Evropská komise po dnešní dohodě o příměří z Minsku obnoví trojstranná jednání s Ruskem a Ukrajinou o dodávkách plynu pro Ukrajinu. Na tiskové konferenci po dnešním summitu EU v Bruselu to oznámil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Cílem pro něj je, aby se příští zimu neopakovala složitá situace z počátku zimy letošní.

"Rozhovory začnou okamžitě," poznamenal Juncker. 

Foto: Vojtěch Marek

Evropská unie v pondělí přidá na svůj sankční seznam jména, na nichž se už shodli ministři zahraničí členských zemí. Novinářům to dnes na okraj summitu EU v Bruselu řekli diplomaté, podle nichž se o zrušení tohoto už dříve odsouhlaseného kroku v zásadě nemluvilo ani přes zdrženlivě kladné hodnocení noční dohody o příměří uzavřené v Minsku.

Ministři zahraničí EU toto pondělí potvrdili záměr rozšířit seznam osob a organizací se zmrazeným majetkem a zakázaným vstupem na území unie o dalších 19 lidí z Ruska i Ukrajiny a devět právnických osob. Publikaci a tedy vstup v platnost tohoto rozhodnutí ale pozdrželi o týden právě proto, aby neohrožovali jednání v Minsku.

Nizozemsko se obává, že amnestie obsažená v minské dohodě se bude vztahovat i na viníky červencového sestřelení letounu Malaysia Airlines nad východní Ukrajinou. Většinu z 298 obětí tvořili Nizozemci. Ministr zahraničí Bert Koenders dnes v nizozemském rozhlase varoval, že beztrestnost je v tomto případě nepřípustná. S velkým znepokojením prý na dohodu reagovali i pozůstalí po obětech letu MH17.

V pátém článku uzavřené minské dohody se smluvní strany dohodly na zajištění omilostnění a amnestie formou zákona, "který zakáže pronásledování a potrestání osob v souvislosti s událostmi, k nimž došlo v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny".

"V současnosti ještě neznáme přesná fakta, ale pro Nizozemsko zůstává prioritou, že pachatelé musí být stíháni a potrestáni," řekl Koenders.

Foto: Hledání trosek boeingu nekončí, leží na desítkách km2

Prohlédnout 23 fotografií

Světová banka oznámila, že v tomto roce poskytne Ukrajině až dvě miliardy dolarů (48,5 miliardy Kč) prostřednictvím různých finančních nástrojů. Podpora se má soustředit především na pomoc chudým, boj proti korupci a podporu reforem, především v plynárenském sektoru a v bankovnictví.

"Je nezbytné, aby Ukrajina urychleně uskutečnila všeobecné reformy," sdělil v prohlášení prezident Světové banky Jim Yong Kim.

Pokud bude dohoda z Minsku naplněna a Rusko stáhne z Ukrajiny vojenskou techniku, USA by mohly uvolnit protiruské sankce, oznámil dnes americký ministr zahraničí John Kerry.

Foto: Reuters

Kyjev obnoví výplatu sociálních dávek obyvatelům Donbasu až po místních volbách a "obnovení suverenity Ukrajiny v těchto oblastech", prohlásil prezident Petro Porošenko.

Pokud Vladimir Putin nezmění své chování, protiruské sankce Evropské unie by podle britského premiéra Davida Camerona měly zůstat v platnosti.

"Skutečné" příměří by podle něj mělo být vítáno. "Na čem záleží ze všeho nejvíc, jsou konkrétní kroky na zemi – spíš než slova na kousku papíru," řekl novinářům na summitu EU v Bruselu.

"Myslím, že bychom měli mít jasno v tom, že Vladimir Putin potřebuje vědět, že pokud nezmění své chování, současné sankce nebudou pozměněny," cituje Camerona agentura Reuters.

Britský premiér David Cameron reaguje na výsledek skotského referenda. | Foto: Reuters

Podle Vladimira Putina proruští separatisté obklíčili až 8000 ukrajinských vojáků a očekávají, že ještě před začátkem příměří složí zbraně.

"Samozřejmě že (povstalci) vycházeli z předpokladu, že tato skupina (vojáků) složí zbraně a přestane vzdorovat," prohlásil podle agentury AFP po jednání v Minsku. Podle ní se zřejmě jedná o vojáky v takzvaném debalcevském kotli.

"Vyzýváme všechny strany, aby ukázaly zdrženlivost a předešly zbytečnému krveprolití, jež nikdo nepotřebuje," prohlásil šéf Kremlu.

