Online: Letadlo nad Donbasem sestřelila zřejmě raketa z Buku

Přenos skončil
Pondělní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Vojenská technika v ulicích Moskvy - protiletadlový komplet Buk-M2.
Vojenská technika v ulicích Moskvy - protiletadlový komplet Buk-M2. | Foto: Reuters

Kyjev/Moskva - Příměří v Donbasu se stále nedaří dodržovat. Zprávy o nových incidentech přicházejí z obou stran, a to především z okolí strategického přístavu Mariupol.

Ukrajinský kontradmirál Andrij Tarasov prohlásil, že Rusko koncentruje v Černém moři svoji flotilu a může na Ukrajinu zaútočit z moře. "Taková hrozba existuje, je skutečná," řekl šéf ukrajinského námořnictva televizi TSN.

Lídr povstalců Alexandr Zacharčenko v dekretu oznámil, že všichni ozbrojenci, kteří nepatří do "mocenských struktur" samozvané Doněcké lidové republiky, musí do 4. dubna odevzdat zbraně a munici.

Pondělní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.

Rusko-ukrajinská krize online:

Přenos skončil
22:20

Nizozemští vyšetřovatelé, podle nichž za loňskou zkázou malajsijského letadla na východní Ukrajině zřejmě stála střela vypálená z ruského protiletadlového raketového systému Buk, se obrátili na případné svědky videem v ruštině, ve kterém je verze sestřelení letadla komplexem Buk z území pod kontrolou separatistů označena jako "jedna z hlavních". Ve videu je uvedeno, že systém byl spatřen okolo půlnoci na 17. července u obce Sjevernyj v Luhanské oblasti na hranicích s Ruskem, odkud ho tahač vezl po neznámé trase směrem na Doněck.

Ráno byl zachycen telefonát mezi separatisty, že Buk je zřejmě i s posádkou v Doněcku. Odtud byl převezen do Snižne, kde se podle získaného videozáznamu pohybuje již sám po pásech bez tahače. Asi v 16:20 se let zřítil u Hrabove. Druhý den ráno byl Buk viděn v Luhansku, tentokrát opět na tahači, který se vracel směrem na Sjevernyj.

"I drobné informace nám mohou pomoci s vyšetřováním," uvádí video. Zájem mají vyšetřovatelé jak o výpovědi, tak o fotografie, videozáběry či kontakty na další svědky.

21:00

Ruskému plynárenskému gigantu Gazprom loni klesl čistý zisk o 70 procent na 189 miliard rublů (83,3 miliardy Kč). Výsledky jsou podle ruských účetních standardů, oznámila firma. K poklesu přispěl nižší prodej plynu do Evropy a na Ukrajinu.

Zisk podle ruských standardů zahrnuje pouze výsledky mateřské společnosti, a ne její dceřiné firmy, jako Gazprom Něfť nebo elektrárenské aktivity. Tento zisk se používá při vypočítávání dividend, napsala agentura Reuters. Analytici akciového trhu sledují výsledky zveřejňované podle mezinárodních účetních standardů IFRS. Ty má Gazprom zveřejnit 30. dubna.

Gazprom dnes rovněž uvedl, že odkoupil od svých partnerů podíly v plánovaném projektu plynovodu South Stream, který zrušil koncem loňského roku kvůli protestům EU. Plynovod měl přivádět ruský plyn do jižní Evropy a obejít Ukrajinu. Za podíl 20 procent, který vlastnila italská firma Eni, Gazprom zaplatil 22,42 miliardy rublů. Německá firma Wintershall za podíl 15 procent získala 16,85 miliardy rublů a francouzská EDF za stejně velký podíl 16,82 miliardy rublů.

18:50

Za loňskou zkázou malajsijského letadla na východní Ukrajině zřejmě stála střela vypálená z ruského protiletadlového raketového systému Buk. K tomu závěru se přiklánějí nizozemští vyšetřovatelé, kteří havárii objasňují. Ti dnes oznámili, že vyloučeny nejsou ani jiné možnosti, ale tato verze je hlavní, napsala agentura Reuters. Nyní hledají svědky, kteří by do případu vnesli jasno. Pád stroje nepřežil nikdo z 298 lidí na palubě.

Nizozemští vyšetřovatelé v prohlášení uvedli, že hledají "svědky, kteří mohou informovat o převozu raketového systému Buk, o jeho posádce a palbě z něj v oblasti Donbasu".

"Stále je více než jeden scénář, ale kolem toho, který se týká střely z Buku, je mnoho nezodpovězených otázek, proto jsme vznesli žádost (o výpovědi svědků)," prohlásil mluvčí nizozemské prokuratury Wim de Bruin. "Verze s Bukem je tou hlavní," dodal.

16:30

Počet vnitřních uprchlíků na Ukrajině už přesáhl hranici 810 tisíc lidí, kteří museli opustit své domovy, ale neodešli přitom za hranice státu. Napsala to agentura Ukrinform s odkazem na státní pohotovostní službu.

