Ukrajinští investigativní reportéři prý našli na internetu další důkaz, že ruská armáda dodala proruským separatistům rakety Buk, z nichž jedna loni v létě sestřelila malajsijský boeing. Letoun se loni v červenci zřítil nad východní Ukrajinou na území ovládané separatisty, nepřežil nikdo z téměř 300 lidí na palubě, převážně Nizozemců.

Reportéři podle agentury Unian nalezli na ruských sociálních sítích fotografie pořízené jedním z ruských vojáků, které svědčí o tom, že rakety Buk převezl na Ukrajinu 147. automobilní prapor z Moskvy. Dotyčný voják tak prý zdokumentoval celou trasu kolony Buků, se silničními ukazateli i s jízdním rozkazem.

Snímky na sociální síti si voják Dmitrij Zubov poctivě označoval počtem dnů, které mu ještě zbývaly do propuštění z armádní služby do zálohy. Podobný zvyk znali někdejší čeští a slovenští vojáci základní služby jako "stříhání metru", na kterém si odpočítávali počet dnů před odchodem do civilu.

"Dva týdny po propuštění Zubova do zálohy jeden z Buků, který přivezla jeho jednotka, sestřelí let MH17," poznamenal Unian.

Zubov po zveřejnění materiálu svůj profil vymazal, nicméně novinářům se podle listu Ukrajinska pravda podařilo udělat kopie snímků, Zubovovu stránku si navíc natočili na video.

"Doufáme v posílení klíčové role EU v mírovém procesu," uvedl dnes na summitu s vedením EU ukrajinský prezident Petro Porošenko a připomněl, že Kyjev se obrátil na OSN a EU s žádostí o vyslání mírových jednotek. Avšak předseda Evropské rady Donald Tusk okamžitě uhasil Porošenkovy naděje. "Víme o ukrajinském očekávání, ale momentálně není možné vyslat vojenskou misi, tato otázka se v unii ještě ani neprojednávala," řekl na tiskové konferenci.

Nynější kyjevský summit je první od uzavření asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Na pořadu má především reformy na Ukrajině, které podle kritiků dosud v praxi spíše váznou, podobně jako boj proti korupci.

"Máte silného nepřítele, ale také mnoho přátel. Můžete počítat s pomocí, ale to nebude stačit, pokud sami nezměníte Ukrajinu," řekl Tusk. "Nemůžeme udělat celou práci za vás, místo ukrajinského lidu, vlády, parlamentu. Je na vás, abyste udělali reformy a z Ukrajiny se stala prosperující, spravedlivější, zkrátka lepší země."

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker v Kyjevě odmítl ruský požadavek dalšího odkladu dohody o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou. "Nemyslíme si, že by to byl moudrý a dobrý nápad," řekl s tím, že dohoda by měla platit od 1. ledna příštího roku.

Ve společném prohlášení Porošenko, Tusk a Juncker vyjmenovali úkoly, které by Kyjev měl splnit. Kromě boje proti korupci jde i o ústavní a soudní reformu, transparentnost energetiky a veřejných financí.

Důstojnice ukrajinského letectva Nadija Savčenková, která v ruské cele drží hladovku na protest proti svému uvěznění a obvinění z údajných válečných zločinů, bude v úterý převezena z vazební věznice do městské nemocnice kvůli zdravotním potížím. Oznámil to její obhájce Mark Fejgin.

"Nadija bude hospitalizována ve 20. městské nemocnici kvůli poklesu hladiny cukru v krvi. Dříve obnovila hladovku... a domnívá se, že by ji pomoc mělo poskytnout civilní zařízení," řekl advokát agentuře Interfax.

Fejgin rovněž zveřejnil kopii vzkazu od Savčenkové, ve kterém uvádí, že váží 50 kilogramů a má teplotu 35,8 stupně.

"Hladovka je má jediná zbraň v boji s odpornými činy ruských úřadů! Nežádejte mě tedy, abych se jí vzdala," napsala. "Nesnáším jídlo v Rusku! Je tu otrávená voda a vzduch! Možná trpím alergií na Rusko? Anebo na vězení?" dodala.

Zdravotní potíže vězeňkyně potvrdil i šéf prezidentské rady pro lidská práva Michail Fedotov, podle kterého Savčenková nic nejí, jen pije vodu.

"Podle rozhovoru s ní se zdá, že je v pořádku, ale objektivní ukazatele vzbuzují vážné obavy: za týden zhubla o osm kilogramů, hladina cukru je velice nízká a také ukazatele dalších analýz jsou znepokojivé," uvedl Fedotov.

