Kyjev/Moskva - Ukrajinský ministr energetiky Volodymyr Demčyšyn oznámil, že Kyjev od příští středy nebude nakupovat ruský plyn. Výpadek chce Kyjev nahradit ze zdrojů v Evropské unii.
Naftogaz a Gazprom se dlouhodobě nemohou dohodnout na ceně, již by měla Ukrajina platit.
Prezident Petro Porošenko v rozhovoru pro Inter TV prohlásil, že válka na Ukrajině začala už loňskou anexí Krymu.
Pondělní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Podle prezidenta Petra Porošenka se Ukrajině daří prolomit zbrojní blokádu. "K dnešnímu dni jsme uzavřeli 70 procent dohod (o dodávkách zbraní), které jsme plánovali pro letošní rok. Vojákům jsem tento fakt zakázal komentovat, nesmějí sdělovat žádné podrobnosti," poznamenal prezident.
Podle zpráv ukrajinského tisku Kyjev podepsal zhruba stovku dohod o dodávkách, modernizaci nebo opravách vojenské techniky. Desítky dalších jsou údajně k podpisu připraveny.
Porošenko dnes jako příklad uvedl smlouvu o nákupu armádních bezpilotních letounů, kterou Ukrajina uzavřela se čtyřmi nejmenovanými státy. Podepsána prý byla i dohoda o licenční výrobě vysoce přesných protitankových zbraní. "Prorážíme blokádu na dodávky zbraní, které byla Ukrajina vystavena. Armáda se dostává mezi pětici nejsilnějších v Evropě," prohlásil Porošenko.
Evropští pozorovatelé dnes vyzvali východoukrajinské povstalce a velitele ukrajinské armády, aby umožnili přístup kontrolní mise do obce Šyrokyne na předměstí azovského přístavu Mariupol. Oblast je podle ukrajinských i ruských médií pod silnou palbou, která neustává ani po vyhlášení příměří.
Šéf pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Ertugrul Apakan v Kyjevě prohlásil, že klid zbraní je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí humanitární pomoci, kterou obyvatelé Šyrokyne naléhavě potřebují. "Vyzývám obě bojující strany k zastavení palby a dodržování minských mírových dohod. Je třeba vytvořit podmínky pro zajištění bezpečnosti pozorovatelské mise a poskytnutí pomoci obyvatelstvu," řekl turecký diplomat.
Ukrajina už uzavřela 70 procent smluv na dodávky zbraní, které si ministerstvo obrany naplánovalo na letošní rok. V Kyjevě to dnes prohlásil prezident Petro Porošenko. Daří se prolomit zbrojní blokádu, které je země vystavena, konstatoval prezident.
Kyjev dlouhodobě deklaruje zájem na dodávkách západních zbraní, západní Evropa i USA se ale oficiálně k požadavkům Ukrajiny staví zdrženlivě. Spojené státy a Británie dodávají ukrajinské armádě armádní výstroj a bojová vozidla, o dodávkách zbraní hodlají údajně uvažovat až v případě otevřené ruské agrese.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko napříště nedovolí oligarchům, aby si pořizovali soukromé armády operující mimo oficiální vojenské struktury. Porošenko to dnes prohlásil při návštěvě jedné z kyjevských vojenských akademií. Reagoval tak na ostrý spor, který v minulých dnech propukl mezi ním a vlivným dněpropetrovským gubernátorem Ihorem Kolomojským.
Miliardář Kolomojskyj se koncem minulého týdne otevřeně vzepřel státní moci, když jím ovládané a financované jednotky obsadily sídlo státní ropné společnosti UkrTransNafta. Oligarchu, který má ve firmě menšinový podíl, rozhořčilo rozhodnutí parlamentu o změně fungování státních akciových společností.
Letadla Severoatlantické aliance o víkendu vzlétla proti šesti ruským vojenským letounům, které se pohybovaly v těsné blízkosti lotyšského vzdušného prostoru. Oznámila to dnes lotyšská agentura LETA s odvoláním na informaci místního ministerstva obrany. V Lotyšsku od neděle probíhá vojenské cvičení NATO Operation Summer Shield (Operace letní štít), kterého se kromě lotyšských účastní vojáci z USA, Kanady, Lucemburska, Litvy a Německa. Do devítidenních manévrů se má zapojit až 1100 mužů.
