Na východě Ukrajiny pokračoval sběr trosek havarovaného malajsijského boeingu, který byl v červenci očividně sestřelen. Nizozemští vyšetřovatelé, kteří v oblasti opět působí, ohlásili další nálezy částí lidských těl.

Tělesné ostatky byly objeveny také během víkendu. Vyšetřovatelé chtějí nálezy co nejdříve převézt do Charkova k předběžnému ohledání a odtud do Nizozemska. Bezpečnostní situace v místě tragédie je prý prozatím dobrá, proto se předpokládá, že likvidační práce budou pokračovat i v úterý.

Navzdory bojům si rebelové s ukrajinskou armádou vyměnili zajatce. Agentura TASS napsala, že doněčtí separatisté již v pátek propustili 17 lidí, za které pak dostali rovněž 17 doněckých občanů.

Rebelové tvrdí, že zdravotní stav lidí, které ukrajinská armáda propustila, je špatný. Obě strany se opakovaně obviňují z toho, že se o zajatce starají nedostatečně.

Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že Moskva nepřipustí porážku proruských povstalců na východě Ukrajiny.

V rozhovoru pro německou televizi ARD prohlásil, že obě strany musí učinit ústupky, aby dospěly k mírové dohodě.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko je podle vlastních slov připraven na "totální válku". Stále ale doufá, že se situaci podaří vyřešit mírovou cestou.

Ministři zahraničí EU rozhodli o rozšíření sankčního seznamu. Na černou listinu těch, kteří mají zákaz vstupu na území Unie, přibudou jména separatistů ze samozvaných povstaleckých republik, oznámila agentura AFP s odvoláním na diplomatické zdroje.

Prezident Miloš Zeman se znovu kriticky vyjádřil k sankcím, které Západ přijal proti Rusku kvůli jeho úloze v ukrajinské krizi.

V rozhovoru poskytnutém ruské televizní stanici První kanál také zopakoval názor, že na Ukrajině jde o občanskou válku.

Miloš Zeman během rozhovoru pro časopis Ekonom (6. 11. 2014) | Foto: Matej Slávik, Economia

Ministři zahraničí EU proberou, zda kvůli vývoji na východě Ukrajiny nerozšířit seznam osob se zákazem vstupu na území Unie a se zmrazeným evropským majetkem. Při příchodu na jednání v Bruselu to novinářům řekl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Otázku rozšíření či změny podoby hospodářských sankcí, které Unie kvůli ukrajinské krizi uvalila na Rusko, by ale podle něj měl řešit až summit EU v prosinci.

Připomněl, že nejsou plněny podmínky mírových dohod z Minsku. Zmínil například sestřely bezpilotních aparátů, které mají sledovat dění na ukrajinsko-ruské hranici.

Rusko vyhostilo čtyři polské diplomaty jako odvetný krok za předchozí vyhoštění ruských diplomatů z Polska kvůli "činnosti neslučitelné s jejich statusem". To v diplomatickém žargonu slouží k označení špionážní aktivity.

"Polské úřady skutečně učinili tento nepřátelský a ničím nepodložený krok," citovala agentura TASS vyjádření ruského ministerstva zahraničí.

Na doněckém letišti "teroristé", jak Kyjev označuje proruské ozbrojence, z granátometů, minometů a ručních zbraní opět ostřelovali vojáky, kteří letiště nadále kontrolují.

Protivník ale prý utrpěl ztráty, protože během vyžádané dělostřelecké podpory přišel o 23 lidí a dalších 27 jich bylo zraněno.

Zničený hlavní terminál doněckého mezinárodního letiště. | Foto: Reuters

Na východě Ukrajiny přišlo o život dalších 33 lidí a 49 jich bylo zraněno. Oběti jsou přitom jak na straně proruských povstalců, tak na straně vládních sil.

Tiskové středisko protipovstalecké operace v Luhanské a Doněcké oblasti uvedlo, že za uplynulých 24 hodin zahynulo v bojích se vzbouřenci šest vojáků a devět jich bylo zraněno.

Kromě toho přišli o život tři policisté a pět utrpělo zranění, když u obce Makarove v Luhanské oblasti "bandité" na jejich mobilní hlídku zahájili palbu ze zálohy z granátometů.

Německá kancléřka Angela Merkelová kvůli krizi na Ukrajině nebývale ostře kritizovala ruského prezidenta Vladimira Putina.

Podle agentury DPA při projevu v Lowyho institutu pro mezinárodní politiku v australském Sydney v této souvislosti překvapivě jasně varovala před "rozsáhlým požárem", k němuž konflikt na Ukrajině může vést.

Foto: Reuters