16:24

Nizozemská prokuratura v pondělí uvedla, že pátrá po svědcích z východní Ukrajiny, kteří mohli zahlédnout v Rusku vyráběný protiletadlový raketový systém BUK, jak údajně pálí na malajsijské letadlo linky MH17.

Státní zástupci nicméně zdůraznili, že zatím nedošli k závěru, co přesně nehodu způsobilo, uvedla agentura Reuters. BUK je jednou ze čtyř teorií, které jsou prošetřovány. Zatímco Kyjev opakovaně obviňuje proruské separatisty, Moskva se nechala slyšet, že letadlo zasáhla ukrajinská střela.

Při neštěstí v červenci 2014 zemřelo 298 lidí, dvě třetiny z nich byli Nizozemci.

15:32

Armáda ohlásila jednoho padlého a tři raněné vojáky během uplynulých 24 hodin. Armádní mluvčí Andrij Lysenko sice neupřesnil úsek fronty, kde ke ztrátám došlo, nicméně za místo nejtvrdších střetů označil právě Mariupol.

14:16

Mapa bojů na Ukrajině z pohledu Kyjeva.

14:14

Ruští vojáci podle Jašina masově umírali hlavně loni v létě při ofenzivě ukrajinské armády v Doněcké a Luhanské oblasti. Útok zastavily až ruské posily. Když se ukázalo, že podíl Rusů v bojích nelze zamlčet, začala Moskva hovořit o dobrovolnících na dovolené. Podle pozůstalých tehdy v Donbasu přišlo o život nejméně 150 ruských vojáků.

Druhá vlna masových úmrtí přišla letos na přelomu ledna a února, kdy na východě Ukrajiny zahynulo nejméně 70 ruských vojáků, uvádí Jašin. Většina z nich padla v tvrdých bojích kolem strategického města Debalceve. Tentokrát prý ruští vojáci před odjezdem na frontu museli rozvázat smlouvu s armádou a stali se "dobrovolníky". Dostali přitom čestné slovo, že v případě jejich úmrtí se armáda o jejich blízké postará.

Mnozí z nich se ale kompenzace nedočkali a vyžádali si právní pomoc. Díky ní se informace o mrtvých vojácích dostala k Němcovovi, konstatoval Jašin.

14:06

Podle ruského opozičního politika Ilji Jašina dostali pozůstalí po ruských vojácích, kteří zahynuli v bojích na východě Ukrajiny, od ruské vlády kompenzaci tři miliony rublů (1,3 milionu korun) výměnou za slib mlčenlivosti.

Politik, který pracuje na sborníku o podílu Ruska na ukrajinském konfliktu, to dnes oznámil v Moskvě. Původní autor knihy Boris Němcov byl koncem února za dosud nevyjasněných okolností zavražděn v centru Moskvy.

13:31

Všichni ozbrojenci, kteří nejsou součástí "mocenských struktur" samozvané Doněcké lidové republiky, musí podle dekretu jejího vůdce Alexandra Zacharčenka do 4. dubna odevzdat zbraně a munici.

Informovala o tom agentura UNIAN s tím, že podle dekretu zveřejněného na internetu budou všichni ozbrojenci, kterých se dekret týká a kteří se odzbrojit odmítnou, prohlášeni za členy ozbrojeného gangu.

Foto: Reuters
12:48

Konflikt na Ukrajině rozděluje ruská nacionalistická hnutí. Agentura TASS s odkazem na protiextremistický úsek ruského ministerstva vnitra uvedla, že zatímco se někteří členové ruských nacionalistických organizací účastní bojů po boku ukrajinských dobrovolnických oddílů, jiní podporují luhanské a doněcké separatisty. Rusko se podle šéfa úseku snaží mnoha opatřeními zabránit, aby nacionalisté na Ukrajinu odjížděli.

12:22

I když Rusko podle litevské rozvědky není zatím schopno rozpoutat v Pobaltí otevřený ozbrojený konflikt, pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko může být nebezpečná takzvaná hybridní válka s nasazením nekonvenčních či skrytých vojenských prostředků.

"Nelze vyloučit, že Rusko se odhodlá k použití těchto prostředků proti jednomu ze států Aliance v naději, že NATO nedokáže kvůli složitým rozhodovacím mechanismům a dílčím zájmům jednotlivých členských zemí náležitě reagovat," citovala ze zprávy agentura Delfi.

12:15

Pravděpodobnost ruského útoku proti pobaltským zemím je zatím malá, Moskva ale může proti některému z členských států NATO použít "skryté vojenské prostředky". Uvádí to situační zpráva litevské vojenské rozvědky, o níž dnes informovala pobaltská agentura Delfi.

"Nasazení ruských vojáků na Ukrajině a systematická demonstrace ruské vojenské moci negativně ovlivňují bezpečnostní situaci Litvy," uvádí se ve zprávě.

Foto: Aktuálně.cz
11:53

Zástupce velitele ukrajinské "protiteroristické operace" plukovník Valentyn Fedyčev uvedl, že na území Ukrajiny 28. března vstoupily dvě desítky ruských tanků.

S odkazem na informace tiskové služby ukrajinské státní správy v Doněcké oblasti o tom informovala agentura Ukrinform.

