Evropa - České ministerstvo vnitra neuspělo u Evropské komise se stížností na přerozdělování uprchlíků v Evropské unii. Právní rozbor zaslaný z Česka do Bruselu zpochybňoval zákonnost kvót na rozdělování migrantů, mluvčí komise ale řekl, že komise kvóty považuje za legální.
Podle Bruselu má každý členský stát právo napadnout uprchlické kvóty u soudu. Uvedla to ve středu Česká televize.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Pro dnešek děkujeme za pozornost, s dalšími aktualitami se přihlásíme v našem zpravodajství.
Česko ve čtvrtek pošle do Chorvatska deset vytápěných stanů, ve kterých může nocovat 150 uprchlíků. Ministerstvo vnitra čeká na upřesnění, kam stany dopravit. Obdobně je ministerstvo připraveno pomoct i Slovinsku a Makedonii, řekla mluvčí ministerstva vnitra Lucie Nováková.
Švédsko letos očekává příchod celkem 160 000 uprchlíků. Zvýšilo tak odhad z dosavadních 74 000, informovala dnes agentura APA. Podle premiéra Stefana Löfvena už země dospěla na hranici svých kapacit v přijímání migrantů.
K analýze české ministerstvo vnitra připojilo otázky týkající se kvót na přerozdělování žadatelů o azyl mezi členské země EU a okolností celého spouštěného mechanismu. Praha chtěla například vědět, proč nebylo využito institutu dočasné ochrany, jak technicky řešit přemístění uprchlíků do zemí, kam nechtějí, či zda se k povinné relokaci mohou vyjadřovat národní parlamenty. Ministerstvo vnitra se s otázkami k migrační krizi obrátilo na Evropskou komisi počátkem října.
České ministerstvo vnitra neuspělo u Evropské komise se stížností na přerozdělování uprchlíků v Evropské unii. Právní rozbor zaslaný z Česka do Bruselu zpochybňoval zákonnost kvót na rozdělování migrantů, mluvčí komise ale řekl, že komise kvóty považuje za legální. Podle Bruselu má každý členský stát právo napadnout uprchlické kvóty u soudu. Uvedla to dnes Česká televize.
Většina obyvatel Drážďan má podle průzkumu tamní Technické univerzity k žadatelům o azyl kladný vztah. Zhruba 41 procent dotázaných podporuje otevřený přístup vůči migrantům. "Rozpolcení tu je," připustil vedoucí dnes zveřejněné studie Stefan Fehser v rozhovoru s agenturou DPA. Každý pátý respondent totiž projevil jasné odmítání žadatelů o azyl. Devětatřicet procent nebylo rozhodnuto, zda s přistěhovalci spíše sympatizují, nebo naopak. "Politika a občanská společnost se budou muset o tyto lidi postarat," zdůraznil Fehser.
Čeští vojáci, kteří odjeli pomoct Maďarsku zvládat migrační krizi, přímo na hranicích nepůsobí. V zemi školí vojáky v používání českých polních kuchyní nebo jsou k dispozici pro přepravu materiálu. ČTK to dnes sdělil mluvčí generálního štábu Jan Šulc.
Maďarsko nemá v úmyslu otevřít koridor pro migranty usilující proniknout do Evropské unie. Prohlásil to maďarský vládní mluvčí Zoltán Kovács po schůzce policejních prezidentů Chorvatska, Slovinska, Rakouska a Maďarska ve Vídni. "Maďarsko dalo jasně najevo, že nepodpoří žádný návrh na otevření koridoru na uzavřených jižních hranicích. Neposkytne ani žádné dopravní prostředky pro migranty uvnitř schengenské zóny," řekl Kovács na tiskové konferenci.
Dnes ve 22 hodin dorazí na letiště v chorvatském Osijeku letadlo z Dubaje. Na palubě má 37 tun humanitární pomoci, hlavně pak stany a termoregulační fólie. Let organizuje Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Chorvatsko - v rámci mezinárodní žádosti o pomoc - zveřejnilo seznam položek, které potřebuje. Jde mimo jiné o tisíc stanů, 15 tisíc termoregulačních fólií, 3000 balíčků první pomoci, 50 000 párů gumových rukavic či tisíc skládacích postelí.
