Kyjev/Moskva - Za poslední tři dny zahynuli na východě Ukrajiny navzdory příměří tři lidé, z toho jeden voják a dva civilisté. Informaci přinesly ruské i ukrajinské zdroje.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov mezitím na půdě OSN tvrdě kritizoval Spojené státy, západní země a NATO. Za současnou ukrajinskou krizi podle něj může státní převrat, který byl podporován Západem.
Sobotní dění kolem ukrajinské krize sledujeme v online reportáži.
Ukrajinské i ruské zdroje uvádějí, že na východě Ukrajiny přišli od čtvrtka o život navzdory příměří přinejmenším tři lidé. Kromě již dříve oznámených úmrtí jednoho vojáka a jednoho civilisty se jedná o dalšího civilistu, který zahynul během odpoledního ostřelování Doněcka výbušnou municí. Kdo střílel, není jasné.
Proruští separatisté dnes večer oznámili, že se jim podařilo obsadit nový terminál doněckého letiště, o které se stále bojuje. Starý terminál je nadále v rukou ukrajinských sil. Informovala o tom agentura Interfax. Zda si tyto boje vyžádaly mrtvé či zraněné, není zatím jasné.
Lavrov se vyjádřil i ke krizové situaci na Ukrajině, kterou označil za výsledek státního převratu. Ten podle Lavrova podporovaly Spojené státy i Evropská unie. Zcela se vyhnul otázce ruské vojenské intervence na východě Ukrajiny, z níž Západ obviňuje Moskvu. Jarní anexi Krymu, který do té doby patřil Ukrajině, Lavrov označil za výsledek volby většiny ruskojazyčného obyvatelstva tohoto poloostrova. Referendum konané za přítomnosti ruských vojáků vyznělo ve prospěch připojení k Rusku.
Lavrov zkritizoval Spojené státy i za to, že vedou ve světě vojenské intervence. Podle něj si Washington přisuzuje právo použít jednostranně síly všude tam, kde chce prosazovat své zájmy. "Washington otevřeně prohlásil, že má právo jednostranně použít sílu všude tam, kde chce hájit své zájmy," citovala z projevu ruského ministra agentura AFP. Lavrov svá slova pronesl v projevu k Valnému shromáždění OSN v New Yorku.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes na půdě OSN tvrdě zaútočil na Západ a Severoatlantickou alianci (NATO), které obvinil, že nejsou s to změnit svůj "genetický kód" studené války. Zároveň podle agentury AP řekl, že by se už Spojené státy měly konečně vzdát svých nároků na "věčnou jedinečnost".
Ujednání odpovídá spíše ruským představám o ceně za plyn a Ukrajina dala najevo, že dohodu považuje jen za přechodné řešení. Už se ale ukázalo, že si strany ústní domluvu vykládají rozdílně. Jurij Prodan totiž podle agentury Interfax-Ukrajina upozornil, že zmíněných 3,1 miliardy dolarů nejsou uhrazením části Moskvou požadovaného dluhu - který podle Rusů činí 5,3 miliardy dolarů -, nýbrž že to jsou platby předem za plyn, který má být dodán.
Následující třístranná schůzka zástupců Ruska, Ukrajiny a Evropské unie věnovaná problémům kolem ceny a dodávek plynu Ukrajině se uskuteční 2. nebo 3. října. Podle agentury RIA Novosti to v sobotu upřesnil ruský ministr energetiky Alexandr Novak. Strany by se měly věnovat pátečnímu ujednání ohledně zajištění zimních dodávek energetické suroviny Ukrajincům, z Kyjeva se ale ozývají nespokojené hlasy.
Po několika Češích, kteří se objevili v řadách proruských separatistů na východě Ukrajiny, o sobě dal vědět také první Slovák. Na videu zveřejněném na internetu se v rozhovoru představil jako Richard Branický.
Více informací zde: Proruský bojovník, nebo uprchlík? Slováka doma hledá policie
Oběť z civilních řad pochází z města Ščastja, kde při minometné palbě utrpělo zranění ještě dalších 16 lidí a poškozena byla místní nemocnice a učiliště. O okolnostech úmrtí vojáka se Poljovyj nezmínil. Podled agentury AP jen uvedl, že dalších osm lidí je zraněno. Povstalci podle něj nadále stříleli v okolí doněckého letiště, které je v rukou ukrajinských vojáků.
Dva lidé přišli za poslední den o život na východě Ukrajiny, navzdory tomu, že už více než tři týdny má v této oblasti platit příměří mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Informoval o tom armádní mluvčí Volodymyr Poljovyj. O život podle něj při útocích povstalců přišel jeden voják a jeden civilista.
Separatisté z východu Ukrajiny před několika dny oznámili, že nedovolí, aby se na území jejich samozvaných republik konaly 26. října oficiální ukrajinské volby a místo nich si naplánovali vlastní hlasování. Chtějí tak podniknout další krok k odtržení od Ukrajiny.
V Luhanské lidové republice již začala registrace kandidátů a politických uskupení, která se chtějí ucházet o přízeň voličů. Ti mají 2. listopadu vybrat hlavu takzvané Luhanské lidové republiky a její parlament.
Stejné plány mají také povstalci ze sousední, rovněž neuznávané, Doněcké lidové republiky.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás i dnes sledujeme dění na východě Ukrajiny.