Zde je ve zkratce 11 bodů dohody z Minsku:

1. Kompletní příměří úderem půlnoci 15. února.
2. Stažení těžkých zbraní s cílem vytvořit bezpečnostní zónu nejpozději do 14 dní. Asistovat bude OBSE.
3. OBSE bude monitorovat a ověřovat dodržování příměří.
4. Spolu se stahováním zbraní by měl začít dialog ohledně uspořádání regionálních voleb v souladu s ukrajinskou legislativou a zákonem o dočasném uspořádání místní samosprávy v Doněcké a Luhanské oblasti. Jednat by se mělo i o budoucnosti těchto regionů.
5. Amnestie. Lidé spojení s událostmi v Doněcké a Luhanské oblasti by neměli být trestáni.
6. Všichni rukojmí a zadržení by měli být propuštěni, a to nejpozději pět dní po ukončení stahování těžkých zbraní.
7. Umožnit přístup humanitární pomoci.
8. Přijetí kroků, které povedou ke znovuzavedení sociálního a hospodářského sytému ve východních regionech, týká se to například penzí či daní.
9. Kontrola nad ukrajinskými státními hranicemi musí být navrácena ukrajinské vládě první den po příslušných místních volbách v konfliktních zónách a implementaci ústavních reforem.
10. Stažení všech mezinárodních ozbrojených jednotek, vojenského zařízení a žoldáků z ukrajinského území pod dohledem OBSE. Odzbrojení nelegálních jednotek a ozbrojených skupin.
11. Do konce roku 2015 musí být zavedena nová ukrajinská ústava a zákony o zvláštním statusu Luhanské a Doněcké oblasti.

Národní bezpečnostní rada oznámila, že kromě 50 tanků přejelo v noci na čtvrtek z Ruska na Ukrajinu i 40 raketových systému Grad, Uragan a Smerč a 40 obrněných transportérů.

Na Ukrajinu během mírových jednání v Minsku vjelo 50 tanků z Ruska, informovala agentura AFP s odvoláním na zdroje z Kyjeva.

Tank s vlajkami Ruska a samozvané "Doněcké lidové republiky" v ulicích Doněcku. | Foto: Reuters

Zástupci separatistů mluví po summitu smířlivě. Podle Alexandra Zacharčenka existuje "naděje na mírové řešení". Igor Plotnickij doplnil, že Ukrajině "je třeba dát šanci".

Angela Merkelová chválí ruského prezidenta Vladimira Putina.

"Ke konci tlačil na separatisty i prezident Putin, aby souhlasili, že od sobotní 24. hodiny, respektive nedělní 0. hodiny bude příměří," uvedla německá kancléřka doslova.

Ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou | Foto: Reuters

Německá kancléřka Angela Merkelová nazvala dohodu z Minsku "zábleskem naděje". Nemá prý ale přehnané iluze.

Němcká kancléřka Angela Merkelová | Foto: Reuters

"Ukrajina byla, je a bude jednotná. Žádná federalizace nebude!" vyslal do světa jasný vzkaz prezident Petro Porošenko.

Hranici mezi Ukrajinou a Ruskem, kudy doposud proudily zbraně i bojovníci, bude kontrolovat Kyjev. I to je podle agentury AP a prokremelské televize Russia Today jeden ze závěrů jednání v Minsku. Informace zatím nebyla oficiálně potvrzena.

Foto: Reuters

Zástupci takzvané "normandské čtyřky", tedy Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie, se rovněž shodli, že se budou pravidelně scházet, aby zajistili plnění dnes uzavřené dohody.

Zde jsou hlavní závěry jednání  v Minsku, jak o nich informovali státníci:
- suverenita a územní celistvost Ukrajiny bude zachována;
- z Donbasu se stáhnou cizí vojska;
- o půlnoci ze 14. na 15. února začne platit příměří;
- do dvou týdnů má být z fronty stažena těžká vojenská technika;
- Ukrajina provede ústavní reformy, které "zohlední představy obyvatelstva Donbasu".

Foto: Reuters

Porošenko: "Dohodli jsme se na osvobození všech zajatců do 19 dnů.

Stahování těžkých zbraní začne co nejdříve a skončit má do 14 dnů.

Nebyla uzavřena žádná dohoda o autonomii nebo federalizaci."