Mezi utečenci ve Slovinsku je velký počet handicapovaných i velmi malých dětí. Některým z nich je jen několik dnů. Často musí mrznout venku, píše Index.hr.
Příliv žadatelů o azyl je dalším projevem globalizace, z níž mělo Německo velký prospěch, pokud jde o dobývání nových trhů pro export. Řekla to dnes německá kancléřka Angela Merkelová na kongresu největšího německého odborového svazu IG Metall.
"Vaše zkušenost z globalizace byla až dosud převážně taková: naše ekonomika proniká do dalších zemí, staví továrny, prodává výrobky a pozitivní je i bilance zaměstnanosti v Německu a našich podnicích," prohlásila kancléřka.
"A nyní jsme svědky opačného pohybu: je to globalizace, která přichází k nám," doplnila.
Podívejte se na video agentury Reuters, jak to vypadalo během požáru v uprchlickém táboře Brežice.
Od půlnoci do dnešních 15 hodin do Chorvatska dorazilo 3688 běženců. V uprchlickém táboře Opatovac poblíž hranic se Srbskem je nyní 3315 lidí.
Očekává se další nápor utečenců ze Srbska. Od začátku migrační krize tak do Chorvatska dorazilo přes 212 000 lidí.
"Balkánské státy chápou pojem hranice státu zcela rozdílně. A s ohledem na to se stavějí i k řešení uprchlické krize. Z vývoje situace v posledních dnech vyplývá, že nejvíc problémů způsobuje laxní postoj Chorvatska," píše ve svém blogu Balkánské hranice Michal Lamprecht. Slovinsko by si podle něj pomoc českých policistů zasloužilo více než egoistické Maďarsko.
Chorvatská vláda ve čtvrtek požádá o mezinárodní finanční pomoc, aby mohla lépe čelit náporu uprchlíků. Těch podle ministerstva vnitra přišlo do země už přes 207 000.
Slovensko je připraveno pomoci Slovinsku, které podle svého prezidenta Boruta Pahora požádá Evropskou unii o poskytnutí policejní pomoci na hranicích s Chorvatskem.
"Situace tam není dobrá, ani pro samotné státy, ani pro uprchlíky," uvedl slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák. Detaily případné pomoci neuvedl.
Slovensko již vyslalo policejní jednotku do Maďarska, která bude pomáhat při ochraně vnější hranice schengenského prostoru volného pohybu osob.
Podle dobrovolníků je nezbytné, aby evropské země okamžitě pomohly "všem státům, které jsou zasaženy uprchlickou krizí, namísto podpory těch, jež staví ploty".
S blížící se zimou je klíčové zřízení bezpečných přijímacích a tranzitních center, poskytnutí humanitární pomoci potřebným a zavedení mechanismů, které přispějí k bezpečnému průchodu žadatelů o azyl do EU.
"My, dobrovolníci v první linii, kteří už měsíce pomáháme tisícům uprchlíků, vyzýváme všechny evropské vlády, aby okamžitě a rozhodně jednaly ve prospěch zmírnění současné situace."
Těmi to slovy začíná otevřený dopis na webu europeact.eu, který vládám napříč Evropou adresovali dobrovolníci pomáhající uprchlíkům. "Nechceme vidět smrt ani jednoho uprchlíka v nekonečných frontách na evropských hranicích. Smrt doslova v našich rukou," píší ve výzvě "Evropo, prosím, jednej!".
https://t.co/UIIF0hU24O Jen dobrovolníci už nedokáží situaci udržet. Pokud se nic nestane, budou mrtví v Berkasovo. #Europeact
— Jan Vrobel (@jan_vrobel) October 21, 2015
Počet migrantů, kteří žijí v "Džungli", příměstské oblasti u francouzského Calais, stoupl od května z odhadem 2500 na současných 6000.
