Nizozemské archeologické muzeum, které v posledních několika měsících vystavovalo vzácné exponáty zapůjčené z Krymu, se rozhodlo, že si je ještě nějakou dobu ponechá. Neví totiž, jestli má drahocenné předměty vrátit Ukrajině či Rusku a obává se, že by ho poté jedna či druhá země mohly zažalovat, uvedla agentura AP.

Muzeum Allarda Piersona v Amsterodamu lákalo návštěvníky na výstavu věnovanou historii Krymu, ve které se představily cenné nálezy staré i několik tisíciletí. Jsou mezi nimi například bronzové meče, zlaté helmice a drahé kameny ze čtyř muzeí na Krymském poloostrově. Výstava byla zahájena měsíc předtím, než Rusko poloostrov obsadilo. Nyní chtějí předměty zpátky jak ukrajinská vláda v Kyjevě, tak i krymská muzea.

Ruský úřad na ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor nařídil zastavení provozu ve čtyřech moskevských restauracích amerického řetězce s rychlým občerstvením McDonald's kvůli údajnému porušování hygienických předpisů. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Rozhodnutí úřadu přichází v době, kdy jsou vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy napjaté kvůli ukrajinské krizi. McDonald's začátkem dubna ukončil provoz svých restaurací na Krymu poté, co tento ukrajinský poloostrov anektovalo Rusko. Někteří ruští politici tehdy vyzvali k uzavření všech restaurací McDonald's v Rusku.

Američan, známý v řadách ukrajinského dobrovolnického praporu Donbas pod přezdívkou Franko, padl v úterý "při osvobozování města Ilovajsk v Doněcké oblasti od ruských žoldnéřů a od Kremlem podporovaných záškodníků". Napsal to dnes na svém webu ukrajinský anglojazyčný list Kyiv Post.

Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko podle agentury AP upřesnil, že Franko byl asi bývalý americký voják, který žil na Ukrajině už deset let. Měl také ukrajinské občanství, které dostal ještě před tím, než se přidal k jednotce dobrovolníků. Franko v rozhovoru, poskytnutém před dvěma týdny portálu Vice News, prozradil, že se narodil a vyrostl ve Spojených státech, ale je ukrajinského původu.

Někteří polští politici si stěžují, že jejich země není zvána na vrcholná jednání o řešení situace na Ukrajině.

Téma začala tamní média řešit v souvislosti se schůzkou v Berlíně, kde se sešli ministři Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny.

Polsko je přitom v Evropské unii považováno za hlavního zastánce ukrajinských zájmů.

Konvoj s 2000 tunami ruské humanitární pomoci je na dohled od ukrajinských hranic už týden. Stále se čeká na vyřízení všech formalit.

Celní odbavení ale doposud nezačalo.

Rusko si i v prvním čtvrtletí letošního roku udrželo pozici největšího ukrajinského obchodního partnera. Až daleko za ním podle ukrajinské národní banky zaostávají Čína a Německo.

Objem vzájemného obchodu podle informací agentury ITAR-TASS banka vyčíslila na více než 6,7 miliardy amerických dolarů (přes 140 miliard korun).

Uhelný průmysl přichází kvůli bojům v Donbasu o stamiliony dolarů.

Podle náměstka ministra energetiky Jurije Zjukova se ztráty jen v červenci vyšplhaly na 297 milionů, jelikož se oproti plánu nepodařilo vytěžit 315 000 tun uhlí.

Na východ Ukrajiny zamířilo od začátku července 1200 tun humanitární pomoci, oznámily kyjevské úřady.

Moskevská policie oznámila, že vandalové v noci vyvěsili na jedné z nejvyšších budov ukrajinskou vlajku a pokusili se přebarvit hvězdu na její střeše v ukrajinských národních barvách.

Podle rozhlasu kauzu řeší policie, na místní policejní oddělení prý byla předvedena skupina podezřelých s horolezeckým vybavením. Podle médií jde o politickou provokaci, která souvisí s vyostřenou situací na východní Ukrajině.

Kyjev zakázal vysílání 14 ruských televizí v ukrajinských kabelových sítích. Podle poradce ukrajinského ministerstva vnitra Antona Heraščenka vysílají válečnou propagandu. O zákazu není jasné, dokdy má platit.

Nejprve krátké shrnutí úterních událostí:

Armáda spustila rozsáhlou ofenzivu v Luhansku. Jednotky podle vyjádření velení "protiteroristické operace" pronikly do města a svádějí těžké boje s proruskými separatisty.

Během operace v Ilovajsku v Doněcké oblasti byl zadržen muž se slovenským pasem.