Rodinu a okolí ukrajinského exprezidenta Janukovyče "obchází smrt". Jeho mladší syn Viktor se utopil v autě, jeho tělo bylo v pondělí pohřbeno v Sevastopolu na Krymu. Několik politiků blízkých svrženému prezidentovi spáchalo sebevraždu. Více čtěte ZDE.
Konflikt na Ukrajině si vyžádal už více než 6000 obětí. V nové zprávě to dnes zveřejnil Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), který spadá pod OSN.
Ministři zahraniční zemí V4 nebo jejich zástupci na schůzce v Bratislavě hovořili také o projektu Východního partnerství, který zahrnuje šest postsovětských států včetně Ukrajiny a jehož cílem je těsnější spolupráce EU s těmito zeměmi.
"Je to věc, která má pro nás nesmírný význam - abychom jasně ukázali směr partnerům, kteří na jasnou pozici Evropy čekají," řekl Zaorálek.
Krize na Ukrajině podle Steinmeiera nemá a nemůže mít vojenské řešení. Zúčastněné strany by se podle něj měly vyhnout krokům, které by vedly k další eskalaci násilí.
Ve středu se podle něj v Paříži sejdou vysocí státní úředníci z Ukrajiny, Ruska a Německa, aby probrali, jak dohlédnout na příměří. Informovala o tom agentura Reuters.
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier podle agentury Reuters v Bratislavě zdůraznil, že na Ukrajině je nutné zavést úplné příměří a zajistit pozorovatelům OBSE plný přístup.
Ukrajinská armáda bude brzy patřit mezi pět nejsilnějších v Evropě, prohlásil dnes v projevu na vojenské akademii v Kyjevě prezident Petro Porošenko. Uvedl, že ve srovnání se situací před rokem je síla ukrajinské armády mnohem vyšší a ocenil, že loni i za těžkých podmínek vojáci osvobodili z rukou separatistů města Slavjansk, Kramatorsk a Mariupol.
Británie a Rumunsko se nenechají zastrašit hrozbami, které jsou vyvíjeny proti členským státům NATO. Během své návštěvy Bukurešti to uvedl britský ministr obrany Michael Fallon.
Jde o reakci na slova ruského velvyslance v Dánsku, který o víkendu pohrozil, že Moskva by mohla vyslat své jaderné střely proti dánským lodím, pokud se skandinávská země připojí k protiraketové obraně NATO.
"Kupovat z Ruska plyn dráž, než ho můžeme nakupovat v Evropě, nemá žádný smysl," prohlásil ukrajinský ministr energetiky Demčyšyn.
Smlouva dohodnutá loni v říjnu ovšem vyprší koncem března, a tak se v uplynulých týdnech rozjela nová třístranná jednání o takzvaném "letním balíčku".
Po pátečních rozhovorech s ruským protějškem Alexandrem Novakem v Bruselu ovšem Demčyšyn Rusku vzkázal, že bude muset Kyjevu své dodávky výrazně zlevnit.
Dohadování o ceně plynu trvá už bezmála rok. Loni v červnu dokonce Kyjev na několik měsíců přestal plyn odebírat.
Ke změně postoje ho donutil až začátek topné sezony, kdy dohodu s Moskvou zprostředkovala Evropská unie, a to až po nátlaku německé kancléřky Angely Merkelové.
Spory o zásobování plynem se rozhořely také mezi Ukrajinou a separatisty z takzvané Doněcké a Luhanské lidové republiky. Kyjev jim přerušil dodávky kvůli tomu, že nedostává zaplaceno. Rusko se nabídlo, že jim pošle plyn ze svého území.