Podle Fedyčeva tanky mířily z Rostovské oblasti v Ruské federaci do Sverdlovsku v Luhanské oblasti, kde se provádí opravné a inženýrské práce.

10:51

Ukrajinská vláda očekávala na svém pondělním jednání vzácné hosty - předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera a šéfku evropské diplomacie Federiku Mogheriniovou.

Oba vrcholní představitelé Evropské unie ale nakonec svoji cestu do Kyjeva zrušili. Prý přicestují až na summit Ukrajina-EU, který se má konat 27. dubna.

10:25

Připomeňme, že ruská Černomořská flotila už roky kotví v přístavu Sevastopol na poloostrově Krym, který Rusko před rokem anektovalo.

Foto: Aktuálně.cz
10:22

Rusko koncentruje v Černém moři svoji flotilu a může na Ukrajinu zaútočit z moře. Naznačuje to alespoň kontradmirál Andrij Tarasov, velitel ukrajinského námořnictva.

"Taková hrozba existuje, je skutečná," řekl televizi TSN. Zatím ale podle něj Rusové nemají v oblasti tolik sil, aby byli schopni "provést rozsáhlé obojživelné přistání".

10:08

Americký miliardář George Soros je připraven investovat do ukrajinské ekonomiky miliardu dolarů. Podle rakouského deníku Standard tak učiní ve chvíli, kdy se zlepší investiční klima v zemi.

Foto: Jan Langer
09:40

Místních voleb v Donbasu, jimiž Kyjev podmiňuje zvláštní status pro povstalecké republiky, se chce zúčastnit i ukrajinský Opoziční blok.

Termín konání hlasování, a to v souladu s ukrajinskými zákony a za účasti mezinárodních pozorovatelů, doposud nebyl stanoven. Lídři samozvaných "lidových republik" novelu, přijatou nedávnou parlamentem v Kyjevě, označili za porušení dohod z Minsku.

09:27

Obamu k pomoci ukrajinské armádě vyzývají zákonodárci z řad republikánů i demokratů. Šéf Bílého domu se ale k celé věci staví zdrženlivě.

Pentagon na Ukrajinu poslal nesmrtící vybavení. Minulý týden armáda převzala první část zásilky více než 200 vojenských vozidel Humvee.

První zásilka vojenských vozidel Humvee dorazila z USA na Ukrajinu.
První zásilka vojenských vozidel Humvee dorazila z USA na Ukrajinu. | Foto: Ukrajinská prezidentská kancelář
09:23

Americký prezident Barack Obama může o případných dodávkách zbraní na Ukrajinu rozhodnout už v nejbližších dnech.

"Myslím, že čas se krátí. Dnes ráno jsme s kolegy z výboru pro obrannou spolupráci podepsali další dopis prezidentovi, v němž ho žádáme o posun v rozhodování," prohlásila kongresmanka Marcy Kapturová.

V rozhovoru pro ukrajinskou televizi TSN dodala, že se Ukrajina "potřebuje připravit na nejhorší scénář". Podle ní je nyní prioritou zajištění ochrany ukrajinsko-ruské hranice. "Vytvoření chráněné hranice, kterou Rusko nemůže jen tak překročit, je dokonce důležitější než zbraně," míní.

09:15

Už o víkendu přišla zpráva, že separatisté ostřelovali pozice armády desítkami raket.

"Povstalci vypálili čtyři desítky raket na ukrajinské kontrolní stanoviště a zhruba dvacítku raket na obydlenou zónu v obci Novotoškyvske, která leží zhruba 45 kilometrů západně od Luhansku," sdělil mluvčí armády Andrij Lysenko.

09:09

Mariupolský úsek fronty je považován za nejcitlivější a podle pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se velká část ozbrojených incidentů odehrává právě tady.

Vzbouřenecké jednotky stojí prakticky před branami půlmilionového přístavu, který je považován za hlavní strategickou překážku na cestě separatistů k anektovanému Krymu.

Foto: Reuters
09:05

Povstalci boje u Mariupolu potvrdili, ale z odpovědnosti obvinili jednotky ukrajinské armády. Vojáci podle vzbouřenecké agentury DAN odpálili nedaleko Širokine protitankovou řízenou střelu, která zasáhla civilní automobil a jednoho cestujícího zabila.

09:02

U azovského přístavu Mariupol na jihu Doněcké oblasti pokračují navzdory příměří přestřelky. Na pozice vládních vojsk separatisté v noci zaútočili třikrát, uvedla ukrajinská televize.

Terčem se stala obranná postavení východně od Mariupolu. Ještě v neděli večer zaútočili povstalci na mariupolské předměstí Širokine s použitím zbraní o ráži 122 a 152 milimetrů, které únorová dohoda o příměří zakazuje. Armáda na útoky separatistů nereagovala, uvádí se v komuniké.

09:00

Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás i dnes sledujeme dění kolem krize na východě Ukrajiny.

Zahraničí ČTK Reuters Zahraničí, ČTK, Reuters
Aktualizováno 31. 3. 2015 0:15
 

Právě se děje

Další zprávy