Kyjev/Moskva - Ukrajina obvinila Rusko, že v lesích pár kilometrů od hranic soustřeďuje vojáky. Podle armádního mluvčího jich tam byly zaznamenány až 2000.
Středeční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
| Líbí se vám zpravodajství Aktuálně.cz z Ukrajiny? Speciál "Válka o Ukrajinu očima reportérů" se dostal do finále jedné z kategorií Novinářské ceny. Podpořit nás svým hlasem můžete zde. Děkujeme. |
Kalašnikov byl zastřelen u svých domovních dveří. Agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na policejní zdroje informovala o dvou střelcích. Za posledních několik týdnů zahynulo podle AP nejméně šest vysokých činitelů Janukovyčova režimu. Policie většinu případů označila jako sebevraždy. Například v březnu zahynul někdejší poslanec a bývalý gubernátor Záporožské oblasti Olexandr Peklušenko, podle policie se zastřelil.
"Není pochyb o tom, že mrtvý věděl hodně o tom, kdo Antimajdan financoval a jakými cestami. Tato tajemství si s sebou bere do hrobu," citoval Reuters poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Geraščenka. V této souvislosti naznačil, že jeho znalosti o pozadí Antimajdanu mohly být motivem možné vraždy. Gerašenko ale jako důvod nevyloučil ani Kalašnikovovy obchodní zájmy.
Oleh Kalašnikov, někdejší poslanec za Stranu regionů sesazeného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, byl dnes v Kyjevě zastřelen. Informovalo o tom ukrajinské ministerstvo vnitra s tím, že případ možná souvisí s událostmi z loňského roku. Kalašnikov se totiž angažoval v hnutí Antimajdan, které během prozápadních demonstrací v Kyjevě podporovalo Janukovyče.
Ztracené spisy k soudním kauzám expremiérky Julije Tymošenkové, které se postrádají od minulého čtvrtka, se stále nepodařilo najít. Napsala to dnes odpoledne agentura Ukrinform s odvoláním na kyjevskou správu ministerstva vnitra, která popřela informaci poslance Mustafy Najema, který dříve sdělil, že materiály po pětidenním intenzivním hledání našli ukrajinští vyšetřovatelé.
Ministři zahraničí Německa, USA, Kanady, Japonska, Británie, Francie a Itálie také ve společném prohlášení potvrdili, že podporují zachování sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho postoji k situaci na Ukrajině.
Znovu se také vyslovili pro plné dodržování únorové dohody z Minsku, která měla vést k příměří mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty na východě Ukrajiny.
Skupina hospodářsky nejvýkonnějších zemí světa G7 zatím nepřijme zpět Rusko. Po jednání ministrů zahraničí G7 v severoněmeckém Lübecku to řekl šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier. Podle něj vede cesta k návratu Moskvy do skupiny jen přes zastavení konfliktu na Ukrajině.
"Z mé strany, a podle toho, co vím, ani z jiných stran, není žádný zájem na izolování Ruska. Rádi bychom měli podmínky, za nichž by Rusko mohlo být znovu členem G8 a účastnit se schůzek G8. Zůstává ale při tom, že cesta k tomu vede přes prosazení dohod z Minsku (o příměří) a ukončení konfliktu na Ukrajině," řekl Steinmeier.
Kyjev má podezření, že v misi evropských pozorovatelů v Donbasu působí tajní spojenci separatistů. Prohlášení ministra zahraničí Pavla Klimkina podpořil i poslanec Andrij Teteruk, podle něhož někteří pracovníci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) fakticky pracují pro ruské tajné služby.
"Po návštěvě zástupců mise OBSE v našich obranných postaveních docházelo k ostřelování těchto postů. Detailně posuzujeme každý takový fakt, a máme-li podezření, že se na tom některý účastník mise podílí, velmi vážně o tom s vedením mise jednáme. A vždy se správným výsledkem," konstatoval ministr.
