Počet vražd a únosů odpůrců proruských separatistů na východě Ukrajiny i dalších násilných činů vůči nim v posledních týdnech přibývá. Podle agentury AFP to tvrdí ukrajinská nevládní organizace Prosvita reprezentující protiseparatistické aktivisty. Jen v Doněcké oblasti bylo od začátku dubna, kdy se některých obcí zmocnily skupiny ozbrojených separatistů, zabito nejméně šest lidí otevřeně vystupujících proti jejich činnosti. AFP to řekla aktivistka Maria Olijniková ze zmíněné organizace, podle níž jsou mezi mrtvými i pravoslavný kněz či místní poslanec. Ke dvěma případům přitom došlo během čtvrtka, uvedla Olijniková. Od začátku dubna bylo podle Olijnikové uneseno 200 lidí, z nichž 60 je stále drženo na neznámých místech. Obětí vražd a únosů, o kterých se neví, ale může být více, tvrdí aktivistka.

Výsledky nedělního separatistického referenda v ukrajinské Luhanské oblasti budou oznámeny už v pondělí nebo nejpozději v úterý. Podle agentury RIA Novosti to oznámil jeden z vůdců vzbouřenců Vasilij Nikitin.

Kdy hodlají výsledky hlasování oznámit představitelé Doněcké oblasti, kde se koná stejné referendum, známo zatím není. Podle šéfa doněcké "volební komise" Romana Ljagina výsledek místního referenda "bude platný" i při sebemenší účasti. Vláda v Kyjevě i Západ považují referenda za nelegální.   

Belgické ministerstvo zahraničí se stalo terčem počítačového útoku, jehož cílem bylo získat informace spojené s ukrajinskou krizí. Do počítačového systému někdo zavedl vir, který umožňoval kopírovat informace a dokumenty o situaci na Ukrajině. Uvedl to úřad v prohlášení s tím, že po totožnosti útočníka se pátrá. Podle místního tisku má útok na svědomí Rusko.

Ministerstvo před několika dny s pomocí vojenských tajných služeb zjistilo, že do jeho počítačového systému někdo zavedl vir, který umožňoval kopírovat informace a dokumenty spojené s ukrajinskou krizí. Belgické úřady začaly útok vyšetřovat. Podle deníků L'Echo a De Tijd, které případ odhalily, útok provedlo minulý víkend Rusko v souvislosti s ukrajinskou krizí.

Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov znovu nabídl jednání s představiteli oblastí na východě země, včetně Doněcka a Luhanska - míst, kde kde se na neděli chystá separatistické referendum. Zároveň před tímto referendem varoval. "Je to euforie, která může vést k velmi složitým důsledkům, a mnoho lidí tyto důsledky pociťuje už nyní," citovala Turčynova jeho tisková služba.  

Agentura Interfax-Ukrajina napsala, že dnes ráno je situace v Mariupolu "stabilně napjatá", ve městě byl dnešek vyhlášen dnem smutku. Národní garda podle listu Ukrajinska pravda oznámila, že svoje jednotky z "epicentra událostí" stáhla, aby se předešlo dalším agresivním akcím separatistů a nebyla ohrožena bezpečnost civilního obyvatelstva.

Podle ukrajinských zdrojů se místní policejní stanice v Mariupolu snažilo v pátek zmocnit zhruba šest desítek proruských separatistů. Mezi bezpečnostními silami a proruskými radikály vypukla uvnitř budovy přestřelka, po níž větší část rebelů uprchla do města. Čtveřici z nich policie zadržela, policejní budova byla částečně zničena.

Podle ruských agentur ale místní obyvatelé tvrdí, že na stanici zaútočila Národní garda, protože prý milicionáři nechtěli střílet do svých spoluobčanů. Mezi útočníky údajně byli i ozbrojení příslušníci různých bojůvek včetně nacionalistické organizace Pravý sektor.

Foto: Reuters

Oheň v budově městského zastupitelstva podle médií poškodil některé kanceláře v 1. až 4. patře a hlavní sál v pravém křídle budovy a horní patra v centrální části, napsal ráno list Ukrajinska pravda. Příčiny požáru nejsou jasné. Žádné oběti zatím hlášeny nejsou.

Separatisté zadržené propustili už ve dvě hodiny v noci, oznámila agentura Interfax-Ukrajina. Podle mluvčí Ukrajinského červeného kříže byl jeden z unesených fyzicky napaden a je nyní v nemocnici.

V Mariupolu v noci vzplála radnice. Oheň v budově městského zastupitelstva se šířil z vrchní pater, napsal list Ukrajinska pravda. O příčinách požáru zatím nejsou žádné zprávy, jasno ani není o tom, zda je budova vyklizená, či zda jsou uvnitř lidé. Na místo se podle ukrajinského listu dostavili hasiči a zdravotníci.

Za páteční krveprolití v Mariupolu jsou podle vyšetřovatelů odpovědní bratři Kuzmenkové, kteří se v dubnu postavili do čela místních separatistů. Dmitrij Kuzmenko se počátkem dubna vyhlásil za mariupolského "lidového starostu" a byl zatčen. Po dobu jeho věznění v Kyjevě organizoval a financoval odpor separatistů Denis Kuzmenko, starší bratr zadrženého aktivisty.