The # of #migrants and #refugees living in "The Jungle" of #Calais has climbed from ~2,500 in May to ~6,000 now pic.twitter.com/MwL9bqZXHp
— MSF Sea (@MSF_Sea) October 21, 2015
Často se k tématu uprchlíků, zejména muslimů, vyjadřuje především prezident Miloš Zeman. Naposledy se tak stalo minulý týden při návštěvě Zlínského kraje, kdy prohlásil, že podle jeho názoru nebudou dodržovat a respektovat naše zákony a zvyklosti. Prezident jmenoval především kamenování žen nebo utínání rukou pro zloděje nebo burky. Ty by podle Zemana některým ženám prospěly.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) s obavami vnímá projevy některých českých vysoce postavených politiků. Organizace vyzvala českou politickou scénu k projevu solidarity s uprchlíky.
"Uprchlíci utíkají, aby si zachránili život. Hledají soucit a ochranu v souladu s mezinárodním právem," uvedl Vincent Cochetel, který má v UNHCR na starosti oblast Evropy.
Cochetel vyzval k toleranci a solidaritě. Připomněl, že vůči Čechoslovákům ji po roce 1968 ostatní země projevily.
#CzechRepublic: UNHCR concerned at recent remarks on refugees, calls on leadership to stand in solidarity w/victims pic.twitter.com/qY3ymghx9K
— Babar Baloch (@BabarBloch) October 21, 2015
Propuštěná maďarská kameramanka Petra Lászlóová, která na srbsko-maďarské hranici podrazila nohy uprchlíkovi s dítětem v náručí a kopala do běženců, uvažuje o vystěhování do Ruska. V rozhovoru s listem Izvestija prohlásila, že tak případně učiní, jakmile její případ soud v Maďarsku uzavře.
Slovinský server Vecer.com píše, že prozatím není jasné, co se v táboře přesně stalo. Zatímco jeho reportér Vojislav Bercko tvrdí, že požár záměrně založili uprchlíci, podle hasičů vznikl nešťastnou náhodou.
Podle policie shořelo na 25 stanů. Server Delo.si uvádí, že nyní je v táboře zhruba 1300 utečenců, které úřady brzy převezou na železniční stanici. Tam by měli nasednout na vlak, který je převeze k rakouským hranicím. Do tábora dorazily obrněné transportéry, uvádí slovinský server Vecer.com.
Podle Barbory Černušákové z Amnesty International jsou běženci nespokojeni s fungováním tábora Brežice, a to kvůli nedostatku informací, zimě a vlhku.
Barbora Cernusakova of Amnesty says Brežice camp refugees are angry at lack of info, cold & wet conditions in camp pic.twitter.com/6Mp3zNxutp
— Tony Connelly (@tconnellyRTE) October 21, 2015
Požár stanů v Brežici mají na svědomí zřejmě skutečně běženci.
Přímo na místě to potvrdila Amnesty International, hlásí z místa reportér německé televize N24 Steffen Schwarzkopf.
Uprchlíci směřující převážně z Blízkého východu do Evropy se dnes vůbec poprvé vylodili také na jedné ze dvou britských vojenských základen na Kypru, odkud startují letadla k útokům na pozice extremistické organizace Islámský stát na území Iráku. Asi 140 běženců, včetně mnoha žen a dětí, připlulo na dvou člunech.
Podle chorvatských médií nebylo nejprve jasné, proč v uprchlickém táboře Brežice vypukl požár. Server Jutarnji.hr píše, že ho zřejmě úmyslně založili utečenci. Incident trval asi půl hodiny, poté se hasičům podařilo požár dostat pod kontrolu.
U tábora je několik autobusů, není ale jasné, zda budou okamžitě převážet uprchlíky na hranice s Rakouskem. V táboře je také plno vojáků a policistů.
Tisíce lidí přichází na přechod Berkasovo-Bapska mezi Srbskem a Chorvatskem. Po dešti, v chladu a v blátě, čekají na to, aby mohli pokračovat dál na západ. Někteří nevydrželi zimu a vyrazili dál. Podívejte se na video z místa.
