Evropská unie rozšířila sankční seznam kvůli Ukrajině

Přenos skončil
Sobotní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
EU versus Rusko, ilustrační foto
EU versus Rusko, ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Kyjev/Moskva - Evropská unie rozšířila seznam osob a institucí, kterým kvůli porušování územní celistvosti Ukrajiny blokuje majetek a odpírá vstup na unijní území. Ve svém oficiálním věstníku dnes zveřejnila jména třinácti proruských separatistů z východu Ukrajiny a pěti organizací z tohoto regionu.

Na sankčním seznamu se nově ocitly mimo jiné osoby, které jsou nějakým způsobem spojené s nedávnými volbami v separatistických východoukrajinských oblastech. Západ toto hlasování považuje za nelegální a domnívá se, že dál prohloubilo ukrajinskou krizi.

Podobné kritérium platilo i při výběru organizací - sankce se nově týkají takových, které vyslaly své představitele jako kandidáty do voleb. Unie se rovněž rozhodla přidat na sankční seznam některé členy povstalecké exekutivy.

Rusko-ukrajinská krize online:

Přenos skončil

Západní sankce proti Moskvě by mohly ohrozit ukrajinský bankovní systém, protože ruské banky nemohou poskytovat finanční likviditu svým dceřiným firmám na Ukrajině. Německému listu Tagesspiegel am Sonntag to řekl šéf ruské státní rozvojové banky Vněšekonombank (VEB) Vladimir Dmitrijev. Sankce prý způsobují významné škody a dotýkají se nesprávných lidí.

Šéf povstaleckého parlamentu v Luhansku Alexej Karjakin podle Interfaxu prohlásil, že nikdo z těch, kdo se ocitl na sankčním seznamu, se s tím netrápí: "Je nám to jedno, cestovat do Evropy jsme se nechystali. Samozřejmě je ovšem s podivem, že při vytváření takových seznamů se projevuje nepřipravenost respektovat realitu a zahájit normální mírový dialog, o který dlouho žádáme."

Představitelé obou povstaleckých oblastí se o nejnovějším kroku Evropské unie vyjadřují ironicky. "Nic strašného se nestalo. Nepustí nás do Evropy na dovolenou? Dosud jsme se bez toho obešli a obejdeme se i nadále. Navíc na dovolenou teď nemáme čas. A pokud jde o peníze, žádné tam (v EU) nemáme, takže celé to je v podstatě nesmysl a (sankce) naši práci neovlivní," citovala agentura Interfax místopředsedu parlamentu Doněcké lidové republiky Denise Pušilina.

Foto: Reuters

Unijní sankce se ode dneška vztahují mimo jiné na šéfa volební komise v povstalecké Luhanské lidové republice Serhije Kozjakova, ministra obrany povstalecké Luhanské lidové republiky Oleha Bugrova, na členy vlády povstalecké Doněcké lidové reubliky Jevhena Mychajlova a Ihora Kostěnoka a na členy doněckého povstaleckého parlamentu Alexandra Kofmana a Jurije Sivokoněnka. Mezi organizace vystavené sankcím přibyla hnutí Doněcká republika, Mír Luhansku, Svobodný Donbas, Lidový svaz a Luhanský hospodářský svaz.

Podle Meškova odhaduje Evropská unie své ztráty vyvolané sankcemi v letošním roce na zhruba čtyřicet miliard eur; příští rok by prý toto číslo mohlo vzrůst o další deset miliard.

Ruský ministr financí Anton Siluanov tento týden řekl, že ztráty, které Rusku způsobují sankce spojené s ukrajinskou krizí, činí asi třicet miliard eur. Navíc podle Siluanova vinou současného poklesu cen ropy vznikají Rusku další škody ve výši až osmdesáti miliard eur.

Moskva vybídla Evropskou unii, aby ustoupila od protiruských sankcí. Rusové slibují, že na oplátku přestanou uplatňovat reciproční sankce, které zavedli vůči západním zemím. Prohlásil to náměstek ruského ministra zahraničí Alexej Meškov.

Ruští představitelé tvrdí, že sankce, které Západ zdůvodňuje ruským podílem na nynější ukrajinské krizi, i odvetné ruské kroky způsobí ekonomikám na obou stranách škody ve výši desítek miliard eur. "Jediné, co od našich evropských partnerů očekáváme, je to, že ustoupí od nesmyslné sankční spirály a vydají se cestou uvolnění sankcí a odstranění černých seznamů. To by nám umožnilo, abychom odložili naše vlastní (černé) seznamy," prohlásil Meškov.

EU versus Rusko, ilustrační foto
EU versus Rusko, ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Česká republika plánuje poskytnout zvláštní monitorovací misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajině 2,8 milionu korun. V pondělí bude tento finanční dar schvalovat vláda. Peníze mají misi pomoci pokrýt náklady vzniklé v souvislosti s jejími novými úkoly, které pozorovatelé plní po podpisu Minského protokolu z počátku září. Obě strany konfliktu se v něm dohodly na příměří, které se však nedodržuje.

Unijní sankce, zahrnující i Rusy a ruské organizace, se nyní týkají více než 130 jednotlivců a tří desítek institucí. EU zatím nemění všeobecné ekonomické sankce proti Rusku. O jejich případné úpravě se bude hovořit na prosincovém unijním summitu. EU zdůrazňuje, že sankce nejsou cílem samy o sobě, ale mají podpořit diplomatické snahy bloku.

Jména třinácti proruských separatistů z východu Ukrajiny a pěti organizací z tohoto regionu, na kterých se tento týden shodly členské státy Evropské unie, bylo dnes zveřejněno v oficiálním unijním věstníku. Unie tak rozšířila seznam subjektů, kterým kvůli porušování územní celistvosti Ukrajiny blokuje majetek a odpírá vstup na unijní území.

Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz. I dnes pro vás sledujeme vývoj krize na východě Ukrajiny.

Zahraničí ČTK Reuters Zahraničí, ČTK, Reuters
Aktualizováno 29. 11. 2014 22:10
 

Právě se děje

Další zprávy