Slabý kurz rublu poškozuje ruskou ekonomiku, která v důsledku západních sankcí už přišla o desítky miliard dolarů. Řekl to dnes ruský premiér Dmitrij Medveděv. Upozornil přitom, že sankce poškozují i ty země, které sankce na Rusko kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi uvalily.

"Naše ekonomika pravděpodobně ztratila desítky miliard dolarů," odpověděl Medveděv na otázku k dopadům sankcí. Ruský ministr financí Anton Siluanov již v listopadu odhadl, že ztráty, které Rusku způsobují sankce spojené s ukrajinskou krizí představují zhruba 40 miliard dolarů (téměř 900 miliard Kč) ročně.

Gerasimov potvrdil, že napomoci k vyřešení konfliktu v Donbasu má ruská vojenská mise, kterou vede zástupce vrchního velitele ruských pozemních vojsk generál Alexandr Lencov.

Mise podle něj na Ukrajině působí na žádost náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Viktora Muženka. "Jejím úkolem je znesvářeným stranám poskytovat pomoc a podporu společně s OBSE," řekl. "Hlavním cílem je ale zastavit ostřelování obytných čtvrtí, kde jsou zabíjeni nevinní civilisté."

Západ sklidil z úst náčelníka generálního štábu ruské armády Valerije Gerasimova tvrdou kritiku.

Státy Severoatlantické aliance (NATO) podle generála utiskují Rusko ve všech strategických směrech a jejich cílem je zablokovat jeho vojenský, technický a hospodářský rozvoj.

Zvláštní pozornost věnoval Gerasimov americkému projektu protiraketového štítu, který má uchránit evropské spojence USA před íránskými balistickými raketami.

Rusko s plánem Pentagonu nesouhlasí a žádá záruky, že prvky americké protiraketové obrany nebudou namířeny proti Rusku s cílem oslabit jeho odstrašující sílu.

Evropská unie plánuje zákaz investic na Krymu, napsal EUobserver. "Situace na východě Ukrajiny nadále budí silné obavy. Bude-li to nezbytné, je Evropská rada připravena přijmout ve vztahu k protiruským sankcím další kroky," cituje ze zprávy Bruselu.

Kontaktní skupina zabývající se řešením ukrajinské krize dospěla k dohodě o odpoutání vojsk v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny a o výměně zajatců. Ruské agentuře TASS to dnes řekl stálý představitel Ruska při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Andrej Kelin. Členy kontaktní skupiny jsou zástupci Kyjeva, Moskvy, povstaleckých "lidových republik" a rovněž představitelé OBSE, která v jednání působí jako prostředník.

 Povstalci podle vzbouřenecké agentury Novorossija pojedou do Minsku se čtyřmi základními požadavky. Kromě vzájemného odpoutání vojsk a výměny zajatců jde o odvolání hospodářské blokády, kterou vůči povstaleckým územím vyhlásil Kyjev. V jejím důsledku ukrajinské banky ze svých poboček na Donbasu stáhly hotovost a správa sociálního zabezpečení zastavila výplatu sociálních dávek a penzí.

 Čtvrtým požadavkem je obnovení platnosti zákona o rozsáhlé autonomii, který ukrajinský prezident Petro Porošenko nejprve podepsal, ale později odvolal. Důvodem byly místní volby, které v listopadu separatisté uspořádali v Doněcké a Luhanské oblasti přes protesty Kyjeva.

Foto: Aktuálně.cz

Proruští separatisté a zástupci ukrajinské a ruské vlády dnes uspořádají videokonferenci přes Skype, na které domluví detaily o mírových jednáních v Minsku. Měli by se shodnout na datu konání schůzky v běloruské metropoli, kde se bude jednat o trvalém příměří a vytvoření demilitarizovaných zón bez těžkých zbraní. První příměří začalo platit 5. září, ale nebylo dodržováno. Od včerejška, kdy ukrajinský prezident Petro Porošenko vyhlásil „den klidu zbraní“, intenzita bojů výrazně poklesla.

Ostřelování armádních pozic podle Kyjeva pokračuje. "Pokrok je patrný, ale střelba neutichá. Dnes bylo zaznamenáno deset incidentů," řekl mluvčí Národní bezpečnostní rady Andrij Lysenko. Zda bude dohoda o klidu zbraní dál platit, není známo.

Mezinárodní měnový fond odhaduje, že Ukrajina bude v nadcházejících týdnech potřebovat mimořádnou pomoc ve výši nejméně 15 miliard dolarů. V jiném případě zemi hrozí finanční kolaps, napsal list Financial Times.

MMF se už koncem března dohodl s Ukrajinou na poskytnutí dvouletého úvěru ve výši 17 miliard eur.

Z evropských zdrojů by Ukrajina měla v podobě půjček a záruk celkem získat nejméně 11 miliard eur: tento balík zahrnuje tři miliardy z rozpočtu EU, další půjčku tři miliardy eur od Evropské investiční banky a pět miliard eur od Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Ukrajinská vláda odhaduje, že HDP se letos propadne o sedm procent.

Ekonomiku země podle Kyjeva drtí především válka v Donbasu. Nejenže "protiteroristická operace" stojí armádu nemalé peníze, konflikt na východě Ukrajiny paralyzoval těžký průmysl.

Podle zprávy doněckých separatistů ukrajinská armáda v úterý zastavila dělostřeleckou palbu, ale třikrát napadla povstalecké jednotky v Doněcké a Luhanské "lidové republice" střelbou ze samopalů a granátometů. I informace povstaleckých zdrojů se zmiňuje o masivních přesunech nepřátelských vojsk.

Bilance úterního příměří publikovaná dnes štábem ukrajinské protipovstalecké operace hovoří o sedmnácti útocích na postavení ukrajinské armády u měst Doněck, Luhansk a Debalcevo.

Jednotky ukrajinských ozbrojených sil údajně na ostřelování ze strany separatistů neodpovídaly. Palba vedená z povstaleckých pozic zasáhla údajně i civilní objekty, zraněno bylo sedm lidí.

Tank separatistů nedaleko Doněcka. | Foto: Reuters