Foto: Reuters

"Kontaktní skupina se shodla na stažení všech cizích vojsk z území Ukrajiny," prohlásil v Minsku ukrajinský prezident Petro Porošenko. Potvrdil, že pilotka (a poslankyně) Savčenková by skutečně měla být propuštěna. Mělo by rovněž dojít k výměně válečných zajatců.

Ruský prezident vybídl znepřátelené strany ke zdrženlivosti, k ukončení krveprolití a k zahájení politického dialogu.

Putin: "Jednání bylo tak dlouhé proto, že se ukrajinští představitelé odmítají sejít tváří v tvář se zástupci Doněcké a Luhanské republiky."

"Dohodli jsme se na provedení ústavních změn na Ukrajině, které zohlední představy obyvatelstva Donbasu," pokračuje Putin.

Šéf Kremlu rovněž oznámil dohodu na stažení těžkých zbraní z frontové linie. Příměří podle něj začne platit o půlnoci ze soboty na neděli. Tedy 15. února.

"Na hlavních věcech jsme se dohodli," zhodnotil minská jednání ruský prezident Vladimir Putin.

Tým Mezinárodního měnového fondu (MMF) a ukrajinská vláda se dohodly na novém hospodářském reformním programu.

MMF by ho měl podpořit 15,5 miliardy eur (přes 425 miliard korun). Šéfka MMF Christine Lagardeová oznámila, že čtyřletý program – který by měl vést ke stabilizaci Ukrajiny - doporučí ke zvážení Výkonné radě MMF.

Separatisté požadují, aby ukrajinská armáda opustila Debalceve. To je důvod, proč odmítají podepsat dohodu o příměří.

Těžké boje se ráno odehrávají východně od Mariupolu. Podle sdělení ukrajinského praporu Azov se separatisté za pomoci tanků snaží dobýt zpět pozice, které ztratili v posledních třech dnech.

Ukrajinští vojáci poblíž přístavu Mariupol na břehu Azovského moře. | Foto: Reuters

Zpravodajové agentur Interfax a Tass se shodují v tom, že separatisté odmítají podepsat dokument o příměří.

Člen ozbrojených sil separatisty vyhlášené Doněcké lidové republiky. | Foto: Reuters

Podle nepotvrzených zpráv delegace doněckých a luhanských separatistů odmítly návrh dokumentu o příměří, který jim byl předložen. Jde však zatím o neověřenou informaci.

Putin ukončil jednání s Merkelovou a Hollandem, hlásí agentura TASS.

Členové ukrajinské delegace v Minsku potvrdili agentuře Interfax-Ukrajina, že rozhovory budou pokračovat.

Dohoda předpokládá kromě příměří a stažení těžkých zbraní také vytvoření nárazníkové bezpečnostní zóny mezi separatisty a ukrajinskou armádou.

Foto: Reuters

Porošenko doplnil, že je stále naděje na průlom.

Podle tiskového oddělení Kremlu budou rozhovory pokračovat.

Dodal, že některé podmínky ruské delegace na rozhovorech byly nepřijatelné.

Petro Porošenko řekl v Minsku novinářům: Zatím nemám dobré zprávy.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko. | Foto: Reuters

Všichni čtyři lídři opustili jednací sál, hlásí Interfax Ukrajina.

Závěrečná dohoda obsahuje kromě uzavření příměří do 48 hodin také závazek obou stran stáhnout těžké zbraně z frontových linií do 14. února.

Foto: Aktuálně.cz

Čtyřstranné jednání Porošenka, Putina, Merkelové a Hollanda skončilo. Německá kancléřka a francouzský prezident se ještě krátce sejdou mezi čtyřma očima.

Jedním z výsledků summitu je, že palba na všech místech na východní Ukrajině utichne do 48 hodin a vstoupí v platnost příměří. Uvedla to agentura RIA Novosti.

Porošenko opustil jednací sál a přešel ke skupině ukrajinských novinářů.

Porošenko v Minsku. | Foto: Reuters

Předáci proruských separatistů Alexandr Zacharčenko (Doněcká lidová republika) a Igor Plotnickij (Luhanská lidová republika) se připojili k jednání takzvané kontaktní skupiny, která jedná v budově běloruského ministerstva zahraničí. Napsal to zpravodaj ruského deníku Kommersant.

Igor Plotnickij (vlevo) a Alexandr Zacharčenko, vůdci samozvaných povstaleckých republik v Donbasu. | Foto: Reuters

V Mariupolu byla celou noc slyšet palba z raketometů Grad, píše agentura Unian.