Rusko má jen pár kilometrů od hranice s Ukrajinou vojáky, tvrdí mluvčí "protiteroristické operace" Andrij Lysenko.
"V lese v Bělgorodské oblasti, deset kilometrů od rusko-ukrajinské hranice, jsme zaznamenali rozmístění jednotek ruských ozbrojených sil čítající 50 obrněných vozidel a 2000 mužů," citoval ho server Ukrinform.
Rusko musí posoudit svou účast v mezinárodních fondech a finančních organizacích, aby mohlo stanovit, zda lze ušetřit peníze, které vynakládá na členské poplatky, řekl podle agentury Reuters ministr financí Anton Siluanov.
Rusko se podílí na financování řady mezinárodních rozvojových programů a programů pomoci, které organizuje OSN, Světová banka a další světové organizace.
Na východě Ukrajiny zemřel za uplynulých 24 hodin jeden voják, oznámilo velení "protiteroristické operace". Situace zůstává napjatá především u Doněcku a přístavu Mariupol.
Příjmy Putina a Medveděva nicméně poměrně výrazně zaostávaly za platovými poměry některých jejich kolegů.
Rekordmanem je v tomto ohledu vicepremiér Alexandr Chloponin, který si loni přišel na 281 milionů rublů (144 milionů Kč v nynějším kurzu). Následuje ministr pro veřejnou správu Michail Abyzov s výdělkem 222 milionů a vicepremiér Jurij Trutněv se 180 miliony rublů.
Výkonnost ruské ekonomiky vlivem sankcí a propadu cen ropy výrazně klesá, příjmy nejvyšších ruských představitelů se ale v uplynulém roce zdvojnásobily. Vyplývá to z údajů o příjmech ruských státních činitelů, které dnes na svých webových stránkách zveřejnily kremelská prezidentská kancelář a ruská vláda.
Prezident Vladimir Putin si loni přišel na 7,7 milionu rublů (čtyři miliony Kč v nynějším kurzu), zatímco v předešlém roce si vydělal 3,7 milionu rublů. Ještě lépe na tom loni byl předseda vlády Dmitrij Medveděv s příjmem osm milionů rublů. V roce 2013 jeho celkový roční příjem činil 4,3 milionu rublů.
"V podzemní místnosti má Žolík, jinak též kapitán ukrajinské armády, skvělé připojení na internet. Kromě jiných věcí také vysílá nad území separatistů bezpilotní letouny a na svém laptopu sleduje videozáznamy.
´Občas něco klidně dáme i na YouTube. Ať vědí, že o nich všechno víme,´ říká a předvádí, jak jeho dron sleduje situaci na poničeném mostě přes řeku Sivernyj Doněck," píše přímo z ukrajinsko-ruského pomezí reportér Martin Novák.
Podpořte nás svým hlasem v boji o Novinářskou cenu. Děkujeme.
Po pětidenním intenzivním hledání našli ukrajinští vyšetřovatelé ztracené spisy k soudní věci expremiérky Julije Tymošenkové, které postrádali od minulého čtvrtka.
Poslanec Mustafa Najem oznámil, že svazky politicky citlivých dokumentů byly objeveny ve skříních jedné kyjevské obvodní policejní služebny. Materiály jsou prý kompletní.
Prezident Petro Porošenko odvolal ukrajinského velvyslance v USA Oleksandra Mocyka. Spekuluje se o tom, že na významném diplomatickém postu by ho mohl nahradit šéf prezidentské kanceláře Valerij Čalyj.
Kanada pošle na Ukrajinu odhadem 200 vojenských instruktorů, oznámil premiér Stephen Harper.
"Kanada je i nadále s ukrajinským lidem tváří tvář probíhající agresi Putinova režimu," prohlásil předseda vlády. Podle něj instruktoři pomohou Ukrajincům "lépe bránit suverenitu a územní celistvost jejich země".