Nadija Savčenková. | Foto: InfoResist.org

Spojené státy letos plánují Ukrajině poskytnout miliardu dolarů, jimiž chtějí podpořit reformy v zemi. Informoval o tom velvyslanec v Kyjevě Geoffrey Pyatt.

"Decentralizace by měla posílit ukrajinskou demokracii a završit proces budování nové země, který začal na Majdanu," zmínil velvyslanec jednu z priorit, jimž by se podle něj vláda v Kyjevě měla věnovat. Zároveň ujistil, že USA budou Ukrajinu i nadále podporovat.

Ukrajinská pilotka Nadija Savčenková opět drží hladovku, a to už třetím dnem. Stalo se tak poté, co byla v pátek ruskými úřady obviněna z podílu na smrti dvou ruských novinářů, což ovšem ona odmítá.

Obvinění přišlo po devíti měsících, které strávila v ruské vazbě. Kyjev opakovaně vyzývá k propuštění své poslankyně. Tou se stala po loňských parlamentních volbách. Savčenková držela hladovku už jednou, zhubla přes 20 kilogramů.

Ukrajinská pilotka Nadija Savčenková u moskevského soudu. (4. března 2015) | Foto: Reuters

Kromě Širokine na jihu je hlášena prudká palba také z města Ščastje severně od Luhansku. Znepřátelené strany tam dělí řeka. Podle serveru Novosti Donbasa se městem v noci i ráno rozléhala střelba ze samopalů a výbuchy granátů.

Evropští pozorovatelé zaznamenali během víkendu u obce Širokine nedaleko východoukrajinského Mariupolu nejsilnější přestřelky za poslední tři měsíce.

Podle OBSE se u Širokine o víkendu ozývala palba z děl, tanků a minometů, které podle minských mírových dohod měly být z donbaské fronty staženy. Obec leží asi 20 kilometrů východně od azovského přístavu Mariupolu, který je největším městem mezi ruskou hranicí a okupovaným Krymem. O obětech se zprávy nezmiňují.

Podle listu se ve zprávě z 15. července určené pro vnitřní potřebu ministerstva zahraničí hovoří o zvýšeném nebezpečí pro leteckou dopravu, a to především v souvislosti s předchozím sestřelením ukrajinského vojenského letadla typu Antonov z výšky více než 6000 metrů.

Sestřelení letadla v takové výšce je podle zprávy signálem, že může být zasaženo i civilní dopravní letadlo prolétající nad východní Ukrajinou.

Foto: Reuters

Dva dny před loňským sestřelením malajsijského boeingu nad východní Ukrajinou dostala německá vláda údajně informace o hrozícím nebezpečí pro leteckou dopravu nad oblastí bojů.

Berlín ale žádnou z leteckých společností nevaroval, napsal list Süddeutsche Zeitung s odvoláním na interní zprávu německého ministerstva zahraničí.

Šéf ukrajinského parlamentu Volodymyr Hrojsman podepsal usnesení o ruské agresi proti Ukrajině, jehož součástí je i výzva k vyhlášení sankcí proti ruským politikům včetně prezidenta Vladimira Putina.

Usnesení poslanci odhlasovali minulý týden velkou většinou hlasů. Dokument doporučuje ukrajinské Radě národní bezpečnosti a obrany, hlavnímu brannému exekutivnímu orgánu v zemi, aby vyhlásila sankce proti 35 osobám odpovědným za anexi Krymu a podněcování proruské vzpoury v Donbasu.

Kromě Putina jsou v seznamu lidé z vedení obou komor ruského parlamentu včetně jeho šéfa Sergeje Naryškina, vedoucí představitelé ruských justičních orgánů a tajných služeb nebo oligarchové blízcí Kremlu Arkadij a Boris Rotenbergovi a Gennadij Timčenko.

Ruský prezident Vladimir Putin v novém dokumentárním filmu hovoří o loňské anexi ukrajinského Krymu jako o nápravě historické křivdy. "Domnívám se, že jsme udělali správnou věc, a ničeho nelituji," prohlásil ruský prezident.

Krym byl součástí Ruska až do roku 1954, kdy byl v rámci Sovětského svazu připojen k Ukrajinské sovětské socialistické republice. Na poloostrově je umístěna ruská Černomořská flotila.

Debata Vladimira Putina s občany. | Foto: Reuters