosti s jeho rolí v ukrajinské krizi, napsala agentura Reuters. Gazprombank je třetí největší bankou v Rusku.

Foto: kempinski.com

10:20

Dejněgo na otázku, zda lze dnes v Luhansku očekávat uzavření nějaké významné dohody, odpověděl, že "vše bude záviset na výsledcích". Jiný představitel luhanských povstalců sdělil, že se bude jednat o "vojenských otázkách vznesených na setkání kontaktní skupiny".

10:05

"Bezpečnostní představitelé se dnes sejdou v Luhansku," citovala agentura TASS vyjednávače luhanských rebelů Vladislava Dejněga, který je rovněž luhanským zástupcem v rámci takzvané kontaktní skupiny, tedy představitelů ukrajinské vlády, povstalců, Ruska a OBSE. Kontaktní skupina jedná v Minsku, poslední schůzka se zde konala na Štědrý den, další avizované setkání ale bylo odloženo.