Brusel/Berlín - Turecko chce na řešení uprchlické krize od Evropské unie více peněz. Nyní požaduje pět miliard eur namísto dříve dohodnutých tří miliard, informoval německý deník Die Welt.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Rakouská vláda chce v příštích třech letech vyhostit na 50 000 migrantů. V plánu jsou zrychlená řízení o vyhoštění, uzavírání dohod o přijímání migrantů se zeměmi jejich původu i zvýšení kapacity zvláštních letů pro neúspěšné žadatele o azyl. Podle dnešní zprávy agentury APA to vyplývá z usnesení spolkového kabinetu z minulého týdne. "Už teď patříme k zemím s nejvyšším počtem vyhoštěných cizinců," uvedla rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová s tím, že se Vídeň chystá dosavadní počty vyhoštěných ještě zvýšit.
Kancléřka Angela Merkelová očekává, že váleční uprchlíci, kteří v Německu získají azyl, se později vrátí zpět do své vlasti. Ochrana, která je jim poskytována v Německu na základě takzvané ženevské konvence je časově omezená na tři roky, uvedla dnes kancléřka na sněmu zemské buňky své Křesťanskodemokratické strany (CDU) v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Při vší snaze o integrace je nutné dát běžencům najevo, že v Německu získali pouze dočasný pobyt, uvedla Merkelová na sněmu v Neubrandenburgu na severovýchodě Německa.
V nezvykle přímém výroku dnes přijímání dalších uprchlíků ze Sýrie podmínil výraznou finanční pomocí mezinárodního společenství i jordánský premiér Abdalláh Ansúr. Podle něj bude pro Ammán "opravdu velmi složité" absorbovat další běžence, pokud nedostane peníze do státního rozpočtu na pomoc uprchlíkům a příležitosti uzavřít nové obchodní dohody. Jordánsko přijalo na své území asi 630 000 syrských uprchlíků. Po počáteční otevřenosti ale následovala omezení. Na syrsko-jordánské hranici nyní na vpuštění do země marně čeká zhruba 17 000 Syřanů.
V centru švédské metropole se v pátek večer sešlo několik desítek zamaskovaných mužů a vyvolávali incidenty s lidmi, kteří podle vzezření patří k přistěhovalcům. Akce se zúčastnilo 50 až 100 mužů. Sešli se na centrálním náměstí Sergels Torg, což je pěší zóna, kam chodí často bez doprovodu mladí přistěhovalci. Deník Aftonbladet napsal, že se gang vrhal na zjevné cizince a rozhazoval letáky, jejichž text vyzýval "potrestat severoafrické děti ulice, tak jak si zasluhují".
"Viděl jsem skupinu zamaskovaných mužů oblečených do černého, kteří začali bít cizince. Viděl jsem, že zaútočili na tři osoby," sdělil svědek. Úřady prý ale o plánované akci věděly předem a v centru metropole byly pořádkové jednotky včetně vrtulníků. Švédská policie čtyři maskované muže zatkla. Podle policejní mluvčí byl jeden ze zadržených obviněn z napadení policisty a zbylí tři z toho, že se maskovali na veřejnosti, což je ve Švédsku zakázáno.
Řecký ministr zahraničí Nikos Kotzias by měl před únorovým summitem Evropské unie k migraci navštívit Prahu. Návrh na pracovní návštěvu, která se uskuteční 16. února, projedná ve středu vláda. Šéf řecké diplomacie přijede do Česka v době, kdy země EU kvůli migrační krizi hledají cesty jak dostat pod kontrolu hranice Schengenu a Řecko považují za slabý článek. Otevřeně se mluví o obnovení hraničních kontrol uvnitř schengenského prostoru nebo vyloučení Řecka ze zóny volného pohybu osob.
Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvedla, že od začátku roku do Řecka dorazilo více než 45 000 běženců, což je jedenatřicetkrát více než v lednu 2015. Podle statistik IOM zahynulo při pokusu dostat se přes moře 218 osob, za celý loňský rok přišlo v moři o život více než 3700 lidí.