Slovinský server Delo uvádí, že v uprchlickém táboře Brežice shořely až dvě třetiny stanů. Požár zachvátil i okolní stromy, vše se ale už podařilo uhasit. Na místě jsou ještě hasiči a sledují situaci. Část uprchlíků byla během požáru ve stanech, pak museli utéct.
Ve slovinském uprchlickém táboře Brežice vypukl požár. Není jasné, zda omylem, nebo zda byl založen úmyslně. Zprávy chorvatských médií se rozcházejí.
Uprchlíci si často rozdělávají ohně, aby se zahřáli. Nejedná se ale o první požár, který vypukl v tomto táboře, píše server Večernji.hr. Tábor je přeplněný, na místě je armáda i policie. Běženci křičí "Open, open".
Breaking: Lage droht zu eskalieren. Brezice,#Slowenien. #Flüchtlinge zünden Zelte an. Protest. N24 pic.twitter.com/1yKzHnB8oV
— Steffen Schwarzkopf (@S_Schwarzkopf) October 21, 2015
Oslo už minulý týden oznámilo, že se chce s Ruskem dohodnout, aby část uprchlíků, kteří přešli hranici za polárním kruhem, přijalo zpět.
Norsko letos očekává až padesát tisíc žádostí o azyl. Kabinet kvůli tomu musí sáhnout do státního ropného fondu, kam se pro budoucnost ukládá část peněz utržená za export ropy. Ve vládní koalici je přitom i Pokroková strana, která chce přistěhovalectví omezit.
Norsko se kvůli přibývajícímu počtu migrantů, kteří do země přicházejí přes hranici s Ruskem, rozhodlo zprovoznit na severu země přijímací centrum. Vzniknout by mělo v bývalých kasárnách v městečku Kirkenes, uvedla agentura NTB.
Do Norska letos z Ruska dorazilo na 1500 migrantů, většinou Syřanů. V předchozích letech přitom takto přicházely maximálně desítky lidí.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker svolává na neděli mimořádnou schůzku lídrů zemí zasažených uprchlickou krizí na trase takzvané západobalkánské cesty.
Schůzka se uskuteční v Bruselu a účastnit by se jí měli prezidenti nebo premiéři Rakouska, Bulharska, Chorvatska, Makedonie, Německa, Řecka, Maďarska, Rumunska, Srbska a Slovinska. Na schůzku v Evropské komisi byli přizváni také zástupci UNHCR, Frontexu a Evropského podpůrného azylového úřadu.
Okolo deváté hodiny ráno obešlo několik stovek běženců policisty a přešlo hranice ze Srbska do Chorvatska bez povolení - přes vinice, pole a lány kukuřice.
U hraničního přechodu Berkasovo jich je podle serveru Večernji.hr stále velký počet a každou minutu přicházejí další. Přijíždějí v autobusech nebo v taxících. Chorvatská policie se snaží zpomalit průchod běženců přes hranice.
Srbská média uvádějí, že na hraničním přechodu s Chorvatskem Berkasovo se nyní nachází zhruba 3500 uprchlíků. Všichni přečkali noc venku a čekají, až jim bude umožněn průchod do Chorvatska.
Poté je chorvatské úřady v autobusech převáží do uprchlického tábora Opatovac. Mezi uprchlíky je hodně dětí a žen. Chorvaté je do země pouštějí po malých skupinkách čítajících 50 až 100 osob.
Dosud pouhých 15 syrských uprchlíků v Řecku požádalo o přesídlení do Lucemburska, které je nyní předsednickou zemí Evropské unie, napsal řecký list Kathimerini.
Běženci by měli být přesídlováni z Itálie a Řecka do jiné ze zemí EU v rámci nového plánu, jak řešit současnou migrační krizi. Lucemburské vévodství nabídlo, že z Řecka přijme celkem 30 Syřanů, zatím o to ale mezi běženci není příliš zájem.
