Pokud chce Bělorusko od Mezinárodního měnového fondu (MMF) další finanční pomoc, bude muset zavést pružný kurz měny a přijmout další opatření. Řekl to dnes vyslanec MMF v Minsku David Hoffman. Běloruská vláda dala počátkem března najevo, že chce požádat MMF o nový úvěrový program.

Bělorusko se potýká s negativními dopady hospodářských problémů Ruska, které je jeho největším obchodním partnerem, a s následky ukrajinské krize. Země v letech 2009 až 2010 čerpala od fondu úvěr v objemu 3,5 miliardy dolarů (dnešních 90 miliard Kč). Počátkem tohoto měsíce přijela do Minsku mise MMF.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová dnes ve svém prohlášení připomněla rok od referenda o připojení ukrajinského poloostrova Krym k Rusku.

"EU neuznává a odsuzuje toto porušení mezinárodního práva," napsala.

Německá kancléřka Angela Merkelová odmítla Porošenkovu výzvu z minulého týdne, aby evropské země kvůli situaci na Ukrajině bojkotovaly fotbalové mistrovství světa, které v roce 2018 bude pořádat Rusko.

"Nyní se soustředíme na rok 2015 a máme s tím plné ruce práce," řekla kancléřka s tím, že mluvit o tom, jaká bude situace za tři roky, je předčasné.

Němcká kancléřka Angela Merkelová | Foto: Reuters

Ukrajinská ministryně financí Natalija Jarešková v pátek vyzvala Rusko k účasti na jednání o restrukturalizaci dluhu a slíbila, že k držitelům ruských dluhopisů bude Ukrajina přistupovat stejně jako k ostatním věřitelům. Siluanov ale dnes řekl, že Rusko žádné oficiální pozvání od Kyjeva nedostalo.

Ukrajinská vláda zahájila minulý týden v pátek jednání se svými věřiteli o zmírnění zátěže zahraničního dluhu. Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že Kyjevu se v jednání s věřiteli podaří získat na úlevách celkem 15,4 miliardy dolarů.

Rusko není ochotno připojit se k chystané restrukturalizaci ukrajinského dluhu, který má Ukrajina u zahraničních věřitelů.

Podle agentury Reuters to dnes řekl ruský ministr financí Anton Siluanov. Moskva podle něj očekává, že Kyjev jí splatí své dluhopisy v částce tří miliard dolarů (asi 77 miliard Kč) v určeném prosincovém termínu.

Kurz ukrajinské hřivny, tabule v centru Kyjeva | Foto: Reuters

Pokud dojde k hrubému porušení dohod z Minsku, je EU podle Merkelové odhodlána nové sankce přijmout.

O možném zmírnění hospodářských opatření je podle ní možné mluvit jedině ve chvíli, kdy se začnou dohody o příměří uskutečňovat. Kancléřka zároveň zdůraznila, že ani zastavení bojů na východě Ukrajiny nebude mít dopad na samostatný balíček sankcí, které EU uvalila na ruské představitele v souvislosti s anexí Krymu.

Dmytro Jaroš, poslanec a lídr krajně pravicové strany Pravý sektor, se stane poradcem Generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny.

Dmytro Jaroš, předák krajně pravicového hnutí Pravý sektor mluví k demonstrantům na kyjevském náměstí Nezávislosti. | Foto: Reuters

Porošenko není první, kdo kvůli konfliktu na východě Ukrajiny volá po bojkotu šampionátu. Někteří evropští politici - například britský vicepremiér Nick Clegg - rovnou vyzvali fotbalovou asociaci FIFA k odebrání pořadatelství.

Prezident FIFA Sepp Blatter ovšem takové apely opakovaně odmítl s tím, že politika nemá se sportem nic společného.

Prezident Petro Porošenko vyzval svět k bojkotu fotbalového mistrovství světa, které bude v roce 2018 hostit Rusko.

"Vždy jsem říkal, že fotbal nemá s politikou nic společného a je potřeba ty dvě věci rozlišovat. Náš nejúspěšnější klub Šachtar hraje už několik měsíců ve Lvově, protože ruští vojáci zabrali Doněck. Myslím si, že dokud jsou ruské síly na Ukrajině, je mistrovství světa v této zemi (Rusku) nemyslitelné," řekl v rozhovoru pro německý Bild.

Stadion Lužniki v Moskvě | Foto: Reuters

Šéf ruské krymské správy Sergej Aksjonov vyhlásil na slavnostním shromáždění v Simferopolu pětiletku obnovy. Poloostrov má podle plánu do roku 2020 vyřešit hlavní hospodářské problémy včetně dopravního spojení s Ruskem.

Aksjonov je přesvědčen, že se Krym během příštích pěti let zbaví energetické závislosti na Ukrajině a odstraní tíživý problém nedostatku vody. Z federálního rozpočtu prý na tyto projekty z Moskvy přijde 60 miliard rublů (25 miliard korun).