S výcvikem vojáků pomůže Kyjevu i Velká Británie. Američané pro změnu přislíbili materiální pomoc, mimo jiné přes 200 vojenských vozidel Humvee.
Ruské ministerstvo pro mimořádné situace informovalo, že finišuje s přípravami na vyslání v pořadí už 24. humanitárního konvoje na Ukrajinu. Do Donbasu by měl vyrazit už ve čtvrtek.
Kyjev takové počínání už od loňského roku pravidelně kritizuje, a to kvůli skutečnosti, že ruské kamiony neprocházejí celní kontrolou. Panují tak obavy, že vozí i vybavení pro separatisty. To ale Moskva odmítá.
Rusko podle ukrajinského velvyslance při EU Konstantina Elisejeva "uměle navyšuje svoji přítomnost v oblasti Černého moře", čímž ohrožuje celý region.
"Po anexi Krymu má Rusko možnost ještě více rozšířit svoji vojenskou moc. To je skutečná hrozba pro region, včetně Turecka a Rumunska," nechal se podle agentury UNIAN slyšet diplomat. Unie by podle něj měla na hrozbu reagovat.
V ostřelované obci Širokine, která leží nedaleko přístavu Mariupol, zůstává zhruba 30 až 40 civilistů, a to včetně dětí, uvedla pozorovatelská mise OBSE. Jak pozorovatelé oznámili společně s organizací Lékaři bez hranic, většina lidí nemá elektřinu, pitnou vodu, potraviny či lékařskou péči.
Vesnice je podle Kyjeva pravidelně terčem útoků proruských separatistů. Jen během úterního večera OBSE zaznamenala 23 případů porušení příměří.
Ukrajinské vedení dál odmítá přímé jednání se zástupci donbaských povstalců, které mu naléhavě doporučuje Moskva. V noci to prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin.
Naznačil, že Kyjev bude ochoten jednat až s těmi donbaskými politiky, kteří vzejdou z nových místních voleb. Ty ale vzbouřenci nechtějí uspořádat.
Moskva by měla pracovat na vytvoření podmínek pro návrat do skupiny čelných světových mocností. Na jednání G7 v německém Lübecku to podle serveru Deutsche Welle prohlásil německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
Rusko bylo z elitního spolku vyloučeno loni po anexi Krymu. Podle Steinmeiera by mu mohlo pomoci, pokud by se více zasazovalo o urovnání konfliktu na Ukrajině.
"Říkají tomu zachycení (bombardéru stíhačkou), ale my tomu prostě říkáme doprovod. Je to normální praxe," řekl generál Konašenkov. Upozornil, že bombardéry provázely také ruské přepadové stíhačky MiG-31.
Vycházejí najevo nové podrobnosti o úterním incidentu mezi britskými a ruskými vojenskými letadly. Situaci popsala ze svého pohledu Moskva.
"Trasa letu vedla nad mezinárodními vodami Barentsova moře a Atlantiku. Posádky bombardérů Tu-95MS doplňovaly palivo ve vzduchu od létajících tankerů Il-78. Let trval více než 15 hodin. Při některých úsecích letu hlídkující stroje provázely britské stíhačky Typhoon a dánské F-16," řekl agentuře TASS mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov.
Nejprve krátké shrnutí úterních událostí:
Americký velvyslanec na Ukrajině Geoffrey Pyatt obvinil Moskvu, že v Donbasu vybudovala velitelská a výcviková střediska. Poblíž frontové linie podle něj stále má raketové systémy, čímž porušuje dohody z Minsku.
Ministr pro regionální rozvoj oznámil, že obnova válkou zničeného východu Ukrajiny přijde podle odhadů na nejméně 1,5 miliardy dolarů.
Patriarcha ukrajinské pravoslavné církve Filaret přirovnal Rusko k Islámskému státu.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás budeme celý den opět sledovat vývoj kolem konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
