Kyjev/Moskva - Nové příměří na východě Ukrajiny trvá už sedmým dnem. A podle prezidenta Petra Porošenka si od té doby nevyžádalo jediného mrtvého. Alespoň na straně armády.
Hlava státu jako jednu z priorit vidí výměnu zajatců. "Cílem je, aby se všichni na seznamu - a jejich počet se nyní pohybuje kolem 600 - dostali domů před Vánoci," řekl.
Pondělní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Ruská centrální banka prudce zvýšila základní úrokovou sazbu o téměř sedm procentních bodů na 17 procent. Banka v prohlášení uvedla, že opatřením, které vstoupí v platnost v úterý, chce zmírnit inflaci a zastavit propad rublu. Rubl, který je na historických minimech, následně posílil, poznamenala agentura Reuters.
Ruská centrální banka na podporu měny naposledy zvýšila základní úrokovou sazbu před týdnem ve čtvrtek, tehdy to bylo o jeden procentní bod na 10,5 procenta. Rubl od začátku roku ztratil více než 40 procent. Oslabuje jej prudký pokles cen ropy na světových trzích i vliv západních sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho politice vůči sousední Ukrajině.
Přísnější měnová politika by mohla zbrzdit inflaci, která v listopadu činila 9,1 procenta. Počátkem roku by pak inflace podle centrální banky mohla dosáhnout až 11,5 procenta.
Ukrajina, která se potýká nejen s bezpečnostními, ale také velkými ekonomickými problémy, by novou finanční pomoc potřebovala už "včera", řekl dnes v Bruselu premiér země Arsenij Jaceňuk. Evropská unie, jak zdůraznil eurokomisař pro sousedskou politiku Johannes Hahn, je připravena dál poskytovat "dosud nevídanou" úroveň podpory, podmiňuje ji však skutečným zahájením hlubokých a systémových reforem v zemi.
Hahn také zdůraznil, že po dnešním prvním jednání Asociační rady EU-Ukrajina nemá o odhodlání ukrajinské vlády k reformám pochyby. Vládní program Jaceňukovy vlády podle eurokomisaře obsahuje dlouhý seznam konkrétních kroků. Nyní je prý ale potřeba je přesně rozepsat tak, aby bylo možné sledovat stav a termíny plnění.
Soud v kazašské metropoli Astaně dnes poslal na pět let za mříže třicetiletého muže, který se na straně separatistů zapojil do bojů na východě Ukrajiny. Oznámilo to kazašské vysílání Rádia Svoboda. Kazašský občan Jevgenij Vdovenko podle soudu od května vykonával strážní službu u povstaleckých obranných postů v Luhansku. Kvůli onemocnění se v říjnu vrátil domů, kde byl zatčen. Soud dospěl k závěru, že Vdovenko se prohřešil proti kazašským zákonům, protože sloužil v cizím vojsku. Už jednou byl navíc v Kazachstánu trestán, v roce 2009 byl odsouzen na tři roky za loupežné přepadení a nezákonné držení zbraní.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes nepřímo připustil možnost rozmístění jaderných zbraní na anektovaném Krymu. V rozhovoru pro agenturu Interfax prohlásil, že Krym ztratil svůj bezjaderný status, neboť nyní patří Rusku, které v souladu s mezinárodními smlouvami disponuje jaderným arzenálem a jaderné zbraně "bude rozmisťovat podle svého uvážení".
Země Visegrádské skupiny nabízejí Kyjevu pomoc s reformami, řekl dnes v Bruselu novinářům slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Připomněl, že postkomunistické středoevropské státy mají s uskutečňováním reforem poměrně čerstvé zkušenosti. Každá ze čtyř zemí nabídne podle něj pomoc přibližně ve dvou oblastech. Český ministr Lubomír Zaorálek naznačil, že Češi by mohli pomáhat s reformou bezpečnostního sektoru, ale třeba též ve školství.