Při pokusu dostat se na člunu z Turecka do Řecka utonulo nejméně 39 lidí. Oznámila to dnes turecká agentura Anadolu. Zachránit se podle ní podařilo 75 lidí. Uprchlíci byli ze Sýrie, Afghánistánu a Barmy. Neštěstí se stalo mezi tureckým pobřežním městem Ayvacik a řeckým ostrovem Lesbos, kam uprchlíci směřovali. Podle turecké agentury Dogan úřady již zadržely muže podezřelého z pašeráctví lidí, který údajně cestu lodě do Řecka zorganizoval.
Turecko Syřanům neposkytuje status uprchlíků, takže ti, kteří se tam uchýlili před boji, mají pouze dočasnou ochranu a jsou považováni za "hosty" v dočasné situaci. Ministryně pro rodinné a sociální záležitosti Sema Ramazanogluová řekla, že na jejím úřadě bylo zřízeno nové oddělení, které má řešit problémy statusu. Ministerstvo prý chce zaregistrovat všechny Syřany, i ty, kteří nežijí v uprchlických táborech.
To, že její úřad uprchlíkům poskytuje jídlo, oblečení a přístřeší, je podle ministryně jenom krátkodobé opatření. "Skutečným řešením je integrace do společnosti a nejdůležitější je naučit se jazyku, najít práci a získat pracovní povolení," řekla.
Až 85 procent z téměř tří milionů syrských uprchlíků, kteří teď žijí v Turecku, si nepřeje vrátit se za současných podmínek do své vlasti. Prohlásila to turecká ministryně pro rodinné a sociální záležitosti Sema Ramazanogluová, podle níž je řešením jedině integrovat tyto lidi do turecké společnosti. Syrským uprchlíkům se loni v Turecku podle ministryně narodilo na 150 000 dětí, které je třeba považovat za "turecké děti".. Turecký tisk dnes napsal, že Ramazanogluová jako jedna z prvních členek vlády otevřeně přiznává, že se Turecko musí připravit na to, že tam Syřané zůstanou.
Jednání mezi EU a Tureckem nyní podle listu Die Welt komplikuje rovněž skutečnost, že Ankara usiluje o větší pravomoci při rozhodování o vyplácení pomoci. "Pro tureckou vládu je velmi těžké akceptovat, že tato miliardová pomoc pro uprchlíky bude vyplácena pouze postupně a že bude podléhat přísné kontrole," tvrdí podle listu zdroje z diplomatických kruhů.
Peníze by podle EU měly směřovat do konkrétních projektů, například do výstavby škol. Brusel hodlá prostřednictvím přísné kontroly zajistit, aby se k uprchlíkům nedostal pouze zlomek poskytnuté pomoci, píše Die Welt. List rovněž upozorňuje, že Ankara zatím navzdory dohodě s EU nevyvíjí žádné větší úsilí k ochraně svých hranic a příliv uprchlíků z Turecka do Řecka pokračuje.
Turecko požaduje od Evropské unie v rámci spolupráce při řešení uprchlické krize pět miliard eur (135 miliard korun) namísto dříve slíbených tří miliard eur. Informoval o tom na svých internetových stránkách německý list Die Welt s odvoláním na zdroje z diplomatických kruhů. EU pro letošek slíbila Ankaře tři miliardy eur na zlepšení situace tamních syrských uprchlíků výměnou za důraznější turecké zapojení do řešení evropských problému s migranty.
"Ankara nyní chce pět miliard eur. My jsme však připraveni poskytnout pouze slíbené tři miliardy eur," řekl listu Die Welt vysoce postavený diplomat EU. Turecko by výměnou za peníze od EU mělo lépe střežit hranice a omezit počet migrantů mířících do Evropy. Slíbené tři miliardy eur zatím Turecku poskytnuty nebyly, protože Itálie pomoc blokuje kvůli námitkám vůči způsobu, jak tyto peníze získat.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj uprchlické krize v Evropě.