Naposledy Ukrajina zaplatila Rusku za plyn patnáct milionů dolarů na začátku března. Ruská plynárenská společnost Gazprom loni v létě dodávky na Ukrajinu zastavila kvůli dluhům, které u něj měla ukrajinská státní firma Naftogaz. Ukrajinská vláda po zvolení Petra Porošenka prezidentem loni v květnu usilovně vyjednávala o diverzifikaci svých zdrojů, dohodla se na zpětném toku se Slovenskem. Fakt, že Ukrajina přestane kupovat ruský plyn, by neměl nic měnit na proudění plynu přes ukrajinské území dále do Evropy. Na zásobování touto cestou jsou závislé hlavně státy jihovýchodní Evropy.
Velká Británie pošle na východ Evropy 20 milionů liber, a to na zlepšení veřejné správy. Peníze poputují do fondu, z něhož budou moci těžit nejen Ukrajina, ale i Gruzie, Moldavsko, Srbsko či Bosna.
Britové minulý týden poslali na Ukrajinu několik vojenských instruktorů, tamní armádě - kvůli ruské agresi - vypomohli i vojenskou technikou.
Ukrajina v uplynulém roce zvýšila dovoz plynu z Evropské unie takzvaným zpětným tokem a zároveň snížila svoji spotřebu. Rusko loni v červnu přestalo Kyjevu dodávat plyn kvůli sporům o cenu a kvůli dluhům, které měla Ukrajina za předchozí ruské dodávky. Zásobování Moskva obnovila až díky říjnové dohodě. Kyjev a Moskva se ovšem vzájemně obviňují z porušování této dohody.
Ukrajina k 1. dubnu přestane nakupovat v Rusku zemní plyn. Oznámil to dnes ukrajinský ministr energetiky Volodymyr Demčyšyn.
Kyjev a Moskva se měsíce nemohou dohodnout na ceně, kterou má Ukrajina za ruský plyn platit. Podle Demčyšyna se Ukrajina bez ruského plynu obejde.
Na východě Ukrajiny jsou pohřbívány stovky lidských těl, aniž by byla identifikována. Jedním z těch, kdo na bojištích mrtvé hledá, je i Ukrajinec, který si nechává říkat "Čech".
Evropská unie a všechny její členské státy před rokem odmítly uznat ruský zábor Krymu. Pokud chtějí obyvatelé poloostrova cestovat do EU, musejí proto podat žádost o vízum na ukrajinském území, nikoli v Rusku.
Loni v listopadu ruský list Izvestija s odvoláním na cestovní kanceláře napsal, že navzdory zákazu Bruselu lze získat česká víza pro klienty z Krymu i v Rusku, české velvyslanectví v Moskvě to však popřelo.
EU se podle Lukaševiče chová demagogicky, když na jedné straně vyjadřuje znepokojení nad údajným porušováním lidských práv především krymských Tatarů, ale současně porušuje právo obyvatel Krymu na svobodu cestování.
"Pravidelně poukazujeme na toto pokrytectví, ale žádný posun v tomto postoji jsme nezaznamenali," poznamenal mluvčí.
Ruské ministerstvo zahraničí jako "porušování svobody cestovat" kritizovalo překážky, které prý klade Evropská unie obyvatelům anektovaného Krymu při získávání schengenských víz.
Takový přístup vnímá Moskva jako "ničím neodůvodněný kolektivní trest pro obyvatelstvo poloostrova, o jehož osud a práva se EU tolik stará", prohlásil mluvčí ruské diplomacie Alexandr Lukaševič.
"V EU raději nemyslí na to, že tato diskriminační opatření ve stejné míře doléhají na všechny obyvatele Krymu a Sevastopolu, včetně lidí tatarské, řecké, německé, italské a dalších národností," řekl ruský diplomat.
Pod vlivem války na Ukrajině se v posledních měsících stále více Poláků začleňuje do nejrůznějších dobrovolnických polovojenských skupin. Absolvují základní vojenský výcvik, aby byli připraveni v případě, že by v zemi došlo k ruské invazi, které se někteří z nich obávají, napsala agentura Reuters.
Odpovědnost za porušování křehkého příměří na východě Ukrajiny ovšem západní země v posledních dnech opakovaně připisují Rusku, respektive povstalcům, které Moskva podporuje.