Jeden z poradců Porošenka řekl ukrajinské novinářce, že se chystá společný podpis dvou dokumentů, ale rozhovory ještě nekončí.

Angela Merkelová a Petro Porošenko v Minsku. | Foto: Reuters

Jeden z diplomatů řekl agentuře Reuters, že rozhovory se blíží k závěru a Putin, Porošenko, Merkelová a Hollande podepíší závěrečný dokument.

Souběžně se summitem zasedá i takzvaná kontaktní skupina, v níž kromě zástupců Kyjeva a Moskvy zasedají i zmocněnci donbaských separatistů. Ruská agentura RIA Novosti napsala, že přijetí závěrečného dokumentu stále není jisté. Diplomaté prý nevylučují, že účastníci summitu se po jeho skončení omezí na ústní prohlášení.

Podle kremelských diplomatů Putin za patnáct let své kariéry ve vrcholných funkcích tak dlouhé mezinárodní jednání zřejmě nezažil. Jednací místnost je neprodyšně uzavřena, mlčení přímých účastníků dává prostor spekulacím. O skutečném průběhu jednání novináři nevědí prakticky nic.

"Hovořit o podrobnostech je ještě brzy," napsal na Facebooku ukrajinský vicekancléř Valerij Čalyj. "Bez dohody o bezpodmínečném zastavení palby, domnívám se, odtud nemůžeme odjet. Běží válka nervů," konstatoval.

Lukašenko, Porošenko a Merkelová na jednání v Minsku. | Foto: Reuters

Jen kusé informace zatím pronikly z minského Paláce nezávislosti, kde od středy jednají evropští státníci o osudu východní Ukrajiny. Maratonský summit, pro který pamětníci jen obtížně hledají srovnání, trvá už přes dvanáct hodin. Německá kancléřka a prezidenti Francie, Ukrajiny a Ruska občas opustí jednací místnost, aby dílčí problémy konzultovali se svými týmy. Kromě krátké pozdní večeře ale jednají nepřetržitě

Během intenzivních bojů o Debalceve uprchlo ve středu z vězení na předměstí Čornuchyne několik stovek trestanců, oznámili v Doněcku členové mise OBSE. Ve věznici s kapacitou téměř 400 lidí zůstalo údajně jen třicet vězňů.

Běloruská média píší, že rozhovory byly na noc přerušeny. To samé píší i novináři na Twitteru. Od účastníků jednání nicméně prozatím nepadlo jediné slovo.

Podle ruských médií se v běloruské metropoli intenzivně pracuje na dokumentu, který má stanovit pravidla pro zastavení palby, stažení těžké výzbroje a vytvoření demilitarizované zóny. Souběžně se summitem zasedá i takzvaná kontaktní skupina, v níž kromě zástupců Kyjeva a Moskvy zasedají i zmocněnci donbaských separatistů.

Podle ruské agentury RIA Novosti ale přijetí závěrečného dokumentu stále není jisté. Diplomaté prý nevylučují, že účastníci summitu se po jeho skončení omezí na ústní prohlášení.

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier na svůj twitterový účet napsal, že jednání "není jednoduché, ale pokračuje". Svůj odlet do Brazílie, plánovaný na dnešek, ministr odvolal.

Podle nepotvrzených zpráv se ukrajinské armádě podařilo znovuotevřít silnicí E40 mezi Debalcevem a Artemivskem. To by znamenalo, že se z obklíčeného města mohou stáhnout tisíce vojáků, kteří tam několik posledních týdnů bojují o udržení kontroly.

"Navzdory mírovým rozhovorům, probíhajícím v Minsku, nepřítel pokračuje v palbě," píše se v prohlášení armády k situaci v Debalceve. Pozice armády jsou podle něho v obklíčeném městě ostřelovány z minometů.

Jednání v Minsku trvá už několik hodin. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury RIA Novosti naznačil, že dohoda bude podle všeho podepsána až ve čtvrtek ráno.

Rusové hlásí posun v jednáních. "Bylo dosaženo pokroku," nechal se v Minsku slyšet ruský velvyslanec v Bělorusku Alexander Surikov. Detaily neuvedl.

Při minometném útoku na Doněck byla podle serveru novosti.dn.ua zasažena nemocnice číslo 20. Doposud nepotvrzené zprávy hovoří o zraněném lékaři a sestře.

Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje v ukrajinské delegaci napsala, že ve výsledné deklaraci má být zdůrazněn zájem všech zúčastněných na zachování ukrajinské územní celistvosti a svrchovanosti.

Doněcký vyjednavač Denis Pušilin se nechal slyšet, že bez závazku ukrajinské neutrality není žádná dohoda možná.

Zhruba v době, kdy začal summit v Minsku, hlásí Doněck mohutný minometný útok. Není jasné, kdo a s jakým záměrem střílí.

Počet obětí úterního ostřelování Kramatorsku vystoupal na 17. Oznámila to doněcká regionální správa. Podle ní zůstává v nemocnici 34 zraněných, z toho čtyři děti.

Nevybuchlá raketa v Kramatorsku. (10. února 2015) | Foto: Reuters

Podle zdrojů z ukrajinské delegace se chystají Putin, Porošenko, Merkelová a Hollande podepsat dokument, potvrzující území celistvost Ukrajiny. Uvedla to agentura Reuters.

Souběžně v Minsku dnes zasedá takzvaná kontaktní skupina pro urovnání ukrajinské krize, jejímiž členy jsou ukrajinský exprezident Leonid Kučma, ruský velvyslanec v Kyjevě Michail Zurabov, zmocněnci separatistů Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo a jako prostředník švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová. Po ukončení summitu a zasedání kontaktní skupiny má být v Minsku podepsán závěrečný dokument. Oznámila to ruská agentura RIA Novosti s odvoláním na ukrajinského velvyslance v Minsku Mychajla Ježela.

Putin a Lukašenko na summitu v Minsku. | Foto: Reuters

Dělostřelectvo separatistů dnes celkem čtrnáctkrát ostřelovalo město Debalceve. Oznámilo to velení ukrajinské armády. Zatímco v Minsku politici a diplomaté jednají, na několika místech východní Ukrajiny se tvrdě bojuje. Ukrajiský prapor Azov útočí na separatisty u Mariupolu, povsltaci naopak kromě Debalceva ostřelovali i oblast severně od Luhansku.

Foto: © Přispěvatelé OpenStreetMap, tvn24.pl

Před samotným mírovým jednáním čtyř lídrů se ukrajinský prezident Petro Porošenko zúčastní rozhovoru mezi čtyřma očima se svým běloruským protějškem Alexanderem Lukašenkem.

V Minsku jsou také vůdci separatistů z východní Ukrajiny Igor Plotnickij a Alexandr Zacharčenko. Do běloruské metropole přicestovali, aby v případě uzavření dohody mohli podepsat příslušné úmluvy, píše agentura Interfax.

Foto: Reuters

Do Minsku už přiletěli všichni čtyři účastníci summitu. Dospět k dohodě o urovnání ukrajinské krize se budou snažit německá kancléřka Angela Merkelová a prezidenti Ukrajiny Petro Porošenko, Ruska Vladimir Putin a Francie Francoise Hollande.

Ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou | Foto: Reuters

Představitelé samozvaných povstaleckých republik mají jasnou představu o tom, jak by mělo vypadat uspořádání na východě Ukrajiny.

Kromě příměří, jež by mělo začít platit 12. února od 10:00, žádají podle serveru ZN.ua rovněž:
- změnu ukrajinské ústavy, která by Donbasu zaručovala autonomii;
- amnestii;
- stažení těžkých zbraní z fronty (s kalibrem nad 100 mm);
- vytýčení hranic autonomních oblastí podle stavu v září;
- zvláštní status oblastí;
- regionální volby, jež by se měly konat 20. března;
- stažení veškerého zahraničního vojenského materiálu;
- odzbrojení "nelegálních skupin".

Foto: Reuters

Porošenko prohlásil, že v případě další eskalace bojů na východě Ukrajiny není vyloučeno vyhlášení stanného práva.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko ve čtvrtek osloví lídry zemí evropské osmadvacítky na jejich summitu v Bruselu. Pokud dnešní jednání v Bělorusku zkrachují, je podle významného představitele EU velmi pravděpodobné, že unijní summit vyzve evropské instituce k přípravě konkrétní podoby dalších protiruských sankcí.

"Zda se tak skutečně stane, to závisí zaprvé na výsledku minských jednání a zadruhé na schopnosti šéfů vlád a států najít společnou řeč," připustil činitel EU.