"Nejčastěji používané slovo, když se mluví o Ukrajině, je slovo 'reformy'," poznamenal Lajčák. Podle Zaorálka reálným provedením potřebných reforem je podmíněna další pomoc Kyjevu.
Estonští bezpečnostní experti si lámou hlavu nad neobvyklým krokem ruské tajné služby FSB, která o víkendu zveřejnila podrobnosti o špionážních aktivitách svého dlouholetého agenta v Estonsku.
Pracovník estonské rozvědky KaPo Uno Puusepp, který se nyní nachází v Rusku, prý Moskvě téměř 20 let dodával důvěrné zprávy, jejichž hodnotu FSB přirovnala k informacím bývalého amerického agenta Edwarda Snowdena.
Estonský ministr vnitra Hanno Pevkur je přesvědčen, že vyzrazením příběhu svého bývalého agenta chce Rusko na Západě vyvolat nedůvěru k estonským bezpečnostním složkám.
Rusko si přeje takové řešení ukrajinské krize, které předpokládá ústavní reformu. Rusky mluvící východní regiony by přitom měly zůstat při Kyjevu. Agentuře Interfax to sdělil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Ukrajina podle něj potřebuje ústavní reformu - "za účasti všech regionů a politických sil" - , která by oběma rebelujícím regionům na východě dovolila zůstat součástí země. Informovala o tom agentura Reuters.
Ukrajinská vojenská pilotka Nadija Savčenková zahájila v ruském vězení protestní hladovku. Informoval o tom její právník Mark Fejgin.
Ruské orgány ji viní ze smrti novinářů ze státní televize, kteří byli zabiti v červnu poblíž Luhansku. Měla údajně upozornit ukrajinské vojáky na místo, kde se nacházeli.
Dlouhé měsíce bojů vyhnaly podle odhadů z východu Ukrajiny na milion lidí.
Evropská unie zvýší svoji finanční pomoc běžencům z Krymu a Donbasu. Uvolní dalších sedm milionů eur, napsala Ukrajinska pravda. Podle ní by měly prostředky zajistit nezbytnou pomoc pro zhruba 20 000 lidí.
Ukrajina podepsala s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj memorandum o půjčce ve výši 200 milionů dolarů. Ta by měla zemi pomoci s vylepšením současné transportní plynové sítě.
Organizace spojených národů zveřejnila novou bilanci bojů na Ukrajině. Konflikt si podle ní vyžádal přes 4700 obětí, přičemž více než 1300 z nich přišlo o život od září, kdy bylo vyhlášeno příměří.
Zahrnuje období bojů od dubna do 12. prosince, kdy přišlo o život 4707 lidí. Z nich 1357, tedy skoro třetina, po 5. září, kdy mělo začít platit příměří.
"Konflikt dospěl do devátého měsíce a pro obyvatelstvo na východě je situace stále obtížnější," uvádí se ve zprávě Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zajda Raada Husajna.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov volá po brzkém jednání takzvané kontaktní skupiny k situaci v Donbasu.
"V souvislosti se situací na jihovýchodě Ukrajiny je potřeba důrazně uplatňovat dohody z Minsku a co nejdříve svolat schůzku kontaktní skupiny," píše se v prohlášení ministerstva na Facebooku.
Podle původního plánu se měla další schůzka v běloruském Minsku uskutečnit minulý týden, ale představitelé povstalců ji nakonec odvolali. Kyjev podle nich není ochoten domluvit se na základních věcech, jako jsou detaily výměny zajatců.
Ruské bezpilotní letouny podle ukrajinské Národní bezpečnostní rady pokračují v průzkumu pohraničních oblastí. Jen během neděle je prokyjevské jednotky zaznamenaly ve čtyřech případech.
Podle mluvčího rady Andrije Lysenka se na východě země radikálně snížil počet incidentů. K žádným ztrátám na životech nedošlo.