"Bohužel jediné, co můžeme udělat, je vyjádřit politování, že logikou se tu nikdo nechce řídit, ale naopak se všichni snaží obviňovat ze všech smrtelných hříchů Rusko, jakkoli to odporuje logice vývoje událostí," ohradil se mluvčí ruského prezidenta.
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov vyjádřil znepokojení nad porušováním minských dohod.
"Jsme krajně znepokojeni pokračujícím ostřelováním těžkými zbraněmi a porušováním minských dohod," uvedl Peskov a vinu přičetl Kyjevu, který by podle něj měl být logicky potrestán.
Ukrajinská armáda za uplynulých 24 hodin ostřelovala pozice rebelů v 52 případech, a to z houfnic, minometů, tanků a granátometů, řekl dnes zástupce velitele doněckých separatistů Eduard Basurin. Dodal, že pět povstalců utrpělo zranění.
Prezident Petro Porošenko v rozhovoru pro Inter TV prohlásil, že válka na Ukrajině začala už loňskou anexí Krymu. "Poté Ukrajina jednoduše neměla vojáky a - bohužel - se nebyla schopna bránit," řekl.
Druhou fází války podle něj byl začátek agrese na východě země, kde ukrajinští vojáci "jen díky nadšení a silné podpoře dobrovolníků zastavili první nápor nepřítele, ale byli nuceni opustit celý Donbas".
Za třetí fázi války pak označuje letní protiofenzivu, kdy se armádě podařilo získat zpět Slavjansk a nedaleký Kramatorsk. Tou zatím poslední etapou konfliktu je podle něj vpád pravidelné ruské armády na území Ukrajiny.
Rusko nebude žádat o brzkou úhradu dluhu, který vůči němu má Ukrajina. Prohlásil to náměstek ministra financí Sergej Storčak.
Moskva koncem roku 2013 nakoupila ukrajinské dluhopisy za tři miliardy dolarů. Kyjev je měl uhradit do konce letošního roku.
Ministři zahraničí Slovenska, ČR, Maďarska a Polska se dnes v Bratislavě sejdou se svým německým kolegou Frankem-Walterem Steinmeierem.
Schůzka bude podle slovenského ministerstva zahraničí věnována kromě jiného debatě o možné koordinaci aktivit států visegrádské čtyřky a Německa zaměřených na podporu reforem na Ukrajině.
Departure for #Bratislava: FM #Steinmeier on his way to #Visegrad meeting and to bilateral talks with #Slovakia. pic.twitter.com/ifRvLnDOFe
— GermanForeignOffice (@GermanyDiplo) 23. Březen 2015Vojáci údajně také odrazili další útok na Šyrokyne u Mariupolu u Azovského moře.
Podle povstaleckého serveru Novorosinform ukrajinská armáda v neděli zasáhla dělostřeleckou palbou nádraží v hlavní povstalecké baště, Doněcku, a vážně je poškodila.
Naopak povstalci podle armády jen během noci porušili příměří v 17 případech. Separatisté podle komuniké vedli palbu nejen z ručních zbraní, ale i z minometů, tanků i raketometů. Terčem jejich palby se stala ves Orechovo v Luhanské oblasti.
V Oděse na jihu Ukrajiny během noci exploze zničila kancelář prokyjevské aktivistky, podle ministerstva vnitra nikdo nebyl zraněn.
Velení ukrajinské armády a proruští separatisté v Donbasu na východě země se vzájemně obvinili, že navzdory dohodnutému příměří nasazují do bojů i těžké zbraně, které podle mírových dohod měly být staženy z fronty.
Část ukrajinských médií o víkendu informovala, že při nehodě na ruském jezeře Bajkal zemřel mladší syn bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.
Více čtěte zde.
Nejprve krátké připomenutí víkendových zpráv:
Ukrajinská vláda se dostala do vážného sporu s vlivným oligarchou a gubernátorem dněpropetrovské oblasti Ihorem Kolomojským.
Jeden z nejbohatších Ukrajinců se bouří proti novému zákonu, který omezuje vliv soukromých firem v akciových společnostech, většinově vlastněných státem.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás i dnes sledujeme dění kolem krize na východě Ukrajiny.
