Severoatlantická aliance v posledních dvou dnech uskutečnila několik leteckých zákroků poté, co zaznamenala intenzivní aktivitu ruského letectva v evropském vzdušném prostoru. Oznámilo to bruselské sídlo NATO.
Stroje zemí NATO vzlétly na čtyřech různých místech proti čtyřem skupinám ruských vojenských letadel, která operovala v oblastech Baltského moře, Severního moře a Černého moře, uvedlo v prohlášení NATO.

Šéf delegace EU v Rusku Vygaudas Ušackas varoval Moskvu před uznáním voleb v samozvaných republikách na východě Ukrajiny.

"Obávám se, že to může vést k dalším negativním důsledkům, jimž bychom se rádi vyhnuli," prohlásil podle serveru ZN.ua. Naznačil, že by na Rusko mohly dopadnout další sankce.

Separatistické "lidové republiky" hodlají své volby uspořádat 2. listopadu. A šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov s předstihem oznámil, že Moskva jejich výsledky uzná.

Francie odmítla prohlášení ruského vicepremiéra Rogozina, že je připravena předat Moskvě první z vrtulníkových plavidel třídy Mistral, píše server BBC.

V Bruselu pokračuje další kolo plynových rozhovorů. Navzdory dřívějším prohlášením ale nic nenasvědčuje tomu, že by Rusové a Ukrajinci dospěli k řešení. "Myslím, že se Rusko nechce dohodnout," prohlásil už v úterý ukrajinský ministr financí.

Na začátku příštího týdne Ukrajinské dráhy obnoví železniční spojení Doněck-Kyjev. Potvrdilo to i vedení samozvané "Doněcké lidové republiky".

Doprava byla přerušena v srpnu kvůli zničené infrastruktuře ve městě Jasynuvata, kde se odehrávaly těžké boje mezi povstalci a ukrajinskou armádou. Nádraží v Doněcku zasáhly granáty, ale ne v takové míře, aby nebylo provozuschopné.

Ukrajina chce omezit závislost na ruském plynu. Do roku 2018 by chtěla docílit toho, aby od Gazpromu odebírala maximálně 30 % z celkového množství. Vyplývá to z návrhu koaliční smlouvy Bloku Petra Porošenka.

Volby, které plánují proruští separatisté, se sice mají uskutečnit až v neděli 2. listopadu, online hlasování už ale naplno běží.

Ústřední volební komise samozvané "Doněcké lidové republiky" oznámila, že obyvatelé Donbasu, kteří jsou mimo své domovy, mohou svůj hlas elektronicky odevzdat do pátku.

Vlajka samozvané "Doněcké lidové republiky" v Kreminci nedaleko Doněcku. | Foto: Reuters

Německá kancléřka Angela Merkelová pohrozila, že Evropská unie nebude dodávat Ukrajině plyn zpětným směrem ze západu na východ, pokud se Kyjev s Moskvou nedohodnou na obnovení dodávek.

Ruský Gazprom dodávky Ukrajině zastavil kvůli nespláceným dluhům a jednání zatím nevedlo k dohodě, přestože ukrajinský prezident Petro Porošenko řekl, že se "rámcově" dohodl s Vladimirem Putinem na schůzce v Miláně.

Další kolo třístranných rozhovorů za účasti zástupců Kyjeva, Moskvy a Bruselu začíná dnes. Pokud se Rusko s Ukrajinou nedohodne, budou ohroženy dodávky pro země Evropské unie a její členové podle Merkelové v takovém případě nemohou část svých zásob přeposílat Ukrajině.

Německá kancléřka Angela Merkelová s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem při návštěvě Kyjeva. | Foto: Reuters

Jaceňuk zároveň oznámil, že i on předložil vlastní návrh koaliční smlouvy.

Arsenij Jaceňuk prohlásil, že jeho Lidové straně patří - coby vítězné partaji voleb - křeslo premiéra.

Připomněl, že strategickým partnerem je Blok Petra Porošenka. Chce ale jednat mimo jiné i s Radikální stranou Oleha Ljaška.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. | Foto: Reuters

Podle návrhu ukrajinské koaliční smlouvy by měl parlament do půli prosince vypracovat plán obnovy země pro příští léta. Do července příštího roku by pak měla spatřit světlo světa takzvaná rozpočtová deklarace, která stanoví základy budoucí přísné hospodářské a fiskální politiky.

Výdaje státního rozpočtu se mají snížit o čtvrtinu, mimo jiné i díky snížení počtu státních úředníků a orgánů státní moci. Veřejné finance se mají zvyšovat jen v případě, že vláda dokáže kompenzovat schodek v příjmové části rozpočtu.

Blok Petra Porošenka sice podle průběžných výsledků parlamentních voleb lehce zaostává za Lidovou stranou Arsenije Jaceňuka, v Nejvyšší radě mu ale připadne 132 křesel, zatímco premiérově partaji 83, píše Ukrajinska pravda.

Důvod? O část poslaneckých mandátů se totiž bojuje většinovým systémem.

Petro Porošenko | Foto: Reuters

Blok Petra Porošenka předal návrh koaliční smlouvy Lidové frontě premiéra Arsenije Jaceňuka a hnutí Svépomoc.

Oznámila to ukrajinská média s odvoláním na tiskovou zprávu Porošenkova bloku. Novináři v Kyjevě očekávají, že tři vítězné politické strany se stanou základem budoucí proevropské koalice.

Na Ukrajině je sečteno 98 % všech hlasů. A Blok Petra Porošenka dotahuje Lidovou frontu Arsenije Jaceňuka. Momentálně je dělí pouhé tři desetiny procenta (21,82 ku 22,12 %).

Ačkoliv oficiálně ještě není sečteno, povolební vyjednávání už začala.

V pořadí druhý Blok Petra Porošenka je podle serveru Ukrajinska pravda ochoten v rodící se koaliční vládě přenechat post premiéra současnému předsedovi vlády Arseniji Jaceňukovi.

Žádá za to ale podporu v parlamentu při jmenování ministra vnitra. Toho totiž podle ukrajinských zákonů nejmenuje premiér, ale právě zákonodárný sbor.

Ukrajina potřebuje dvě miliardy dolarů, aby byla schopna zajistit si dostatek plynu na zimu. Napsal to server ZN.ua s odvoláním na ministra financí Oleksandra Šlepaka. "Nyní se bavíme o koupi sedmi miliard kubických metrů plynu před koncem topné sezony," řekl.

Země se s nedostatkem plynu potýká od června, kdy kvůli sporům o cenu a úhradu několikamiliardového dluhu přestala odebírat plyn z Ruska.

Nové sankce zasáhnou ruské plynaře. | Foto: Reuters