Chce-li Ukrajina další finanční pomoc od Evropské unie, musí vláda ukázat konkrétní kroky k reformám. "Není pochyb o naší vůli pomoci. Ale když říkáme, že vláda musí doručit konkrétní kroky, tak k nim skutečně musí dojít," řekl před jednáním v Bruselu český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Zmínil například potřebu reformy bezpečnostních sil. EU žádá také reformy soudnictví, nebo energetické a hospodářské politiky. "Pomoc je možná pouze za předpokladu, že Ukrajina předvede, že bojuje s korupcí.
Mluví se o ní jako o nové studené válce. Vrazila klín mezi Rusko a Západ, a přitom se odehrává jen kousek od hranic Česka. Ukrajinská krize je nepochybně událostí roku 2014. Online deník Aktuálně.cz jí proto věnoval (a nadále bude věnovat) mimořádnou pozornost.
Během roku jsme publikovali na tři stovky online přenosů z Ukrajiny a Ruska, desítky analýz a exkluzivních rozhovorů. Hned několik našich reportérů vyjelo na místa, kde se bojovalo... To nejlepší vám nabízíme znovu: ve speciálu Válka o Ukrajinu na Aktuálně.cz.
Velení "protiteroristické operace" oznámilo, že jeho jednotky se během uplynulých 24 hodin staly terčem celkem sedmi útoků. Tři incidenty se odehrály v okolí doněckého letiště.
S devátým humanitárním konvojem, který do Donbasu dorazil minulý týden, přijely separatistům i čerstvé posily. Tvrdí to alespoň vojenský analytik Dmytro Tymčuk.
"V Krasné Luči se formuje nový ´prapor´," napsal na Facebooku. "Jen pár lidí jsou místní." Zbylí ozbrojenci jsou podle něj žoldáci z Ruska.
Proruští separatisté jsou ochotni přistoupit na výměnu, ale požadují, aby proběhla stylem "všichni za všechny". Kyjev má v držení podle odhadů přes 800 ozbrojenců.
Prezident Petro Porošenko chce, aby všichni zajatci byli doma před Vánoci.
"Požaduji jasnou a koordinovanou práci (tajné služby) SBU a ministerstva zahraničí, aby urychlily návrat našich (občanů) domů," prohlásil. "Cílem je, aby se všichni na seznamu - a jejich počet se nyní pohybuje kolem 600 - dostali domů před Vánoci."
Hlavní dopad západních sankcí na Rusko se projeví v průběhu příštího roku, změnu přístupu Moskvy k Ukrajině lze ale očekávat až ve střednědobém horizontu. Konstatuje to zpráva ministerstva zahraničí k dopadům sankcí EU na Rusko kvůli jeho zasahování do krize na Ukrajině.
Dokument upozorňuje i na to, že sankce a jejich líčení v ruských médiích vytvářejí prostor pro další represe Kremlu proti občanské společnosti a svobodě tisku v zemi.
"Je zapotřebí, aby lidé dostali možnost přežít těžké období a věděli, že mohou počítat se státní pomocí," komentoval prezident Porošenko své rozhodnutí o obnovení dodávek v Donbasu.
Zdůraznil také potřebu zajistit pro ukrajinské obyvatele povstaleckých oblastí dostatek potravin a léků.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko nařídil vládě, aby zajistila dodávky elektřiny a plynu pro obyvatele povstaleckých oblastí na východě země.
Prezidentský příkaz je na začátku zimy pro Donbas vítaná zpráva, tím spíš, že od poloviny listopadu vyhlásil Kyjev faktickou hospodářskou blokádu vzbouřeneckých zón.
Nejprve krátké shrnutí víkendového dění:
Křehké příměří na východě Ukrajiny je dodržováno.
Konflikt na východě Ukrajiny si podle nové bilance OSN vyžádal 4634 obětí, přes 10 000 dalších bylo zraněno.
Dobré dopoledne z pražské redakce Aktuálně.cz. I dnes pro vás sledujeme vývoj krize na východě Ukrajiny.