Proruští separatisté na jednáních v Minsku navrhují klid zbraní od čtvrtka 12. února (zítřka) od deseti hodin dopoledne. Napsal to server ZN.ua s odvoláním na dokumenty delegace doněckých a luhanských separatistů v Minsku.

Prezident Petro Porošenko na středečním mimořádném zasedání vlády označil minská jednání za "poslední šanci". Ukrajina se podle něj musí připravit na dvě varianty vývoje: buď bude nastolen mír, anebo bude nutné bránit vlast.

Foto: Reuters

Čtyřstranné rozhovory v Minsku začnou kolem 17. hodiny kyjevského času (16:00 SEČ), napsala ruská agentura Interfax.

Podle francouzských médií je takřka stoprocentní jistota účasti jak Francoise Hollanda, tak Angely Merkelové. Doposud se o tom jen spekulovalo, a to s ohledem na spekulace, zda se schůzka vůbec bude konat. Svoji účast už dříve potvrdil šéf Kremlu Vladimir Putin

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov je podle vlastních slov přesvědčen, že v Minsku bude dosaženo dohody o řešení krize na Ukrajině.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. | Foto: Reuters

Nejmenovaný ruský diplomat řekl zpravodaji agentury Reuters, že šanci na dohodu v Minsku vidí přibližně na sedmdesát procent.

Při útoku separatistů na budovu místního sídla milice v Debalcevu zemřel její náčelník, plukovník Jevgenij Plechanov. Oznámilo to ukrajinské ministerstvo vnitra. Separatisté se pokusili budovu obsadit, to se jim však nepodařilo.

Foto: Chtějí už jen přežít. Nové záběry z východní Ukrajiny

Prohlédnout 59 fotografií

Separatisté se opětovně distancovali od útoku na Kramatorsk. "Neostřelujeme Kramatorsk. My nestřílíme po městech s civilním obyvatelstvem, na rozdíl od Ukrajiny," prohlásil mluvčí povstaleckého ministerstva obrany.

Při úterním ostřelování Kramatorsku zemřelo patnáct lidí. Třiašedesát bylo zraněno, z toho pět dětí. Zpřesněné údaje ráno oznámila vláda v Kyjevě.

Podle ní rakety z raketometů Smerč odpálili na město separatisté z více než padesát kilometrů vzdálené Horlivky. Útok mířil na vojenské letiště a základnu, zahynulo však mnoho civilistů v okolních čtvrtích.

V Kramatorsku se letiště nachází hned za obytnými domy. Podle agentury Unian obyvatelé Kramatorska dnes ráno znovu slyšeli výbuchy.

Nevybuchlá raketa v Kramatorsku. (10. února 2015) | Foto: Reuters

Povstalci naopak ohlásili, že při ostřelování jejich hlavní bašty, Doněcku, si ranní zásah autobusové zastávky prý vyžádal životy čtyř civilistů. Tento údaj není potvrzený a počet obětí se podle agentury TASS upřesňuje: zdravotníci zatím potvrdili jednoho mrtvého a devět raněných, včetně několika žen.

Ukrajinská armáda oznámila, že v bojích o důležitý železniční uzel Debalceve v posledních 24 hodinách padlo 19 vojáků, dalších 78 bylo zraněno.

Ukrajinská armáda oznámila, že se během noci stala terčem 27 útoků separatistů. Ti byli podle prohlášení nejaktivnější u Luhansku a Debalceva.

Obama volal i ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, jemuž řekl, že Rusko zaplatí ještě vyšší cenu, bude-li dál vést agresivní akce na Ukrajině a podporovat rebely penězi, bojovníky a zbraněmi.

"Prezident Obama poukázal na rostoucí počet obětí bojů (na Ukrajině) a doporučil, aby prezident Putin využil nynější příležitost, která se naskytla jednáním mezi Ruskem, Francií, Německem a Ukrajinou, k dosažení mírového řešení," uvedl Bílý dům.

Západ s napětím očekává jednání, která jsou naplánována v Minsku. Podle povstalecké agentury DAN v úterý předal zmocněnec doněckých separatistů Denis Pušilin v Minsku členům kontaktní skupiny návrhy na mírové uspořádání konfliktu.

"Dali jsme jim návrh protokolu, včetně souboru opatření směřujících k vojenskému a politickému urovnání. Členové kontaktní skupiny protokol převzali se slibem, že po přestávce na něj odpoví," citovala agentura doněckého politika. Kdy se tak má stát, Pušilin neupřesnil.

Foto: Reuters