Obama nazval vojenskou účast Ruska, včetně leteckých útoků, které začaly tento týden, cvičením, které prohloubí konflikt v Sýrii, místo aby přispělo k jeho vyřešení. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj nezískal mezinárodní podporu pro své akce v Sýrii, která je dlouholetým spojencem Ruska. Na Putinově straně jsou jen Írán a syrský prezident Asad, zatímco USA vedou mezinárodní koalici složenou ze 60 zemí v boji proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku, dodal Obama.

Maďarsko se do konce listopadu chystá uzavřít sběrný tábor pro běžence v Debrecínu na východě země nedaleko hranic s Rumunskem,  informovala agentura MTI. Starosta města Lajos Kósa považuje uprchlické centrum za ohrožení bezpečnosti obyvatel a pověsti města jako univerzitního střediska, a také za zdroj problémů. "Ve městě studuje 3500 zahraničních studentů, platí studijní poplatky a dodržují zákony," řekl Kósa. Mnozí běženci ve sběrném centru se takovým způsobem podle něj nechovají. "Způsob, jak se chovají, ohrožuje místní obyvatele a univerzitní reputaci Debrecínu," dodal.

Foto: Reuters

Rusko povede letecké údery v Sýrii tři až čtyři měsíce, sdělil předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Alexej Puškov, podle něhož Rusko útoky v dalších dnech ještě zesílí. Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že za posledních 24 hodin ruská letadla vzlétla na 18 cílů v Sýrii a zasáhla 12 objektů a základen organizace Islámský stát (IS). "Vždy existuje riziko, že se tam uvázne, ale v Moskvě se hovoří o operacích, které budou trvat tři, čtyři měsíce," řekl Puškov francouzské rozhlasové stanici Europe 1. Na otázku, zda se budou útoky dále stupňovat, odpověděl: "Určitě."

Německá kancléřka Merkelová v Paříži prohlásila, že krize na Ukrajině a v Sýrii nejsou provázané a Západ nebude dělat ústupky vůči Rusku v souvislosti s Ukrajinou, aby na oplátku získal podporu Moskvy pro své kroky v Sýrii.

"Pro nás otázka Sýrie není nijak spojena s otázkou Minsku," uvedla Merkelová v narážce na mírové dohody z běloruské metropole týkající se konfliktu na východě Ukrajiny. "Tato témata spolu nijak nesouvisejí," dodala.

Více čtěte zde

Merkelová, Putin, Porošenko a Hollande na schůzce v Paříži. | Foto: Reuters

Francouzský prezident François Hollande dnes na jednání v Paříži řekl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že ruské nálety v Sýrii musejí mířit pouze na Islámský stát (IS).  Moskva zahájila bombardování pozic v Sýrii tento týden a stala se terčem kritiky za to, že útoky nezaměřuje pouze na islamisty, ale že jí jde o podporu režimu prezidenta Bašára Asada. "Režim shazuje bomby na nevinné civilisty. Jsou tady i teroristické skupiny, které masakrují lidi a ničí památky, ale za vznikem této situace stál režim," uvedl Hollande nedávno při projevu v sídle OSN. Podle Putina je obrovskou chybou, že se s Asadem nespolupracuje, Francie to ale vidí jinak.

President Francois Hollande talks to European Commission President Jean-Claude Juncker | Foto: Reuters

OSN byla donucena odložit plánovanou humanitární operaci v Sýrii, ke které mělo dojít v rámci dojednaného dočasného příměří ve městě Zabadání. K odložení operace, jejíž součástí měla být i evakuace raněných, došlo kvůli vyostření vojenských aktivit v oblasti, uvedla dnes mluvčí vyslance OSN pro Sýrii Staffana de Mistury. "OSN vyzývá všechny zúčastněné strany, aby splnily své povinnosti, pokud jde o ochranu civilistů, a dosáhly nezbytné dohody, aby bylo možné realizovat humanitární operaci co nejdříve," uvedl úřad vyslance OSN pro Sýrii.

Ruský bombardér na letišti v Sýrii po náletu (fotografováno mobilním telefonem). | Foto: Reuters

Každá země podle výzvy visegrádských ombudsmanů musí důkladně a případ od případu posoudit všechny žádosti o azyl. Šabatová a její kolegové dali na vědomí, že budou bedlivě sledovat, zda země V4 jednají s uprchlíky a s migranty humánním způsobem a s respektem a zda dodržují zákony, směrnice EU a další mezinárodní a evropské závazky.

Ombudsmani zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska, dnes v severomaďarském Visegrádu přijali společnou deklaraci o právních a morálních závazcích evropských zemí k uprchlíkům. Informovala o tom maďarská tisková agentura MTI. Dokument, který za Česko podepsala Anna Šabatová, vyzývá také k dodržování lidských práv běženců.

"Ochrana příslušníků těch nejzranitelnějších sociálních skupin je základní povinností evropských ombudsmanů," uvádí deklarace, která byla uzavřena na výročním setkání ombudsmanů V4. V dokumentu se dále konstatuje, že nynější vážná krize způsobená masovou migrací vyžaduje spolupráci všech států, a to včetně členů visegrádské čtyřky.

šabatová | Foto: DVTV

Švédsko letos očekává historický rekord v počtu žádostí o azyl, kterých může být více než 90 000. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Také Finsko dnes o 20 000 zvýšilo necelý měsíc starý odhad 30 000 předpokládaných azylantů. Loni přitom ve Finsku požádalo o ochranu zhruba 3600 běženců, napsala agentura AP. Norsko, které je rovněž cílem řady migrantů, čeká podle agentury DPA až 20 000 běženců.

Přes Dánsko míří běženci převážně dál na sever - do Švédska. | Foto: Reuters

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v České republice zveřejnilo manifest, ve kterém shrnuje kroky ke zlepšení české migrační politiky. Klade důraz na volný pohyb, solidaritu a integraci do společnosti, která by měla začít už od prvního dne. Podle neziskovek je český postoj k migrantům příliš přísný a na Západě těžko obhajitelný. Mimo jiné kvůli špatným podmínkám v detenčních táborech.

Více čtěte zde

Foto: Jakub Plíhal

Premiér Bohuslav Sobotka na Twitteru napsal, že Česká republika navrhne zemím visegrádské čtyřky společnou ochranu schengenské hranice v Maďarsku. O detailech budou podle něj jednat ministři vnitra čtyř zemí. Ve čtvrtek o případné společné ochraně hranic hovořili zástupci maďarské vlády. Česko by mohlo podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) vyslat přes sto vojáků a policistů. V zemi by mohli být několik měsíců.

Více čtěte zde

Premiér Bohuslav Sobotka | Foto: ČTK