Předseda Evropské rady a bývalý polský premiér Donald Tusk nepřijede do Moskvy na slavnostní vojenskou přehlídku u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války. Řekl to deníku Gazeta Wyborcza. Nepovažuje za vhodné se zúčastnit v Rusku vojenské přehlídky v době, kdy ruští vojáci útočí na Ukrajinu, uvedl. Z evropských státníků zatím přislíbil účast pouze český prezident Miloš Zeman.

Polský premiér Donald Tusk v pondělí na tiskové konferenci uvedl, že nemá důvod k odvolání ministra vnitra. | Foto: Reuters

Ruský prezident Vladimir Putin po více než deseti dnech učinil přítrž spekulacím o svém zdravotním stavu. V Petrohradu se sešel s kyrgyzským prezidentem Almazbekem Atambajevem.

Evropská unie a Spojené státy uvalily sankce na Rusko a některé jeho představitele po loňské anexi Krymu kvůli podílu Moskvy na ukrajinské krizi, který ale Kreml opakovaně odmítá.

Rusko odpovědělo vlastními sankcemi, které zakazují například dovoz potravin ze zemí EU. V posledních týdnech ale zvažuje, že je zmírní, a to v případě Maďarska, Řecka a Kypru, tedy tří zemí, které Moskva považuje za své spojence.

Schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina s kazašským a běloruským protějškem, jejíž odklad podnítil spekulace o zdravotních či politických problémech šéfa Kremlu, se uskuteční tento pátek.

Jednání s Nursultanem Nazarbajevem a Alexandrem Lukašenkem v Astaně se původně mělo konat na konci minulého týdne, bez zdůvodnění však bylo odvoláno. To zavdalo příčinu k dohadům o Putinových potížích. Prezident se na veřejnosti neobjevil už víc než deset dní, naposledy to bylo 5. března při setkání s italským premiérem Mateem Renzim.

Spekulace o jeho osudu má zastavit dnešní Putinova schůzka s kyrgyzským prezidentem Almazbekem Atambajevem, která se má konat v Petrohradu.

Přesně před rokem se na anektovaném poloostrově Krym konalo referendum o vyhlášení nezávislosti na Ukrajině. Připomeňme, že se konalo pod dohledem ruských vojáků a oficiálně skončilo tak, že se 96,8 procenta hlasujících vyslovilo pro připojení k Rusku.

Do Ruska! Podívejte se, jak Krym hlasoval o své budoucnosti

Prohlédnout 29 fotografií

Prezident Petro Porošenko bude v Berlíně jednat o situaci na východě Ukrajiny. Už před svou cestou obvinil separatisty z porušování příměří a vyzval Evropskou unii k zesílení protiruských sankcí.

V německé metropoli se nejprve Porošenko setká se svým německým protějškem Joachimem Gauckem, po poledni ho čeká jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Angela Merkelová a Petro Porošenko v Minsku. | Foto: Reuters

Zhruba 130 českých a slovenských osobností veřejného života se otevřeným dopisem obrátilo na lídry nejdůležitějších západoevropských zemí, evropských institucí a Spojených států amerických. Požadují, aby poskytli větší podporu Ukrajině v boji proti ruské agresi.

Otevřený dopis podepsali například publicista Fedor Gál, politolog Bohumil Doležal, režiséři Jan Hřebejk či Jiří Menzel, hudebník a bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb, bývalý ministr vnitra Jan Ruml nebo publicistka Petruška Šustrová.

Výzvu adresovali prezidentu USA Baracku Obamovi, britskému premiérovi Davidu Cameronovi, německé kancléřce Angele Merkelové, francouzskému prezidentovi Françoisi Hollandovi, předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi a šéfovi Evropské komise Jean-Claudu Junckerovi.

NATO už loni zahájilo v pobaltských státech a Polsku operaci Atlantic Resolve (Atlantické odhodlání), jejímž cílem je demonstrovat podporu spojeneckým zemím, které se cítí ohroženy ruskou agresí na Ukrajině. Podle amerických armádních zdrojů operace potrvá tak dlouho, dokud bude trvat ruské ohrožení.

Součástí amerického projektu jsou společné manévry a výcvik vojsk, posílené aktivity amerického námořnictva v Baltském a Černém moři, modernizace evropských základen a také podpora Gruzie, Moldavska a Ukrajiny, tedy zemí, které mají s Moskvou napjaté vztahy. Washington prý zvažuje rozšíření této podpory i na Česko a Maďarsko.

Nejvyšší rada by už tento týden mohla přijmout rezoluci o speciálním statusu Donbasu. Ten východu Ukrajiny zaručují mírové dohody z Minsku.

Podle původního plánu měl být zákon přijat do 14. března, ovšem vše se pozdrželo kvůli pomalejšímu stahování těžkých zbraní z fronty na východě země.

Do Prahy v neděli přiletělo dalších 35 krajanů z Ukrajiny, kteří se kvůli obavám z bezpečnostní situace v zemi rozhodli přestěhovat do Česka a získali tu povolení k trvalému pobytu.

Krajané z jihu a východu Ukrajiny přiletěli armádním speciálem a na ruzyňském letišti je přivítali prezident Miloš Zeman, ministr vnitra Milan Chovanec a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.