V Moskvě se podle Dožď TV uskutečnila demonstrace na podporu vězněné ukrajinské důstojnice Nadiji Savčenkové. Před budovou Státní dumy protestovalo celkem jedenáct lidí, kteří si s sebou vzali i světlice.

Savčenková v Rusku čelí obvinění z podílu na smrti ruských novinářů nedaleko vesnice Metalist.

Ukrajina by mohla mít už zítra (staro)nového premiéra. Naznačil to alespoň poslanec Lidové fronty Leonid Jemets, podle něhož by mohla Nejvyšší rada hlasovat o předsedovi vlády během čtvrteční ustavující schůze nového parlamentu.

Kabinet má nadále vést Arsenij Jaceňuk, který se do premiérského křesla posadil po pádu režimu prezidenta Viktora Janukovyče.

Arsenij Jaceňuk stane i v čele nové vlády, která vzešla z voleb 26. října 2014. | Foto: Reuters

Ruský parlament podpořil zákon o vytvoření volné ekonomické zóny na Krymu.

Zákon, jenž obyvatelům v příštích deseti letech mimo jiné zajistí nulovou daň z příjmu, začne platit 1. ledna 2015.

Z východu Ukrajiny utíká stále více lidí. Jen v úterý jich Luhanskou a Doněckou oblast opustilo 5670, což je podle mluvčího Národní bezpečnostní rady Andrije Lysenka desetinásobek denního průměru.

Od začátku bojů uprchl z Donbasu podle odhadů OSN zhruba milion lidí. Část na západ, jiní do Ruska.

Národní banka Ukrajiny zvažuje, že v oblastech kontrolovaných separatisty odpojí bankomaty a terminály pro bezhotovostní platby, napsal server Ukrajinska pravda.

Kreml vede podle Němců "masivní propagandistickou kampaň", která slouží k tomu, aby se sympatizanti Ruska v Německu a jinde odklonili od linie Berlína a Washingtonu.

V rámci této kampaně také Kremlem financovaná televize RT začala vysílat tento měsíc v němčině. Německá média si naopak už měsíce stěžují na to, že jejich webové stránky jsou bombardovány proruskými komentáři. Německé zpravodajské služby tvrdí, že jde o organizovanou ofenzivu, řízenou Kremlem.

Rusko dopravilo na základnu Belbek na poloostrově Krym 14 letounů. Podle agentury TASS jde o deset Suchojů Su-27SM a čtyři Suchoje Su-30M2.

Nevládní organizace Ukrajinská evropská perspektiva, která působí v Česku, vyzvala k osvobození podnikatele Vasyla Danyliva. Na Ukrajině byl zatčen už za režimu prezidenta Janukovyče - podle obvinění organizoval vraždu a hrozí mu až 15 let vězení.

"Je obětí nejen režimu (bývalého ukrajinského prezidenta Viktora) Janukovyče, ale také obětí současného pochybného justičního režimu," uvádí se v dopise, který organizace zaslala ukrajinskému prezidentovi a vládě.

Muž, který se aktivně podílel na odporu proti minulému režimu, je už skoro dva a půl roku ve vyšetřovací vazbě a stále čeká na spravedlivý proces.

Příměří na Ukrajině oficiálně platí od 5. září, ovšem fakticky jen na papíře. Boje v Donbasu si od té doby vyžádaly přes 1000 mrtvých a potyčky jsou na denním pořádku.

Ministr pro ekonomický rozvoj Alexej Uljukajev ujišťuje, že v Rusku neexistují plány na znárodnění majetku zahraničních firem.

"Samozřejmě že žádné takové plány nejsou," citovala agentura TASS jeho reakci na zvěsti, že by Rusko - v souvislosti se sankcemi Západu - mohlo zavést svoji vlastní černou listinu a společnostem, jež by se na ni dostaly, zabavit majetek.

Někdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy tvrdí, že by Paříž měla dostát svým závazkům a předat Moskvě první dokončenou vrtulníkovou loď Mistral.

V rozhovoru pro list Figaro prohlásil, že v době, kdy svět ohrožuje radikální islám, vytváří mezinárodní společenství novou studenou válku s Ruskem. Podle něj by se měl Západ pokoušet o kompromis.

Francie odmítá loď Rusku předat kvůli situaci na Ukrajině. Moskva hrozí odvetným opatřením.

Nicolas Sarkozy (2. července 2014) | Foto: Reuters

Ruská centrální banka zakázala třem ukrajinským bankám působení na Krymu. Oficiálním důvodem je nesplnění podmínek.

Podle Moskvy panují obavy, že by banky Golden Gate, Neos a Credit Agricole nedokázaly dostát právům klientů.

Separatisté v Donbasu mění taktiku. Podle vojenského analytika Dmytra Tymčuka jejich jednotky mnohem rychleji mění pozice, než tomu bylo v minulosti. Novou strategií posádek jejich granátometů je zaútočit a okamžitě se přesunout jinam, aby se nestaly terčem odvety.

Proruský ozbrojenec u města Makejevka v Doněcké oblasti. | Foto: Reuters

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu požádal prezidenta Vladimira Putina, aby osobním příkazem či právním předpisem nařídil hlavám ruských regionů absolvovat dvoutýdenní školení v akademii generálního štábu pro případ mobilizace.

"Totéž by se mělo týkat i federálních úřadů," naléhal Šojgu na prezidenta. Šojgu také požadoval, aby se nové dálnice stavěly tak, aby se v případě potřeby daly snadno použít jako záložní letiště pro vojenské letouny.

Nejprve krátké shrnutí úterního dění:

Bojů na východě Ukrajiny se účastní 15 000 až 25 000 separatistů a 5000 až 10 000 profesionálních ruských vojáků, prohlásil na tiskové konferenci v Kyjevě armádní mluvčí Vladislav Selezňov.

K Ukrajině se opět vyjádřil i český prezident Miloš Zeman. Z Kazachstánu, kde byl na návštěvě, vzkázal, že Ukrajina by neměla vstoupit do NATO. Podle něj by měla být neutrální a mělo by dojít k její takzvané finlandizaci, tedy k podřízení zahraniční politiky jinému státu se zachováním vlastní svrchovanosti.