Do Chorvatska od pondělní půlnoci do úterní 21. hodiny přišlo 6373 běženců. Celkem tak do země během uprchlické krize dorazilo na 207 941 lidí, uvedlo chorvatské ministerstvo vnitra.
Zatímco sousední země čelí dalším a dalším uprchlíkům, v Maďarsku jejich počet klesl takřka na nulu.
In the midst of the historic #refugeewave for 3rd day in a row the influx of #refugees in #Hungary is almost zero pic.twitter.com/foIvnawD8I
— Balazs Csekö (@balazscseko) October 21, 2015
Uprchlický tábor Zátarí vznikl před více než třemi roky jako přístřeší pro pár set lidí. Od té doby se ale rozrostl a nyní v něm žije přes 80 000 uprchlíků. Dostávají tu vzdělání a šanci na normální život.
Běženci se zde začali usazovat a tábor nyní funguje téměř jako pulzující město.
Premiér Bohuslav Sobotka poletí o víkendu do Jordánska. V blízkovýchodní zemi, která čelí náporu běženců ze Sýrie, navštíví uprchlický tábor Zátarí. Na jeho provoz a vybavení poskytlo Česko materiál i finance.
V Ammánu Sobotku přijme král Abdalláh II. a sejde se i s premiérem Abdalláhem Ensúrem.
Chovanec nicméně přiznal, že jsou oblasti, ve kterých se nepodařilo najít společnou řeč. Týká se to zejména plateb za ubytování od zadržených cizinců nebo přítomnosti bezpečnostní agentury přímo v zařízeních.
Šabatová minulý týden po kontrole v detenčních zařízeních kritizovala, že se v nich děti mají hůře než čeští vězni. Mimo jiné jim prý schází teplé oblečení či obuv. Veřejná ochránkyně práv také popisovala, že jsou děti v zařízeních vystrašené z přítomnosti policie a bezpečnostní služby.
Ministr vnitra Milan Chovanec po pondělním jednání s ombudsmankou Annou Šabatovou oznámil, že podmínky v detenčních centrech pro běžence se postupně zlepšují. Zvýšil se například počet sociálních pracovníků a ministerstvo hledá překladatele, kteří by usnadnili komunikaci s uprchlíky.
Podle Chovance zůstává několik oblastí, v nichž se s Šabatovou neshodnou, ale spolupráce mezi ministerstvem a úřadem ombudsmanky bude pokračovat. Šabatová ocenila, že se zlepší podmínky pro děti.
Pobodaná německá politička Henriette Rekerová se uzdravuje a vnímá. Zatím ale ještě nemůže mluvit. Také se už dověděla, že byla v neděli, den po napadení útočníkem, zvolena starostkou Kolína nad Rýnem.
Rekerovou coby kandidátku na starostku čtvrtého největšího německého města v sobotu pobodal 44letý útočník, který se netají svými xenofobními postoji a nesouhlasem s německou uprchlickou politikou. Žena při útoku utrpěla vážná poranění na krku.
Podívejte se na nové fotografie z Balkánu. Tisíce promočených uprchlíků tam strádají v zemi nikoho, zkoušejí se dostat přes hranice.
Kabinet slovinského premiéra Mira Cerara nasazení vojska k ostraze hranic kvůli přívalu běženců navrhl během zasedání v noci na úterý. Vláda zároveň obvinila sousední Chorvatsko, že posílá k hranicím se Slovinskem tisíce migrantů a ignoruje veškeré žádosti o to, aby příliv běženců nějakým způsobem kontrolovalo. Podle slovinského ministerstva vnitra od pátku do země přišlo na 20 tisíc lidí.
Slovinci posilují ochranu hranic před běženci. Vláda ve středu ráno schválila nový zákon, který umožní armádě kontroly i bez přítomnosti policie. Vojáci začali pomáhat se střežením hranic už v pondělí, dosud však jen tam, kde byli také policisté.
Dobrý den z pražské redakce Aktuálně.cz. Dění kolem uprchlické krize v Evropě pro vás sledujeme v online reportáži
